Možný únik dat ČEZ hraničil s trestným činem, tvrdí Pačes

foto Sídlo společnosti ČEZ v Praze - ilustrační foto.

Praha - Možný únik informací energetické společnosti ČEZ k bulharské vládě o prodeji jejích bulharských aktiv hraničil podle odvolaného předsedy dozorčí rady ČEZ Václava Pačese s trestným činem. Pačes to řekl serveru Neovlivní.cz a současně připustil, že vyšetřování úniku, které ČEZ zahájil na jaře v době jeho působení v dozorčí radě, přispělo k jeho odvolání. Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje.

O tom, že Bulhaři dostali z Prahy důvěrná data o obchodu, informovala na jaře bulharská média. Podle nich je tamní vládě poskytl člen dozorčí rady ČEZ a náměstek ministryně financí Ondřej Landa. Podle Neovlivní.cz bulharský premiér Bojko Borisov navíc v březnu v tamním parlamentu tvrdil, že má od českého premiéra Andreje Babiše (ANO) dokumenty o tom, že se v transakci angažují rusko-gruzínské společnosti se sídlem v daňových rájích, a ruské a bulharské banky. Landa i Babiš zmíněné informace popřeli.

Bývalý předseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes na snímku z 10. dubna 2014. Vpravo je generální ředitel Daniel Beneš. "Případ už jde mimo mne. Ale je jasné, že poté, co Andrej Babiš tuto strategickou firmu (ČEZ) ovládl, nemůžeme nějaké vyšetření případu očekávat," uvedl Pačes, o jehož odvolání z čela dozorčí rady ČEZ rozhodla valná hromada firmy ke konci června. Spolu s ním v ní skončil Robert Šťastný, který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který podle médií platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Novými členy rady se naopak stali bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kří už dříve uvedl, že případný únik interních informací z ČEZ k bulharské vládě by mohl ohrozit zájmy ČEZ a přeneseně i českého státu v mezinárodní arbitráži. Česká skupina ji zahájila předloni proti bulharské vládě kvůli zásahům tamních institucí, které podle ČEZ poškodily podnikání skupiny.

Smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv tamní firmě Inercom podepsal ČEZ v únoru, podle bulharských médií činí cena zhruba 8,1 miliardy Kč. V Bulharsku ale vyvolalo pochybnosti, zda tak malý podnik je schopen financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru také vyvolaly nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze potřebné k tak velkému nákupu. Podle Kříže si ale ČEZ prověřil prostřednictvím externích auditů nabídky ve výběrovém řízení na prodej aktiv a později i vítěznou firmu Inercom a způsob, jakým chce koupi financovat.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je sobota 21. července 2018

Očekáváme v 13:00 31°C

Celá předpověď