Praxe Agrofertu je běžná, myslí si o užívání pozemků komora

foto Řepky olejka, pole - ilustrační foto.

Praha - Na půdě s neujasněnou vlastnickou strukturou nehospodaří pouze společnost Agrofert. Naopak podle Agrární komory ČR to je rozšířená praxe, která se týká tří až pěti procent všech zemědělských pozemků. Podle ministerstva zemědělství jde o legislativní problém. Agrární komora i ministerstvo to dnes ČTK sdělily v tiskových zprávách.

Podle Českého rozhlasu Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy, které nevlastní. Na většinu pozemků navíc pobírá dotace. Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů situaci nepopřel, ale podle něj se firma snaží situaci narovnat. Podle právníků oslovených rozhlasem holding, který donedávna vlastnil předseda hnutí ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš, zřejmě spáchal trestný čin. Akcie svých firem Babiš vložil v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se však tyto hektary půdy, na kterých se historicky hospodařilo, musely nechat ležet ladem. Jde přitom o půdu, jež mohla patřit lidem, kteří již zemřeli, emigrovali, nezajímají se dlouhodobě o své nemovitosti nebo například o půdu po dělení pozemků v rámci dědického řízení. Mohou to být přitom například pouze úzké pásy pozemků.

Podle úřadu se všichni majitelé nemovitostí, u kterých je majitel nejednoznačný, musí do roku 2023 přihlásit o tyto nemovitosti. Pokud se tak nestane, zůstanou státu. "Problém je tedy primárně legislativní, není dořešený výkon vlastnických práv u těchto pozemků do roku 2023. Některé pozemky, na kterých se historicky desítky let hospodaří, by se musely nechat ležet ladem, protože ještě několik let se nepodaří určit jejich jasného vlastníka," dodal Jurečka. Ministr také slíbil, že nechá prověřit, o kolik půdy v ČR jde.

"Mezi majiteli často dochází ke směnám, k dělení pozemků na základě dědického řízení, či dokonce k opuštění nemovitosti v případě úmrtí nebo emigrace vlastníka a s tím spojené ztráty zájmu o nemovitost," vysvětlil tajemník Agrární komory Jan Doležal. Bez aktivního kroku ze strany nového majitele půdy tak na půdě hospodaří stávající zemědělec, což je podle komory správné. Samotný uživatel půdy podle ní nemusí mít ani kapacitu, aby se například u právnických osob dopátral toho, kde je aktuálním vlastníkem pozemku, na kterém hospodaří.

Podle Jiřího Jaklína ze společnosti Agro21, která se zabývá prodejem zemědělské půdy, jde o běžnou věc, která se vyskytuje v procentech případů. "Je to rozprostřené mezi všechny zemědělce, ale primárně to mají velká družstva, která logicky nebudou objíždět malé vlastníky malých proužků v polí, takže na nich dál hospodaří," řekl ČTK. Po vstupu do EU v roce 2004 se podle něj zvykově tolerovalo, že hospodáři dostávali dotace na to, co měli do té doby. "Jinak bychom jeli krajinou a viděli bychom hektar křoví vpravo, čtyři hektary křoví vlevo a všichni by byli naštvaní, že je tady nějaký problém," uzavřel.

Výplata zemědělských dotací na plochu se řeší prostřednictvím zápisů v registru půdy, tzv. LPIS (anglicky Land Parcel Identification System). "Výplata plošných dotací je navázaná na oficiální zápis v evidenci LPIS. V něm jsou podle evropských pravidel uvedeny subjekty, které na daném pozemku hospodaří, nikoliv vlastníci. Pro oprávněnost výplaty dotací tedy není určující právní vztah žadatele k zemědělským pozemkům," řekl Jurečka.

Právní vztah uživatele k zemědělské půdě je pak podle něho relevantní pouze ve dvou případech. Prvním je rozpor mezi jednotlivými údaji v LPIS nebo zápis nového pozemku. Druhým je prošetřování podnětu ze strany vlastníka pozemku nebo od orgánů státní správy, které můžou mít podezření na trestnou činnost nebo jiné případně nekalé jednání. V ostatních případech právní vztahy žadatelů o dotace stát neřeší.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

3°C

Dnes je sobota 16. prosince 2017

Očekáváme v 7:00 0°C

Celá předpověď