Německý ústavní soud jedná o poplatcích za rozhlas a televizi

foto Ilustrační foto - Německý ústavní soud dnes odmítl zakázat krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Rozhodnutí o žádosti, kterou podaly prostřednictvím Spolkové rady jednotlivé německé spolkové země, oznámil předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle druhý zleva.

Berlín - Německý ústavní soud se dnes v Karlsruhe začal zabývat otázkou, zda je přípustné vybírat poplatky za vysílání veřejnoprávního rozhlasu a televize. Rozhodnutí v případu, který může mít výrazné dopady na německá veřejnoprávní média, se očekává za několik měsíců.

Ústavní soudci mají na stole čtveřici stížností - tři pocházejí od soukromých osob a jedna od firmy Sixt, která půjčuje auta. Stěžovatelé kritizují současnou podobu poplatků za veřejnoprávní média především ve dvou ohledech. Za prvé jde podle nich v podstatě o daň, kterou může zákonem upravovat pouze celoněmecký parlament, a nikoli spolkové země, jak tomu bylo v případě poplatků. Za druhé současné úpravě vyčítají to, že porušuje obecnou zásadu rovnosti.

Poplatky se v Německu od roku 2013 vybírají za každý byt, a je přitom jedno, kolik v něm žije lidí nebo kolik je v něm televizí či rádií. Stejný poplatek - 17,50 eura (447 korun) měsíčně - tak musí platit domácnost, v níž řada lidí pravidelně sleduje několik televizí, i taková, v níž žije jediná osoba, která žádnou televizi nemá. Podle stěžovatelů to není spravedlivé.

Společnosti Sixt vadí také to, že za každý ze svých asi 50.000 vozů musí odvádět poplatek 5,83 eura (149 korun) měsíčně, i když za soukromá auta se platit nemusí.

Zastánci současného systému tvrdí, že je velmi jednoduchý, a proto nepředstavuje přílišnou byrokratickou zátěž. Vybírat poplatky přesně podle počtu přístrojů, na nichž lze sledovat veřejnoprávní televizi nebo poslouchat veřejnoprávní rozhlas, by podle nich v praxi bylo nerealizovatelné. Samotnou existenci poplatků pak považují za nutnou, protože podle nich zajišťuje nezávislost veřejnoprávních médií na politicích.

Televize ARD, ZDF a rozhlasová stanice Deutschlandradio ročně díky poplatkům dostanou kolem osmi miliard eur (204 miliard korun). Současnou výši poplatků ale podle únorového průzkumu institutu YouGov považuje za přehnanou 44 procent Němců. Požadavky na jejich snížení přicházejí i ze strany politiků svobodných demokratů (FDP). Protestní Alternativa pro Německo (AfD) by je zrušila úplně.

Podobné diskuze se v posledních letech vedou i v Česku. Pro zrušení koncesionářských poplatků se v minulosti vyslovil například prezident Miloš Zeman.

I když verdikt německého ústavního soudu padne zřejmě až za několik měsíců, média už nyní spekulují o tom, jak by mohl vypadat. Většina pozorovatelů se přitom shoduje, že - i vzhledem k předchozím výrokům ústavního soudu - je velmi nepravděpodobné, že by poplatky byly zrušeny zcela. Jejich úprava ale rozhodně vyloučena není.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

24°C

Dnes je pátek 25. května 2018

Očekáváme v 7:00 16°C

Celá předpověď