Na koncertě orchestru Concertgebouw exceloval klavírista Trifonov

foto Koncert Královského orchestru Concertgebouw Amsterdam pod vedením šéfdirigenta Daniele Gattiho se konal 15. května 2018 v Praze v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

Praha - Na hudební festival Pražské jaro se dnes po sedmnáctileté odmlce vrátil elitní Královský orchestr Concertgebouw z Amsterodamu. Jeden z nejlepších ansámblů světa představil v Obecním domě skladby Gustava Mahlera, Sergeje Prokofjeva a Carla Marii von Webera, které se v době svých premiér nesetkaly s přílišným ohlasem, ale později se staly vyhledávanými. Publikum odcházelo nadšené, ovace sklidil zejména hostující sedmadvacetiletý klavírista Daniil Trifonov.

Koncert Královského orchestru Concertgebouw Amsterdam pod vedením šéfdirigenta Daniele Gattiho (vlevo) v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, 15. května 2018 v Praze. S orchestrem se na festival vrátil klavírista Daniil Trifonov (vpravo) s Prokofjevovým Klavírním koncertem č. 3 C dur.

Nesmírně energicky hrající Trifonov, který pochází z Nižného Novgorodu, provedl s amsterdamskými hudebníky Prokofjevův Třetí klavírní koncert C dur. Na Pražské jaro přijel po čtyřech letech, kdy vystupoval s recitálovým programem. Posluchači ho dnes nechtěli pustit z pódia a talentovaný mladík musel přidávat.

Prokofjev svou skladbu promýšlel téměř deset let. Premiéru měla v roce 1921 v Chicagu a dosáhla jen nevelkého úspěchu. O rok později došlo v Paříži k průlomu a skladba se natrvalo zařadila mezi nejoblíbenější hudební díla 20. století.

Po přestávce zazněla ve Smětanově síni Mahlerova první symfonie známá pod titulem Titán. Ani její premiérové uvedení nemělo v roce 1889 v Budapešti kladnou odezvu. Naopak v roce 1903 byla skladba přijata s velkým nadšením právě v Amsterodamu. Concertgebouw patřil k průkopníkům v objevování tohoto dlouho opomíjeného skladatele z Vysočiny, který se řadí k největším symfonikům vůbec, a na dnešním přednesu hudebníků bylo jejich pochopení a cit pro Mahlera znát.

Dnešní koncert byl speciální také tím, že v jeho úvodu si s nizozemskými hudebníky zahráli i studenti Pražské konzervatoře. Dostali k tomu příležitost při Weberově předehře k romantické opeře Euryanta v rámci projektu Side by Side. Euryanta, kterou Carl Maria von Weber uvedl v roce 1823, trpí přílišnou délkou a méně kvalitním libretem, takže se tehdy dočkala pouhých dvaceti repríz. Zatímco celá opera je dodnes inscenačním oříškem, její předehra se stala oblíbeným koncertním kusem.

Hudebníci z Amsterodamu hráli pod taktovkou Daniela Gattiho, který je od loňské sezony jejich šéfdirigentem. Ital orchestr poprvé slyšel, když v mládí cestoval na kole po Nizozemí. Tehdy si prý ze zvědavosti koupil nejlevnější vstupenku a poté "prožil koncert v tichém úžasu." Těleso má na hlavní dirigenty šťastnou ruku: za 130 let jeho existence se jich vystřídalo pouze sedm.

Amsterdamský královský orchestr je uznáván za jeden z nejlepších na světě. V roce 2008 byl v anketě britského časopisu Gramophone dokonce co do významu zařazen na první místo. Tehdejší šéfdirigent ansámblu Maris Janssons řekl, že hráči Concertgebouw "rozumí každému skladateli, jako herec rozumí svým rolím" a že je to právě hudební inteligence a obrovská touha pochopit podstatu notového zápisu, jež je odlišuje od ostatních.

Na Pražském jaru dnes orchestr vystoupil pošesté. Poprvé ho Pražané v rámci festivalu měli možnost slyšet v roce 1968. Za svou historii nahrál více než tisíc gramofonových desek, CD a DVD.

tep dto

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

24°C

Dnes je sobota 26. května 2018

Očekáváme v 7:00 15°C

Celá předpověď