Na podporu bydlení šly miliardy, vyloučených lokalit ale přibylo

foto Romové, sociálně slabí lidé, sociálně vyloučená lokalita - ilustrační foto

Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyplatilo v letech 2012 až 2016 na podporu bydlení skoro 60 miliard korun, problém sociálního vyloučení se však prohluboval. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Kontrola odhalila jak nedostatky v systému podpory bydlení, tak v nastavení nástrojů. Dopady těchto nástrojů navíc MPSV nevyhodnocovalo, zjistil NKÚ. ČTK o tom informoval mluvčí úřadu Václav Kešner. Podle ministerstva výsledky šetření odrážejí situaci za předchozího vedení rezortu. Současné vedení chystá řadu změn, které v této oblasti situaci zlepší, sdělil ČTK mluvčí MPSV Vladimír Řepka.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu bydlení nízkopříjmových či jinak ohrožených skupin obyvatel v letech 2012 až 2017. Podpora v oblasti bydlení zahrnuje množství nástrojů, které má v kompetenci řada subjektů státní správy i samosprávy. Podle NKÚ působí pomoc ze strany jednotlivých subjektů často izolovaně. "Ne vždy jsou provázány i ty nástroje, které spadají pod jeden resort, v tomto případě MPSV," uvedl.

Množství vyplacených peněz rostlo, v roce 2012 MPSV rozdělilo přes osm miliard Kč, v roce 2016 to bylo asi 13,7 miliardy Kč. "I přes takto velký objem peněz vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit," uvedl NKÚ. Podotkl, že v roce 2006 bylo v ČR 310 těchto lokalit, ve kterých žilo 80.000 lidí, v roce 2015 šlo už přes 600 lokalit se 115.000 obyvateli.

Nástroji, skrze které MPSV rozdělilo většinu peněz na podporu bydlení, jsou příspěvek a doplatek na bydlení. "Tyto podpory snižují množství lidí ohrožených chudobou, příčinu problému řešit nepomáhají," odhalila kontrola. Z ní vyplynulo, že ani jedna z těchto dávek příjemce nemotivuje - osoba bez příjmů dostává více než osoba s určitými příjmy, zároveň příspěvek a doplatek na bydlení stát vyplácí po neomezenou dobu. Ukázalo se také, že stále existují možnosti, jak v rámci této pomoci čerpat více peněz, než na kolik by měl mít příjemce skutečně nárok, uvedl NKÚ.

Dalším nástrojem, který má pomoci řešit bytovou nouzi občanů, je sociální práce. Pro sociální pracovníky úřadu práce a sociální pracovníky obecních úřadů nejsou podle kontroly jednoznačně rozděleny kompetence. Zákon o sociálních pracovnících nebyl dosud přijat.

Podle Řepky vedení MPSV chystá zákon o sociálních pracovnících předložit a novelizací projde také zákon o sociálních službách. Již nyní ministerstvo jedná s kraji, aby byla také nastavena jednotná platforma sdílení dat a byly propojeny informační systémy s cílem koordinovat sociální služby a sociální práci.

"Všechny navrhované změny mají jednoznačně za cíl konkrétně a závazně vymezit kompetence, ale současně standardizovat výkon sociální práce mezi jednotlivými složkami státní správy tak, aby došlo k zabezpečení systematického a koordinovaného přístupu ke klientovi," sdělil mluvčí.

Kontroloři se zaměřili i na Agenturu pro sociální začleňování, která je vládním nástrojem. Obcím pomáhá poradenstvím. "Přestože má agentura působit v rámci sociálního začleňování včetně bydlení, nedisponuje pravomocemi a kompetencemi. Spolupráce s ní je dobrovolná, zájem lokalit o spolupráci od roku 2012 postupně klesá," zjistil NKÚ.

Podle mluvčí vlády Barbory Peterové je informace o klesajícím zájmu zjednodušující, protože NKÚ vychází z počtu odmítnutých obcí. "V současné chvíli spolupracuje agentura s asi dvojnásobným počtem obcí, než tomu bylo v minulosti," uvedla. Změna podmínek spolupráce pak podle ní vedla k tomu, že obce dostávají od agentury větší podporu již při přípravě přihlášky. Počet odmítnutých se tak logicky snížil, dodala.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je pondělí 16. července 2018

Očekáváme v 17:00 27°C

Celá předpověď