Moravské zemské muzeum vystavilo venuši a další unikáty

foto Moravské zemské muzeum v Brně představilo 10. října novou expozici, na níž mimořádně vystavilo Venuši z Hlubokých Mašůvek (vlevo). Kromě světoznámé sošky nalezené Františkem Vildomcem, bez jejíž fotky se obejde málokterá publikace o mladší době kamenné, si lidé mohou prohlédnout také její méně známou "starší sestru" (vpravo). Obě jsou dílem nositelů kultury s moravskou malovanou keramikou a mají stejné adorační gesto.

Brno - Cenné svědectví o duchovním životě pravěkých lidí, Venuši z Hlubokých Mašůvek, mimořádně vystavilo Moravské zemské muzeum v Brně. Kromě světoznámé sošky nalezené Františkem Vildomcem, bez jejíž fotky se obejde málokterá publikace o mladší době kamenné, si lidé prohlédnou také její méně známou "starší sestru". Obě jsou dílem nositelů kultury s moravskou malovanou keramikou a mají stejné adorační gesto.

Moravské zemské muzeum v Brně představilo 10. října novou expozici, na níž vystavilo nejcennější sbírkové předměty Archeologického ústavu. Na snímku je bronzová náholenice sloužící jako součást ochranné zbroje mladší fáze kultury popelnicových polí, pocházející z pozdní doby bronzové.

Komorní výstava v Dietrichsteinském paláci vznikla u příležitosti 200. výročí muzea a představuje soubor cenných předmětů z fondů archeologického ústavu. "Vybírala jsem tak, aby pro každé období bylo ve výstavě něco unikátního," řekla dnes novinářům vedoucí archeologického ústavu Alena Humpolová.

Vedle vitríny s venušemi lidé najdou ukázky bronzových prací - nejmenší z nich je evropským unikátem z hlediska uměleckého ztvárnění zvířecí plastiky. Jde o stylizovanou figurku koně nalezenou v žárovém hrobě z pozdní doby bronzové v Brně-Obřanech.

Dalším unikátem je náholenice objevená u Kuřimi na Brněnsku, jediný doklad tohoto typu zbroje z doby bronzové v českých zemích. "Často nacházíme meče, dýky z této doby, ale zbroj ne. Konec konců, je to tenký plech, možná proto se nedochová," uvedla Humpolová.

Ze stejného materiálu je také vytepávaná mísa s perličkovitým okrajem a plastickými ornamenty slunečních motivů a vodních ptáků. Pochází z mohyly Hlásnica u Horákova na Brněnsku.

Posledním unikátem je soubor bronzových kování, původně zdobily dřevěnou nádobu z keltského pohřebiště porušeného stavbou nákladního nádraží v Brně-Maloměřicích v roce 1941. Archeologové tvar nádoby podle kování rekonstruovali, lidé si tedy mohou prohlédnout, jak nejspíš vypadala.

"Možná to byl předmět obřadný, možná použitý jen jednou při nějakých mystériích nebo obřadech," uvedla Humpolová, podle níž je soubor kování mimořádně žádaný také pro výstavy v zahraničí. Expozice archeologického ústavu v Dietrichsteinském paláci potrvá do 5. listopadu.

Jan Tomandl hj

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

12°C

Dnes je pondělí 23. října 2017

Očekáváme v 19:00 10°C

Celá předpověď