Manželka vynálezce kontaktních čoček slaví 100. narozeniny

foto Sté narozeniny slaví 18. srpna Linda Wichterlová, manželka vynálezce kontaktních čoček a silonu Otty Wichterleho.

Praha - Sté narozeniny dnes slaví Linda Wichterlová, manželka vynálezce kontaktních čoček a silonu Otty Wichterleho. Jak dnes řekla ČTK, tráví narozeniny se svou rodinou. Vystudovaná stomatoložka, která svého muže ve vědecké kariéře i občanských postojích podporovala víc než šedesát společných let, je matkou dvou synů, sedminásobnou babičkou a má 18 pravnoučat. Členové rodiny žijí po celém světě a patří k elitě v nejrůznějších oborech lidské činnosti.

Profesor Otto Wichterle, který zemřel v den 81. narozenin své ženy v roce 1998, patřil k průkopníkům makromolekulární chemie a byl jednou z nejvýraznějších osobností české vědy 20. století. Výjimečného vědce, jehož kariéru poznamenal život v socialismu, si lidé pamatují hlavně jako objevitele měkkých kontaktních čoček. Postup jejich výroby vyvinul v roce 1961 za pomoci své ženy na vlastnoručně zhotoveném zařízení z dětské stavebnice Merkur.

"Tehdy si děti hrály s plechovou stavebnicí z dílců, matiček a šroubků, z nichž se dala postavit Eiffelova věž nebo třeba lokomotiva. Moje děti si s tím hrály jako dnešní děti s legem," řekla ČTK před lety Wichterlová. Pomohla mu vyrobit první čtyři tisíce kontaktních čoček "téměř na koleni". "Čočky jsme vyráběli třikrát denně - ráno, než šel manžel do práce, poté druhou várku v době, kdy se vracel na oběd, a třetí večer," zavzpomínala dnes na začátky vynálezu, který se brzy rozšířil po světě a tehdejší československý stát pak získával nemalé prostředky z licenčních poplatků.

Wichterle ale svůj vynález nikdy sám neužíval. "Sám čočky nemohl nosit, byl astigmatický. Jeho přání v posledních měsících života bylo, jak vyrobit astigmatickou čočku, která by na oku držela a nepohybovala se," řekla Wichterlová a dodala, že její manžel by měl radost, že tento problém se již podařilo vyřešit.

Za Wichterleho se dnes stoletá oslavenkyně vdala v roce 1938. V době druhé světové války žili manželé společně ve Zlíně, kde Wichterle pracoval ve výzkumných chemických dílnách firmy Baťa. Po válce se přestěhovali do Prahy, kde působil nejdřív na Vysoké škole chemicko-technologické a později byl zvolen do funkce ředitele Ústavu makromolekulární chemie tehdejší Československé akademie věd.

Wichterle byl i neohrožený občan, který si vždy dokázal zachovat tvář a eleganci. Po roce 1968, kdy pro svoji angažovanost upadl v nemilost normalizačních úředníků, prodala Akademie věd Wichterlovy patenty do USA za cenu zhruba odpovídající jednoročnímu výnosu z licencí. Roku 1970 musel z čela Ústavu makromolekulární chemie odejít a dále pracoval jako řadový vědecký pracovník.

Wichterlová svého manžela nepřestala podporovat ani v těžkých časech. Rehabilitace se celá rodina dočkala až po roce 1989, kdy byl slavný vědec zvolen prezidentem Československé akademie věd, v jejímž čele působil tři roky.

Manželka slavného vědce se v životě naučila několik světových jazyků. Ovládá angličtinu, francouzštinu, němčinu, italštinu a částečně i ruštinu. Navíc umí i řecky a latinsky. Se svým manželem sdílela mimo jiné zálibu v tenise, který spolu hráli do jejích 80 let.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

4°C

Dnes je středa 13. prosince 2017

Očekáváme v 15:00 3°C

Celá předpověď