Plán počítá se zákazem posílat děti do ústavů, projedná ho vláda

foto Děti si hrají, hračky, mateřská škola - ilustrační foto

Praha - Se zákazem posílat malé děti do ústavu, stanovením maximální kapacity dětského domova či sjednocením péče o ohrožené děti pod ministerstvo práce počítá návrh plánu opatření, který ve středu projedná vláda. Kabinet se k dokumentu se seznamem úkolů do roku 2020 vrací po čtvrt roce, v prosinci jednání přerušil. Podle materiálu, který připravilo ministerstvo práce, by se finance měly z ústavů přesunout do prevence a služeb pro rodiny.

Plán navazuje na seznam úkolů, který platil do konce roku 2015. Oba dokumenty doplňují strategii péče o ohrožené děti, kterou v roce 2012 schválila vláda. Podle strategie se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let od loňska. Počítalo se také postupnou přeměnou ústavů na služby pro děti a jejich vlastní i náhradní rodiny. Česko je podle asociace Dítě a rodina poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů dávat děti do tří let.

"V průběhu realizace strategie bylo zjištěno, že bude transformace systému péče o ohrožené děti a jejich rodiny časově náročnějším procesem, než se původně předpokládalo," uvádí ministerstvo práce v navrhovaném plánu. Podle resortu se úkoly nedaří plnit, potřeba je "intenzivnější diskuse". Záměr omezit počet dětí v ústavech a posílit pro ně profesionální pěstounskou péči narazil na odpor, třeba u členů sněmovního sociálního výboru. Podle nich děti potřebují víc odbornou psychologickou a zdravotní péči než opatrování v dočasné náhradní rodině.

Změny v péči o ohrožené děti doporučovala kabinetu i jeho rada pro lidská práva. Vláda s návrhy, jako je zákaz posílat do ústavu malé děti, loni souhlasila. Nařídila připravit příslušné paragrafy pololetí letošního roku. Do podzimních voleb ale novely nejspíš nestihne prosadit.

Podle plánu by se postupný zákaz umisťování dětí do ústavů či stanovení maximální kapacity zařízení i počtu dětí na pracovníka měly v legislativě objevit do konce letošního roku. Do zákona by se mělo promítnout i sjednocení péče o děti pod ministerstvo práce. Nyní ji mají spolu s ním na starosti resorty školství a zdravotnictví. Mají také vzniknout plány přeměny velkých ústavů ve vybraných krajích.

Ministerstvo práce by rádo získalo víc pěstounů, také pro postižené děti. Ty by už neměly končit v ústavech pro dospělé handicapované. Resort chce mít do konce příštího roku také analýzu účinnosti a účelnosti dávek na podporu rodin. Podle výsledků by mělo navrhnout změny. Víc by se při rozhodování soudů či sociálních pracovníků měl brát v potaz názor dětí.

Do péče o ohrožené děti putuje 8,1 miliardy ročně. Suma by se měla rozdělovat jinak než dosud. Zatímco nyní prevence a služby pro rodiny stojí asi 0,7 miliardy, po roce 2020 by měly dostávat o miliardu víc. Víc peněz by se mělo posílat také do sociální práce s rodinami, a to 1,9 miliardy místo nynějších 820 milionů. Ústavní zařízení by místo čtyř miliard dostávala 1,8 miliardy. Podpora náhradních rodin i zařízení pro okamžitou pomoc, jako jsou klokánky, by se měnit neměla. Další peníze přitečou z evropských fondů.

Ministerstvo práce by chtělo mít do konce roku 2020 nový informační systém ochrany práv dětí. Stát by měl 150 milionů korun. Do poloviny příštího roku by měl být hotový návrh, plán uvádí cenu 100 milionů.

Výdaje na péči o ohrožené děti v miliardách korun:

Služba Nynější výdaje Výdaje po roce 2020
Prevence, terénní a ambulantní služby pro rodiny a 0,7 1,7
Ústavní péče 4 1,8
Náhradní rodiny 2,4 2,5
Zařízení pro okamžitou pomoc 0,18 0,2
Činnost orgánů sociálně-právní ochrany 0,82 1,9
Celkem 8,1 8,1

Zdroj: Akční plán k naplnění národní strategie ochrany práv dětí do roku 2020

 

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

16°C

Dnes je neděle 30. dubna 2017

Očekáváme v 1:00 7°C

Celá předpověď