MDŽ: Ženy za posledních sto let dosáhly plně jen na volební právo

foto Ilustrační foto - Volby zajímají na Plzeňsku i mladé lidi, kteří právě překročili hranici dospělosti a mohou tak volit poprvé v životě. Patří mezi ně i Zuzana Eretová, která odevzdala svůj hlas 21. října v Tymákově u Plzně.

Praha - Ženy za posledních sto let dosáhly plně jen na volební právo. Další z témat, která byla zdůrazňována při prvních demonstracích a pochodech při Mezinárodním dni žen, zatím nebyla plně dosažena. ČTK to u příležitosti dnešního dne žen řekla Marcela Linková z Národního kontaktního centra pro gender a vědu při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Zastoupení žen ve vedoucích veřejných a politických funkcích je podle ní stále nízké a stejně tak nebylo dosaženo rovnosti na trhu práce. "Věci se mění, ale mění se pomalu," uvedla.

Na pracovním trhu pokračuje platová diskriminace žen a pracujících matek, nedostupnost částečných úvazků a veřejných zařízení péče o nejmenší děti. Na obecné úrovni podle Linkové trvají předsudky vůči ženám a jejich schopnostem.

Také Charita ČR upozornila na to, že ve společnosti nebylo dosaženo rovnosti mužů a žen, a připomněla průzkum Eurostatu, podle kterého mají ženy v ČR v průměru o 22,5 procenta nižší platy než muži. Je to druhý největší rozdíl v zemích Evropské unie. To se nelíbí ani ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi. Důvody, proč se průměrná měsíční mzda žen pohybuje na 78 procentech té mužské, je podle něj přerušení jejich kariéry kvůli mateřské dovolené a to, že podniky a stát jim často nedokážou umožnit lepší sladění rodinného a pracovního života.

"I proto jsem nedávno vyzval vládu k zajištění finančních prostředků pro školky, aby mohly poskytovat péči jak tříletým, tak dvouletým dětem, a aby si ženy mohly vybrat. Pokud bude jejich návrat do zaměstnání jednodušší nebo budou moci pracovat i s malými dětmi, nebudou vystaveny nebezpečí nezaměstnanosti a nízkých příjmů v budoucnosti," sdělil ČTK Pelikán.

Na nesnadný návrat žen do práce po rodičovské dovolené, protože schází zaměstnání, která lze skloubit s péčí o děti, a zaměstnavatelé často nenabízí částečnou práci z domova nebo zkrácené pracovní doby, poukazuje i Jan Oulík z Charity ČR. Podle něj přitom na ženách obvykle leží hlavní tíže péče o domácnost a děti. Pokud se rozpadne rodinné soužití, ocitají se ve svízelných situacích a řada z nich je mnohdy nedokáže sama řešit. Možnosti řešení vidí Charita v rozvoji sociální ekonomiky. "Chceme, aby se sociální podniky staly pevnou součástí ekonomiky. Stát by mohl rozvoj sociální ekonomiky podpořit přijetím zákona o sociálním podnikání," uvedla sociální analytička Charity ČR Martina Veverková.

Pomalu se mění i pohled na postavení žen a mužů, jak už dříve uvedla šéfka organizace proFem Jitka Poláková. Policie v Česku denně zaznamená dvě až tři znásilnění, podle zjištění je jich ale desetkrát víc. Obětí jsou většinou ženy, podle výzkumu Amnesty International si ale přes tři pětiny dospělých v ČR myslí, že si za znásilnění mohou ženy v jistých případech částečně samy, například pokud se chovaly koketně, byly opilé, neřekly muži jasné ne nebo šly bez doprovodu opuštěným místem.

Velká část pachatelů, které české soudy v roce 2016 odsoudily za znásilnění, dostala podmínečný trest. Ve většině případů se oběť a násilník znali. Obětí byly i děti. Ukázala to analýza 55 pravomocných rozsudků, kterou proFem provedla. Doporučila zpřísnit tresty i změnit přístup při soudním řízení. Předloni padlo 227 pravomocných verdiktů za znásilnění. Podle analýzy dvě pětiny pachatelů dostaly podmínečný trest, důvodem byla třeba předchozí bezúhonnost, že se oběť a násilník znali, obžalovaný čin popíral, ale i to, že dětská oběť neměla zjevné následky a traumata.

Na sexuální obtěžování a násilí v životech žen loni poukázalo hnutí #MeToo v USA a dalších zemích. V Česku podle Linkové zaznívá velice opatrně. "Nemyslím, že je to kvůli tomu, že zde sexuální obtěžování a sexuální násilí neexistují, ale kvůli nedostatečně rozvinuté veřejné debatě, stigmatizaci žen, které veřejně vystupují, a jejich zesměšňování," uvedla. #MeToo se ve světě "přetavilo" do hnutí #TimesUp, kde je klíčová solidarita žen slavných, bohatých a bílých s ženami, které taková privilegia nemají.

V poslední době podle Linkové posilují politické proudy, které ženám přisuzují tradiční roli matky a pečovatelky a staví na ochranářských principech. Zároveň ale bylo vidět masivní mobilizaci žen v různých částech světa, kdy například Íránky veřejně odkládají šátky a riskují vězení. V USA vznikl v rámci #TimesUp finanční fond na právní pomoc obětem diskriminace. "Ženy si hlasitě nárokují právo na to, aby s nimi bylo zacházeno jako s lidmi," uzavřela.

Mezinárodní den žen se slaví jako připomínka demonstrace newyorských dělnic z 8. března 1908 proti těžkým pracovním a životním podmínkám. MDŽ si lidé poprvé připomněli v roce 1911 v několika zemích Evropy řadou manifestací, ovšem tehdy to bylo ještě 19. března.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je úterý 19. června 2018

Očekáváme v 23:00 22°C

Celá předpověď