Mohutný kříž na Švédských šancích připomíná 267 obětí masakru

foto Na kopci zvaném Švédské šance u Přerova, kde se odehrál v polovině června 1945 poválečný masakr karpatských Němců, byl 17. června 2018 slavnostně vysvěcen čtyřmetrový kovaný kříž z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy. Memento bude připomínat 267 obětí zřejmě nejhorší msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Kříž je symbolicky prostřílen a zdobí ho trnová koruna. Jeho odhalení bylo součástí vzpomínkové akce i společné modlitby.

Přerov - Přes čtyři metry vysoký kovový kříž byl dnes odhalen a vysvěcen nedaleko Přerova na kopci zvaném Švédské šance, kde připomíná poválečný masakr 267 karpatských Němců. Odhalení kovaného kříže, kterému přihlížela více než stovka lidí z okolí i zástupci Karpatskoněmeckého spolku na Slovensku, bylo součástí dnešní vzpomínkové akce v Přerově.

Kříž z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy je symbolicky prostřílen a zdobí ho trnová koruna. "Jsem nesmírně rád, že kříž tady je," řekl ČTK historik a bývalý ředitel přerovského Muzea Komenského František Hýbl, který se tragédii dlouhodobě věnuje. Podle něj se o podobné pietní úpravě místa hovořilo už od 90. let.

Předseda Karpatskoněmeckého spolku na Slovensku Ondrej Pöss novinářům řekl, že umístění kříže na kopci Švédské šance je obrovským vyjádřením úcty k obětem masakru i pozůstalým. "Velmi nás to překvapilo. Od začátku 90. let jsme sledovali, jak pan doktor Hýbl, město Přerov i naši rodáci v Německu usilovali o to, aby se tragédie, která se stala šest týdnů po druhé světové válce, důstojně připomínala," uvedl.

Podle primátorova náměstka Petra Měřínského (ANO) motiv prostříleného kříže vyjadřuje nesmírnou krutost, která se na tomto místě stala a nesmí být zapomenuta. Hýbl přiznal, že nakonec byla zvolena poněkud drsná varianta kříže pokrytého průstřely. "Já osobně jsem byl pro ty další dva návrhy. Ale tady toto má něco do sebe," uvedl Hýbl, podle kterého zvolená varianta kříže s průstřely se pozůstalým po obětech masakru zamlouvá. "Myslím, že to nemá chybu," dodal.

Masakr se na návrší Švédské šance u Přerova odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zde zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Podle Hýbla je nemilosrdně nechali vyvléct z vagonů, dovlekli je na kopec nad Přerovem a tam je pozabíjeli.

Hromadný hrob jim na místě museli vykopat muži z nedalekých Lověšic. Exhumace těl byla provedena až o dva roky později. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Jejich ostatky se podařilo převézt a uložit na přerovském hřbitově vedle mužských obětí až loni.

Masakr zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Nejprve byl potrestán 7,5 lety vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na 20 let. Ve vězení strávil zhruba rok, poté mu prezident Klement Gottwald udělil amnestii, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele. Širší veřejnost se o masakru dozvěděla až po roce 1989.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pondělí 23. července 2018

Očekáváme v 17:00 28°C

Celá předpověď