Migranti se obrací na pašeráky navzdory riziku i nákladům

foto Rodina uprchlíků ze syrského Damašku na řecko-makedonské hranici u obce Idomeni.

Káhira - Jednoho večera roku 2014 odešel Alí s osmičlennou rodinou z města Halab (Aleppo) na severu Sýrie v naději, že s nimi unikne válce. Po 15 hodinách se poblíž tureckých hranic setkal s pašeráky, kteří si za pomoc při překonání hranice řekli o 1000 syrských liber (110 Kč) za osobu.

Další materiály k projektu Global Spotlight naleznete zde.

Alího rodina jim dala peníze a přidala se ke skupině přibližně deseti osob vedené pašerákem.

"Šli jsme pěšky nocí několik hodin. Při přecházení turecké hranice nás zastavila policie a poslala nás zpět. Čekali jsme na syrské straně ve tmě takřka tři hodiny, dokud se náš pašerák neujistil, že policie zmizela, a pak nám nakázal přejít hranici znovu," řekl Alí agentuře DPA v telefonickém rozhovoru ze současného domova v jihoturecké provincii Hatay.

Alí je jedním z téměř pěti milionů Syřanů, kteří z mateřské země utekli. Od té doby, co s rodinou ze Sýrie odešel, cena za přechod hranic prudce stoupla.

Hlavní trasy pašování migrantů a ceny pašeráků, počet mrtvých a pohřešovaných migrantů (od ledna 2014 do května 2017) na trasách z Afriky a Blízkého východu do Evropy. 
Ženy, staří lidé a rodiny zaplatí za přechod do Turecka od 700 do 800 dolarů (16.500 až 18.800 Kč) za osobu. Mladé muže, co cestují sami, to stojí méně, zhruba 500 dolarů (11.800 Kč), říká Alí, jehož bratranec hranici překonal počátkem letošního roku.

"Rodiny mají děti a zavazadla, a tím se riziko zvyšuje. Mladí muži cestují nalehko a je-li to nutné, snadno utečou," vysvětluje tento 22letý truhlář.

V některých případech mohou ceny vystoupat až na 20.000 eur (528.500 Kč) za osobu, to když je nutná cesta letecky a falešné dokumenty, uvádí mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Cena cesty závisí na vzdálenosti, trase, cílové zemi a také na tom, zda na druhé straně hranic čeká další pašerák. V úvahu se také bere, o jakéh pasažéra se jedná.

Takřka všichni migranti unikající z válečných zón na Blízkém východě, zejména z Iráku a ze Sýrie, na cestě do Evropy prochází přes Turecko a vyhledávají pomoc pašeráků. Podle OSN může čtyřčlenná rodina za cestu z Iráku do Řecka zaplatit až 9.000 dolarů (211.800 Kč).

Ve srovnání s těmi, kteří se rozhodnou pokračovat do Evropy, byla Alího cesta relativně krátká a tedy i podstatně levnější a s relativně malým rizikem.

Iráčané směřující do Turecka podstupují riziko podstatně vyšší, protože musí překonat Sýrii.

Těch pár Iráčanů, co si může dovolit dopravit se do Turecka letecky, mají po příletu obtíže se získáním víza.

Přes Sýrii do Turecka obvykle míří lidé ze severních a západních oblastí Iráku, například z Mosulu či z provincie Anbár. Podle IOM je tato cesta nejnebezpečnější, po jaké se mohou Iráčané vydat. Musí na ní obvykle hranice překonávat na několikrát.

Přechod do Sýrie těžký není od doby, kdy extremistické milice Islámského státu (IS) převzaly v roce 2014 kontrolu nad městy na obou stranách hranice a celou oblast považují za jediný stát takřka bez hranic.

I tak se zde však migranti musí zastavit a vyměnit pašeráky, protože tuto branži obvykle ovládají místní gangy.

To však neznamená, že by se milice IS v mnoha případech nesnažili prchající často stavět.

Pašeráci v reakci na to přišli s různými způsoby, jak islamistické bojovníky oklamat. Někdy jedou na oslech jako pastýři nebo s cieternami, jež mezi iráckou a syrskou oblastí pod kontrolou IS přepravují palivo.

Ale všechno má svou cenu. Řidiči cisteren si od migrantů berou peníze stejně jako pašeráci. Aby se člověk dostal z Mosulu či okolních měst do Turecka, zaplatí mezi 1200 a 1500 dolary (28.200 až 35.300 Kč).

V roce 2015 dorazilo do Evropy více než 91.000 Iráčanů. Mnoho z nich uvedlo, že se na cestu raději vydali bez rodiny, aby se tak snížilo riziko i náklady. Usadí-li se v Evropě mužská hlava rodiny, obvykle vkládá naděje do práva Evropské unie na sloučení rodiny.

"Jedním z hlavních důvodů, proč jsem s sebou nevzal rodinu, byla obava, že kdyby nás na cestě zastavili (ozbrojenci IS) a mně i ženě by se podařilo z jejich otázek vybruslit, naše děti by pravdu zastřít nedokázaly a všechno jim prozradily," řekl IOM 35letý Iráčan.

Z výzkumů různých agentur OSN vyplývá, že pašeráci jsou nyní mnohem organizovanější a napříč různými státy fungují zavedené profesionální sítě.

Centrum pro analýzu migračních dat IOM uvádí, že pašeráci každý rok dopraví z východní, severní a západní Afriky do Evropy přibližně 55.000 migrantů, z čehož mají zisk 150 milionů dolarů (3,5 miliardy Kč). V roce 2016 vykonalo nebezpečnou cestu ze severní Afriky přes Středozemní moře do Itálie 181.000 migrantů.

V severní Africe lidé pašovaní do Evropy odjíždějí hlavně z Libye. Ale v Libyi od ozbrojeného konfliktu v roce 2011 panuje chaos.

Politický zmatek však oslabil i kontrolu hranic a Libye přitahuje migranty i přes rostoucí riziko.

V některých případech směřují do Egypta. Ale i mnozí egyptští migranti raději jedou do Liybe, aby se vydali v člunu do Itálie, protože egyptské orgány posilují kontrolu severního pobřeží.

Před rokem 2014 se za cestu ze severní Afriky do Evropy platila standardní cena, která se odvíjela od národnosti migranta a služeb, jež byl schopen zaplatit.

Od té doby platí Syřané vyšší cenu než lidé ze subsaharské Afriky - místo standardních 6000 (141.200 Kč) dolarů to je 20.000 dolarů (470.600 Kč).

Vyšší cena sice Syřanům zajistí místo na horní palubě plavidla a záchrannou vestu, ale pořád je čeká nebezpečná cesta přes Středozemní moře.

V roce 2016 se na cestě z Libye přes Středozemní moře do Itálie utopilo nejméně 4579 osob, uvedla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. V roce 2015 se počet obětí pohyboval kolem 3000.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu poskytuje libyjským úřadům technickou pomoc a poradenské služby ve snaze čelit tradičnímu organizovanému zločinu a a zastavit tak i pašování lidí.

Podle mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) však musí hrát svou úlohu i evropské země a migrantům nabídnout bezpečné a legální cesty do Evropy.

V roce 2016 vydala AI zprávu, která poukazovala na děsivé příběhy plné sexuálního násilí, mučení a pronásledování z náboženských důvodů, jež migranti na pašeráckých trasách přes Libyii do Itálie podstupují.

"V Libyi je hluboká humanitární krize," uvedl Matteo de Bellis, který se v AI zabývá migrací. "Uprchlíkům a migrantům hrozí, že budou svévolně zadržováni nebo uneseni, že se s nimi bude špatně zacházet, že budou vystaveni sexuálnímu násilí či vykořisťování," dodal.

Pokud by čelným představitelům EU skutečně záleželo na tom, že se s uprchlíky a migranty v Libyi špatně nakládá, nabídli by jim bezpečné a legální trasy do Evropy a hlavně by nabídli z humanitárních přijetí tisíců lidí, kteří potřebují ochranu," uzavřel de Bellis.

Nihál Šarífová

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je úterý 12. prosince 2017

Očekáváme v 5:00 5°C

Celá předpověď