Protiruské sankce by měl nahradit dialog mezi občany, míní Zeman

foto Český prezident Miloš Zeman hovoří s novináři před svým vystoupením na Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PSRE) 10. října ve Štrasburku.

Štrasburk - Funkčnost protiruských sankcí dnes ve svém vystoupení před Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PSRE) jednoznačně odmítl český prezident Miloš Zeman. Ruskou kulturu podle něj není možné oddělit od kultury evropské, a proto by se PSRE nemělo snažit dělit ani politickou strukturu Evropy, která podle Zemana sahá od Atlantiku po Ural. Jako alternativu sankcí český prezident nabídl snahu o dialog mezi občany. Sankce proti Rusku mají smysl, vzkazuje všem odpůrcům dalšího trestání Moskvy za anexi ukrajinského poloostrova Krymu a za konflikt na východě Ukrajiny, a to i mezi českými politiky, jeden z předáků krymských Tatarů Refat Čubarov.

Český prezident Miloš Zeman se podepsal do pamětní knihy před svým vystoupením na Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PSRE) 10. října ve Štrasburku. Vpravo je úřadující předseda PSRE Roger Gale.

"Zakladatel mého státu Tomáš Masaryk řekl, že demokracie je diskuse, diskutujme tedy," uvedl Zeman ve Štrasburku. Sankce označil za strategii, při níž prohrávají obě strany. Zdůraznil zároveň, že nehovoří o jejich oprávněnosti, ale o jejich funkčnosti.

Se svým názorem oslovil Zeman PSRE den před tím, než bude na stejném místě vystupovat ukrajinský prezident Petro Porošenko. Západ, především USA a EU, uvalil na Rusko sankce kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a také postupu Moskvy v celé krizi na východě Ukrajiny.

"Co doporučují místo sankcí? Komunikaci mezi lidmi na mnoha úrovních," prohlásil Zeman s připomínkou obav komunistických režimů před rokem 1989 z "ideologické diverze". "Báli se, že obyčejní lidé z obou stran budou diskutovat a vyměňovat si názory," vysvětlil. Proto je třeba podle něj ideologická diverze nového typu, studentské výměny, turistické cesty, semináře, konferenci, kontakty podnikatelů i politiků. "Když mluvím s lidmi v Rusku, nejsou negramotní a nevzdělaní. Jsou schopni naslouchat, mají své vlastní argumenty a my musíme umět naslouchat jim," řekl Zeman.

Jen podobné kontakty prý mohou dokázat změnit politiku zemí, které jsou chápány jako nedemokratické či polodemokratické. Sankce naopak přispívají k mentalitě "obležené pevnosti" a jen vůdcům podobných států zvyšují popularitu.

Rusko je členem Rady Evropy od roku 1996. PSRE na dění na Ukrajině reagovalo tím, že ruské zástupce zbavilo hlasovacího práva a podílu na činnosti některých orgánů rady. Moskva následně oznámila, že letos pozastavuje platbu většiny svého finančního příspěvku organizaci, jde o asi 22 milionů eur (asi 594 milionů Kč).

O dalším postupu se právě v těchto dnech v PSRE jedná a rozhoduje. "Pokud tu nemáte žádné ruské zástupce, proč platit peníze organizaci, na jejíž práci se nepodílíte, velmi prostá otázka," komentoval situaci český prezident. Jeho nesouhlas se sankcemi se prý ale vztahuje i na nesouhlas s touto ruskou "finanční sankcí" vůči PSRE.

Video: Řešením anexe Krymu by podle Zemana mohly být kompenzace
10.10.2017, 20:30, autor: ČTK/Rada Evropy, zdroj: PSRE

Ruskou anexi Krymu označil český prezident za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Připomněl bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle Zemana prohlásil, že snaha Krym vrátit Ukrajině by vedla k evropské válce. "Jen cituji, nic víc. Tedy: Chcete riskovat evropskou válku?" zeptal se Zeman.

Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by naopak podle Zemanova soukromého názoru ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.

Podle českého prezidenta by se Parlamentní shromáždění Rady Evropy mělo snažit přispět k přátelství mezi národy Evropy, která sahá od Atlantiku po Ural. Zeman připomněl, že na stejném místě hovořil v roce 1999 jako "mladý a zdravý" český premiér. Po dnešním asi desetiminutovém projevu v angličtině prezident diskutoval s členy PSRE.

Před svým vystoupením se Zeman krátce setkal s jeho úřadujícím předsedou Rogerem Galem a také s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjornem Jaglandem. Už s ním ještě za přítomnosti novinářů začal probírat situaci, kdy Rusko pozastavilo letošní platbu většiny svého příspěvku. Moskva žádá "adekvátní řešení" při obnovení pravomocí svých zástupců v radě.

Parlamentní shromáždění není institucí Evropské unie, byť všechny státy EU jsou členy RE. Jde o poradní orgán Rady Evropy, mezinárodní organizace, která sdružuje 47 evropských zemí, včetně Turecka a Ruska. PSRE má 636 členů, volených nebo jmenovaných parlamenty členských států v poměru k počtu obyvatel.

K Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy jako československý prezident promluvil v květnu 1990 Václav Havel. Před členy této instituce vystoupili v minulosti i další čeští politici, například v lednu 1995 premiér Václav Klaus. V současnosti je ČR na půl roku předsednickou zemí RE.

Sankce proti Rusku mají podle předáka krymských Tatarů smysl

Sankce proti Rusku mají smysl, vzkazuje všem odpůrcům dalšího trestání Moskvy za anexi ukrajinského poloostrova Krymu a za konflikt na východě Ukrajiny, a to i mezi českými politiky, jeden z předáků krymských Tatarů Refat Čubarov, který se v Praze zúčastnil mezinárodní konference Forum 2000.

"Sankce sice nestačily, aby přiměly Rusko respektovat mezinárodní právo, stáhnout se z území Ukrajiny a vrátit Krym, ale to neznamená, že nemají vliv (na ruskou politiku). Díky sankcím civilizovaný svět zastavil přímou agresi Ruska, především proti Ukrajině, ale možná i proti některým dalším sousedům, možná v Pobaltí, možná i jinde. Proto jsou sankce mimořádně důležité," řekl dnes ČTK Čubarov.

Po zrušení sankcí, postihujících evropské exportéry a jejich obchody na ruském trhu, podle Čubarova volají hlavně populisté, kteří podle něj nejsou schopni poučit se z evropské historie, ani z českých dějin.

"Zdá se jim (odpůrcům sankcí), že krizi, kterou vyvolala ruská agrese proti Ukrajině, lze urovnat přímým jednáním s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem i bez nápravy důsledků této agrese. Nechci radit českým voličům, ale ti, kdo se vyznají v českých dějinách, by se mohli zamyslet nad tím, že Krym a Ukrajina jsou vlastně v obdobné situaci, v jaké bylo Československo v předvečer druhé světové války," míní krymskotatarský politik.

"Ti čeští politici, kteří tvrdí, že anexe Krymu není nic hrozného, že patříval Rusku, že si jakoby odhlasoval připojení k Rusku a že Moskva má zvláštní právo na Krym, říkají totéž, co ti politici, kteří před válkou tvrdili, že Hitler má právo na Sudety," zdůraznil.

"Nedokážu předpovědět další vývoj, mohu jen připomínat zkušenost 20. století, tedy že je snadnější zastavovat agresora hned na počátku, a ne až po propuknutí konfliktů a války," dodal.

Připomněl, že Krym se od anexe mění v obří vojenskou základnu, ze které - spolu s kaliningradskou enklávou na březích Baltu - je Rusko schopné ohrozit velkou část Evropy.

Čubarov je předsedou medžlisu, neoficiálního krymskotatarského parlamentu, který Rusko zakázalo jako extremistickou organizaci. Rusko mu v červenci 2014 zakázalo vstup na své území, za které považuje i Krym. V současnosti je poslancem ukrajinského parlamentu.

Moskva popírá, že by Krym okupovala, a tvrdí, že poloostrov se stal součástí Ruska na přání místního obyvatelstva, ve své většině Rusů. Nepopírá už, že referendum o připojení poloostrova k Rusku se odehrálo "pod ochranou" ruských vojáků. Drtivá většina států světa zábor neuznává, Ukrajina stále Krym považuje za součást svého území a nevzdává se plánů na jeho návrat.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

4°C

Dnes je úterý 12. prosince 2017

Očekáváme v 19:00 3°C

Celá předpověď