Právo na přenositelnost osobních údajů jako spouštěč inovací?

foto Klávesnice, internet, nákup na internetu, platební karta - ilustrační foto

Blíží se doba, kdy si budou lidé diktovat podmínky při svých online nákupech na Internetu? Je možné, aby největší internetové firmy akceptovaly různorodé smluvní podmínky mnoha milionů svých zákazníků? Nebo je to čirá utopie?

Podle řady internetových vizionářů internet pomalu vyrůstá ze svého raného dětství a začíná dospívat. Známkou toho je podle nich pomalu ale jistě rostoucí důraz na větší kontrolu jednotlivců, spotřebitelů nebo občanů, nad tím, za jakých podmínek internet využívají. Tedy za jakých podmínek nakupují, využívají online služby, nebo třeba jednají na úřadech. Vývoj údajně směřuje k mnohem větší nezávislosti občanů v rámci online prostředí, což má vést také ke kultivaci online komunikace a k postupnému vzniku a dodržování „pravidel slušného online chování“. Tyto nové trendy se projevují nejvíce v USA a z USA se šíří do Evropy i do jiných částí světa. Základními termíny je VRM (zkratka pro vendor relationship management) jako opak známějšího CRM, nebo tzv. consumer commons, snažící se připravit první aplikace nového typu do browserů.

Zatím jsou tyto nové trendy na samém počátku a nemají velký dopad na online obchod, a to ani v nejrozvinutějších zemích. To se však může brzo změnit, na základě významné změny v oblasti ochrany osobních údajů – jde o Nařízení EU č. 2016/679, pro něž se vžil termín „GDPR“ (GDPR je zkratka General Data Protection Regulation). GDPR je sice legislativou EU, ale je zřejmé, že ovlivní pravidla online prostředí na celém světě, protože nutí i mimoevropské firmy, aby se nové legislativě přizpůsobily, pokud budou chtít nadále být v EU aktivní.

Klíčové ustanovení GDPR, na které se zastánci popsaného trendu odvolávají, je nové právo na tzv. přenositelnost osobních údajů (čl. 20 GDPR). Podle tohoto ustanovení mají lidé právo získat osobní údaje, které se ho týkají a jež poskytli subjektu, který jejich osobní údaje zpracovává (např. online obchod) se svým souhlasem nebo na základě smlouvy. Osobní údaje musí tento subjekt (nazývá se správce) poskytnout ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu.

Poskytnuté osobní údaje může občan buď předat jinému správci (např. jiné bance), nebo je spravovat sám s využitím právě nových aplikací – tzv. private clouds, personal assistants aj. Poskytnuté osobní údaje mají obsahovat mnohem víc než jen jméno nebo adresu – mají zahrnovat také zaznamenané chování uživatele v průběhu poskytování příslušné služby, tedy uživatelovy preference, zvyky apod.

Prostřednictvím aplikací nové generace bychom tak mohli začít pozvolna kontrolovat víc a víc údajů o nás samotných. Otázkou je, zda o to vůbec mají uživatelé internetu zájem. To uvidíme během několika příštích let, jestli se nové aplikace ujmou a stanou se vyhledávanými, nebo naopak.

Mezi hlavní evropské projekty v této oblasti patří Midata z Velké Británie a MesInfos z Francie, zajímavých projektů je však mnohem víc. Na přelomu srpna a září proběhne hlavní evropská konference v této oblasti s názvem Mydata2017 - Advancing Human Centric Personal Data. Akce se bude konat v Helsinkách a Talinu.

Zbyněk Loebl je vedoucí práva nových technologií v advokátní kanceláři PRK Partners

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

15°C

Dnes je pátek 24. listopadu 2017

Očekáváme v 19:00 10°C

Celá předpověď