Berlín - Počet žádostí o azyl v Německu v prvních dvou měsících tohoto roku výrazně klesl. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnil Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF). Migrace byla klíčovým tématem před únorovými předčasnými parlamentními volbami a nyní je také jedním z hlavních bodů sondážních rozhovorů o vytvoření nové vlády.
V lednu a únoru podalo žádost o azyl v Německu 29.947 lidí. Ve srovnání s prvními dvěma měsíci minulého roku je to pokles o 43,4 procenta, uvedl BAMF. Většinu žádostí podávají nadále Syřané, následovaní Afghánci, Turky a Iráčany.
Za stejné období vyhověl BAMF 19 procentům žádostí o azyl. Více než 80 procent žádostí, o nichž v lednu a únoru rozhodl, tedy zamítl.
V únoru měl úřad nevyřízených téměř 200.000 žádostí o azyl. Od prosincového pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada Německo dočasně nerozhoduje o žádostech lidí ze Sýrie. Ministerstvo vnitra rozhodnutí nevyřizovat syrské žádosti zdůvodňuje "dynamickým" vývojem v Sýrii, kde moc převzali povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS).
Německo za celý loňský rok přijalo 229.751 žádostí o azyl, tedy zhruba o 100.000 méně než v roce 2023. Loni ubylo žádostí o azyl v celé Evropské unii.
Ministryně vnitra Nancy Faeserová interpretuje klesající počet žádostí o azyl jako úspěch své migrační politiky. "Nelegální migraci jsme výrazně potlačili," řekla dnes agentuře DPA. Faeserová mimo jiné loni v září nařídila kontroly na všech pozemních hranicích. Rozšířily se tak i na pomezí s Francií, Belgií, Nizozemskem, Lucemburskem a Dánskem. Už od roku 2015 kontroluje Německo hranice s Rakouskem, v říjnu 2023 přibyly kontroly také na českých, polských a švýcarských hranicích.
Migrace a jak ji lépe řídit byly hlavními tématy kampaně před německými parlamentními volby, které se konaly 23. února. Vyhrála je konzervativní unie CDU/CSU, která především v posledních týdnech před hlasováním výrazně zpřísnila požadavky své migrační a azylové politiky. Získala 28,5 procenta hlasů. Na druhém místě se s 20,8 procenta umístila výrazně protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Těsně pod pětiprocentní hranicí skončila strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se k migraci také staví velmi kriticky. Strany požadující zpřísnění německé migrační politiky tak získaly dohromady více než 50 procent hlasů.
Jak lépe řídit migraci do země, která se potýká s nedostatkem pracovních sil, řeší v aktuálních rozhovorech konzervativci z CDU/CSU a sociální demokraté (SPD), kteří chtějí složit příští německou vládu. Migrace se na pořad jednání dostala ve čtvrtek, dohoda se čeká nejpozději v neděli.
