Nový ředitel NK Kocanda probouzí myšlenku nové budovy

foto Ilustrační foto - Pět milionů svazků je uloženo v nově budově Centrálního depozitáře Národní knihovny (NK) v Praze Hostivaři. Do objektu, který vedení knihovny představilo 11. března novinářům, se z hlavního sídla NK v Klementinu přestěhovala i pracoviště pro digitalizaci fondů a jejich další zpracování.

Praha - Současná kapacita Národní knihovny stačí podle jejího nového ředitele Martina Kocandy přibližně do roku 2040. Počítá do toho hlavní sídlo v pražském Klementinu po opravách i depozitáře v Hostivaři, které se opravují a dostavují. Kocanda je ve funkci od 1. června a stejně jako jeho předchůdce Petr Kroupa kritizuje současný stav rozpolcení knihovny mezi Klementinem a Hostivaří a chce stavět novou budovu. "Potřebujeme ji teď," řekl na dotaz ČTK, kdy bude budova potřeba.

Uvažovat je podle něj možné i o spolupráci s dalšími kulturními institucemi v Praze, státními i městskými. Ty by mohly v případě souhlasu vlády s výstavbou sdílet buď prostory uvolněné v Klementinu nebo i v nové stavbě. "Zatím žádné rozhovory o této možnosti nebyly, ale nabízí se jako schůdnější," řekl.

"Poté, co se dokončí revitalizace Klementina a rekonstrukce Hostivaře, předpokládáme, že v pesimistické variantě budeme mít prostor na ukládání svazků do roku 2036. V té optimističtější variantě někdy do roku 2040, 2046," řekl. Když před třemi lety NK otevírala Centrální depozitář v Hostivaři, uváděla, že získá kapacity pro knihy na příštích 50 až 60 let.

"Závisí to na tom, jak bude vypadat každoroční nárůst nových knih," řekl. "Pracujeme s predikcí nárůstu mezi 70.000 a 100.000 svazky ročně, ale nevíme, co udělá s množstvím vydávaných knih digitalizace," upozornil. Počet fyzických nosičů knih by se tak mohl snížit.

Klementinum se opravuje sedm let, celkově mají práce stát 1,88 miliardy. Projekt novostavby vláda v roce 2009 pohřbila a přiklonila se k opravě bývalé jezuitské koleje a k dostavbě depozitářů. To už ale několik let kritizují sami knihovníci a vypracovali studii několika variant fungování NK v budoucnosti, které pracují i s možnostmi nové budovy. Dosud ale žádný ředitel po fiasku s Kaplického blobem, politiky zavržené stavby s moderními knihovnickými technologiemi, nahlas o nové budově nemluvil. Kocanda říká, že o ní bude jeho první jednání s novým ministrem kultury.

Kritizuje dennodenní převážení knih mezi centrem Prahy a Hostivaří. "Čtenář přijde, vybere si a musí čekat, než přijede auto z Hostivaře. To nepovažujeme za přiměřené 21. století," řekl Kocanda. Škodí to klientům NK, životnímu prostředí i knihám, dodal. V současném fungování knihovny prý změna není možná. "Ale myslím, že by se nová vláda měla vrátit k usnesení z roku 2009 a revokovat je," řekl.

Vedle potřebné kapacity je podle ředitele důvodem pro novou stavbu i fakt, že do opraveného Klementina nelze instalovat nové technologie, třeba dopravníkové pásy pro knihy. "Knihovna by měla být naprojektována tak, aby nejméně po několik desítek let odpovídala potřebám knihoven, nová budova se nestaví na 50 let," dodal.

Stavba, kterou pro NK navrhl Jan Kaplický, je ale z roku 2007, nejen technologie od té doby pokročily a po smrti architekta je problematické přenést stavbu z papíru do reality.

Kocanda říká, že projekt přezdívaný blob se mu líbil. "Druhá věc je situace NK. Věřím, že nová budova bude a chci o to velmi usilovat," uvedl. K projektu se ale nejprve musí kladně postavit vláda, pak se musí najít vhodné místo, podle Kocandy nutně dostupné metrem, a teprve poté by NK hledala novou podobu svého příštího sídla.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

21°C

Dnes je úterý 17. října 2017

Očekáváme v 19:00 15°C

Celá předpověď