Nobelovu cenu za mír získala protijaderná skupina ICAN

foto Protest aktivistů Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN) před americkou ambasádou v Berlíně.

Oslo/Praha - Letošní Nobelovu cenu za mír získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Dostala ji za upozorňování na nebezpečí jaderných zbraní a podporu úsilí OSN o dojednání dohody zakazující jaderné zbraně, zdůvodnil dnes své rozhodnutí norský Nobelův výbor. Ředitelka skupiny Beatrice Fihnová ocenění chápe jako vzkaz jaderným mocnostem.

ICAN ocenění dostala za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní", uvedla předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová ve zdůvodnění rozhodnutí.

Beatrice Fihnová, ředitelka Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Šéfku ICAN Beatrice Fihnovou podle Reissové-Andersenové udělení Nobelovy ceny potěšilo. Fihnová prohlásila, že udělení ceny ICAN "vysílá vzkaz" státům disponujícím jadernými zbraněmi. Prostřednictvím agentury Reuters pak vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, že jaderné jsou "ilegální". "Jaderné zbraně jsou ilegální. Hrozba použitím jaderných zbraní je ilegální. Držení, vlastnění jaderných zbraní a vývoj jaderných zbraní jsou ilegální a musejí být zastaveny," prohlásila Fihnová.

Mluvčí ICAN Daniela Varanová Reuters řekla, že organizace má nesmírnou radost a že jde o "velké uznání práce, kterou bojovníci (za jaderné odzbrojení) vykonali", zvláště pak lidé známí pod označením "hibakuša", tedy ti, kteří přežili shození atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. "Jejich svědectví byla zásadní pro tak úžasný úspěch," řekla Varanová.

Udělení Nobelovy ceny za mír osobám nebo organizacím usilujícím o omezení jaderné hrozby se očekávalo. Za favority na zisk ocenění však byli pokládáni vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti němu, tedy šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

ICAN je světovou koalicí nevládních organizací, které usilují o naplnění úmluvy o zákazu jaderných zbraní, již letos v červenci na půdě OSN podpořilo 122 států. Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česká republika, však jednání bojkotovaly. Jaderné mocnosti poukazují na to, že cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Dohoda, kterou ještě čekají ratifikační procesy v jednotlivých státech, tak je chápána spíše jako symbolická součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení. Také předsedkyně Nobelova výboru dnes vyzvala jaderné mocnosti, aby zahájily "vážná jednání" o odstranění svého arzenálu.

Pozornost se letos soustřeďuje na jadernou otázku také vzhledem ke stávajícímu napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou po šestém severokorejském nukleárním testu.

"Žijeme ve světě, v němž je riziko použití jaderných zbraní největší za dlouhou dobu," varovala Reissová-Andersenová. "Některé země modernizují své jaderné arzenály a nebezpečí, že jaderné zbraně si opatří další země, je reálné, jak ukazuje Severní Korea," upozornila.

Reissová-Andersenová prohlásila, že "svou inspirující a novátorskou podporou jednání OSN o dohodě zakazující jaderné zbraně sehrála ICAN důležitou roli v uskutečňování něčeho, co se v dnešní době rovná mezinárodnímu mírovému kongresu".

Mezi dalšími spolufavority na získání Nobelovy ceny za mír letos figurovali papež František, dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy nebo Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž bylo 215 jednotlivců a 103 organizací. Šlo o druhý nejvyšší počet nominovaných v historii; nejvíce, 376, bylo navrženo loni.

Loni Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za to, že dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).

Reakce na udělení Nobelovy ceny ICAN jsou rozporuplné

Reakce na udělení letošní Nobelovy ceny za mír Mezinárodní kampani za zrušení jaderných zbraní jsou rozporuplné. Zatímco generální tajemník OSN António Guterres ho přivítal, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg reagoval spíše zdrženlivě. Opatrná reakce přišla z Ruska, zatímco Německo se podle serveru Spiegel Online s námahou "přinutilo" ke gratulaci. Bílý dům oficiální vyjádření zatím vůbec nevydal.

"Gratuluji ICAN k jejich Nobelově ceně za mír. Nyní potřebujeme více než kdy dříve svět bez jaderných zbraní," napsal na twitteru generální tajemník OSN Guterres. Mluvčí organizace v Ženevě Alessandra Vellucciová už před ním uvedla, že je ocenění ICAN "dobrým znamením" na cestě k možné ratifikaci dohody o zákazu jaderných zbraní, kterou podepsalo letos v červenci 122 zemí. Není mezi nimi nicméně ani jedna jaderná mocnost. Nepřipojilo se ani Česko.

Zdrženlivě se k ocenění ICAN vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dohoda o jaderném odzbrojení, kterou ICAN podporuje, nás neposune blíže k cíli světa bez jaderným zbraní, uvedl. Ve skutečnosti podle něj dokonce dosažené pokroky v jaderném odzbrojování a nešíření jaderných zbraní ohrožuje. Dokud budou jaderné zbraně existovat, zůstane NATO jadernou aliancí, uvedl Stoltenberg. "NATO lituje, že v současnosti nejsou podmínky pro jaderné odzbrojení příhodné," doplnil.

Moskva respektuje rozhodnutí Nobelova výboru v Oslu, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Rusko je zodpovědným členem atomového klubu," dodal podle agentury TASS. Bývalý vůdce SSSR a nositel Nobelovy ceny za mír Michail Gorbačov ocenění ICAN uvítal. "Svět bez jaderných zbraní - jiný cíl ani nemůžeme mít," uvedl. Jaderná válka je podle něj nepřípustná, neboť z ní nemůže vzejít žádný vítěz.

Dohodu zakazující jaderné zbraně nepodepsalo ani Německo. Také reakce spolkové vlády byla dnes zdrženlivá. Vládní mluvčí ICAN pogratulovala, zdůraznila ale, že Berlín trvá na odmítnutí dohody podporované OSN. Dokud existují státy, které považují jaderné zbraně za vojenský prostředek a Evropa je jimi ohrožena, trvá nutnost jaderného odstrašování, řekla mluvčí německé vlády.

Pochvalná reakce zazněla z Japonska, které má jako jediné zkušenost s následky svržení jaderných zbraní. "Dokud žijeme, budeme my, hibakuša, společně s ICAN a dalšími bojovat za svět bez jaderných zbraní," uvedl dvaadevadesátiletý Sunao Cuboi, který přežil jaderný útok na Hirošimu. Hibakuša je označení pro lidi, kteří přežili svržení jaderných bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki v roce 1945.

Nobelův výbor ocenil ICAN symbolicky kvůli Koreji, řekl expert

Udělení Nobelovy ceny za mír protijaderné skupině ICAN je reakcí na obavy, které vyvolává Severní Korea, řekl ČTK analytik Vlastislav Bříza z Karlovy univerzity. Nobelův výbor ocenil ICAN za upozorňování na nebezpečí použití jaderných zbraní a snahu o jejich smluvní zákaz. Bříza považuje působení ICAN za přínosné, ale poukázal na to, že ocenění je hlavně symbolické a reálný dopad na politiku zemí vlastnících jaderné zbraně mít nebude.

"Ocenění jednoznačně souvisí s tím, že napětí na Korejském poloostrově je významné," podotkl Bříza. Riziko skutečného použití jaderných zbraní je podle něj největší od kubánské krize. Severní Korea v poslední době provedla několik nukleárních testů, na což velmi ostře reagovaly například Spojené státy.

Podle Břízy chtěl Nobelův výbor vyslat vzkaz také lídrům zemí, které mají jaderný arzenál. "Vnímám to jednoznačně jako symbolické ocenění a vzkaz vůdcům světových mocností, které vlastní jaderné zbraně, aby se zdrželi jakéhokoliv jejich použití," řekl ČTK Bříza.

Skupina ICAN, kterou tvoří nevládní organizace z různých zemí světa, podle Břízy zřejmě nedosáhne úplného zákazu jaderných zbraní. "Osobně se domnívám, že je to velice idealistická představa. Na druhou stranu je správné, že takové organizace existují a takové idealistické cíle si kladou, bez toho by nikdy nebylo dosaženo ničeho," míní Bříza.

Výběr letošního laureáta Nobelovy ceny za mír považuje Bříza za překvapivý. Očekával, že oceněni budou vyjednávači, kteří se podíleli na uzavření dohody o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti Teheránu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

17°C

Dnes je pátek 20. října 2017

Očekáváme v 5:00 8°C

Celá předpověď