Lidovci podmiňují účast ve vládě zvýšením platů pro učitele

foto Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek(ČTK).

Praha - Předseda lidovců Pavel Bělobrádek by považoval za úspěch, kdyby jeho strana v parlamentních volbách dosáhla lepšího výsledku než před čtyřmi roky. Bělobrádek to řekl v rozhovoru pro ČTK. Pokud budou lidovci jednat o účasti ve vládě, budou chtít peníze pro učitele, podporu rodin a zajištění bezpečnosti země. Stejné priority bude KDU-ČSL hájit i v případě, že po volbách skončí v opozici, dodal Bělobrádek.

"Být lepší než posledně, to je hranice úspěchu. Já myslím, že je to jednoznačné. Míříme samozřejmě výš, ale zase nechceme být velkohubí," popsal Bělobrádek ambice strany. Metou úspěchu je tím pádem 14 poslaneckých mandátů nebo zisk 6,7 procenta voličských hlasů, upřesnil.

Lidovci byli součástí volební koalice s hnutím ANO a ČSSD a o místa ve vládě budou chtít usilovat znovu. Podle Bělobrádka totiž nemá smysl jít do voleb s cílem skončit v opozici. "Jít do voleb s tím, že nechci být ve vládě, znamená, že chci být zvolen, ale nemít na ty věci zásadní vliv," řekl.

Pokud lidovci vstoupí do jednání o vládě, bude pro ně zásadní podpora rodin, bezpečnost a prosperita. "Ta má být dána především investicí do vzdělání, protože to je pro nás priorita," poznamenal Bělobrádek. "My bychom chtěli, a to bude jedna z našich podmínek, aby se dramaticky zvýšily platy učitelů," zdůraznil. Průměrný plat učitelů by podle představ lidovců měl být na 130 procentech průměrné mzdy. Stejná témata budou lidovci hájit i v opozici, dodal Bělobrádek.

O tom, s kým by KDU-ČSL byla ochotná složit koalici, podle Bělobrádka rozhodne kromě programové shody i hodnotová orientace. Která ze stran je pro lidovce přirozeným koaličním partnerem, předseda lidovců konkrétně neuvedl. "My jsme středová, středopravicová strana. Ten střed má tu výhodu, že máte určitý koaliční potenciál," řekl. "Důraz na naši křesťanskodemokratickou identitu, na křesťanské kořeny naší civilizace, na hodnotovou orientaci v tomhle smyslu - v tom jsme výjimeční a specifičtí," dodal.

Bělobrádek: Prostor pro spolupráci KDU-ČSL a STAN stále existuje

Prostor pro další spolupráci KDU-ČSL a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) stále existuje, i když se koalice pro letošní volby do Sněmovny rozpadla. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Ukončení volební spolupráce pro nynější volby lituje, podle něj mohla obě uskupení společně získat přes deset procent hlasů.

"Já si dovedu představit, a určitě to budu Starostům navrhovat, abychom koordinovali senátní volby příští rok. My jsme sice vyhráli senátní volby loni jako KDU-ČSL, ale myslím, že kdybychom dokázali udělat nějaké strategické partnerství v systému většinových voleb do Senátu, tak bychom mohli být společně ještě úspěšnější," řekl Bělobrádek. Podotkl, že spolupráce KDU-ČSL a STAN v Senátu je velmi dobrá, jejich kluby často zasedají společně.

Podle květnové dohody měly obě strany kandidovat společně i nyní do Sněmovny ve volební koalici. V červenci ale lidovci kvůli zvýšenému volebnímu prahu navrhli, aby Starostové místo koalice vstoupili na jejich kandidátky. "Byli jsme dohodnuti se špičkami STAN, že když nebudou vycházet dobře průzkumy, tak nebudeme riskovat, že by ty hlasy propadly. Protože kdyby propadlo třeba devět procent hlasů, tak by to mohlo významně promíchat kartami. Podívejte se, co to udělalo v Polsku například. Mohla by tady být třeba i teoreticky vláda jedné strany, což já bych si nepřál," řekl Bělobrádek.

Změna spolupráce z volební koalice na nasazení Starostů na lidovecké kandidátky měla podle Bělobrádka rozptýlit obavy voličů z desetiprocentního volebního prahu, který platí pro koalici dvou stran. Při nové formě spolupráce by společné kandidátce KDU-ČSL a STAN stačilo získat pět procent hlasů, což by mohlo přilákat některé nejisté voliče. "Měli bychom jistotu, že se tam dostaneme, a věřím, že potom bychom těch deset procent určitě překročili," řekl Bělobrádek

STAN na takovou variantu nepřistoupil a rozhodl se pro samostatnou kandidaturu. "Oni se rozhodli, že půjdou raději sami. Já to akceptuji. Je to škoda, nicméně je třeba to takhle brát," řekl Bělobrádek.

Podle posledních průzkumů by KDU-ČSL získala ve volbách kolem šesti procent hlasů, podpora STAN se pohybuje kolem tří procent. Starostové by se tak do Sněmovny nedostali.

Lidovci po volbách chtějí zvýšit úlevy pro pracující rodiče

Lidovci budou podle Bělobrádka chtít po volbách ve Sněmovně rychle prosadit rodinný balíček, který zvýší daňové zvýhodnění pracujících rodičů. Budou také usilovat o odklad nebo zrušení třetí a čtvrté fáze elektronické evidence tržeb (EET). K možným změnám ústavy se Bělobrádek staví zdrženlivě, umí si ale představit úpravu volebních zákonů.

Bělobrádek uvedl, že jednou z prvních norem, jimiž se poslanci budou muset zabývat, bude návrh státního rozpočtu na rok 2018. Kromě toho ale bude lidoveckou prioritou v nové Sněmovně rodinný balíček. "Myslím, že je potřeba podpořit ten trend, který nyní máme, to znamená, že se nám začíná rodit víc dětí. Už tři roky po sobě se rodí více dětí, hlavně těch druhých a třetích, což je podstatné," řekl Bělobrádek.

Připomněl, že současná vláda zvyšovala daňové zvýhodnění pracujících rodičů. Lidovci v tomto trendu chtějí pokračovat. "Aby se jim zvýšily slevy a mohli ty peníze použít v rodinách, což je věc investiční, protože my potřebujeme novou generaci," řekl Bělobrádek. Podle něj je třeba kompenzovat rodičům náklady, které mají s výchovou dětí, a také pomoci mladým rodinám k dostupnému bydlení.

Lidovci se také po volbách chtějí vrátit k diskusi o EET. "Já jsem přesvědčen, že příští Sněmovna, by buď měla odložit třetí a čtvrtou fázi na další dobu, aby se vyhodnotila první a druhá fáze, nebo ji zrušit úplně," řekl Bělobrádek.

KDU-ČSL podle něj usilovala pouze o registrační pokladny, které by se vztahovaly na stejnou oblast, jako první a druhá fáze EET. Její další rozšíření je podle Bělobrádka nadbytečné. "Já jsem přesvědčen, že se nakonec ukáže, že třetí a čtvrtá fáze bude velmi obtížně vymahatelná a bude pouze nákladem pro ty poctivé," řekl.

K případným změnám ústavy je Bělobrádek zdrženlivý. Nemyslí si, že by bylo nutné nově vymezovat kompetence prezidenta kvůli zavedení přímé volby. "Podle mého soudu ústava není trhací kalendář ani to není návod na použití prezidenta. Takže měnit ústavu kvůli nějakým případům, které jsou podivné, nepokládám za nejlepší řešení," řekl. Obecné diskusi o ústavních změnách se nebrání, jakékoli zásahy do základního zákona by se ale měly dělat až po důkladné úvaze.

U volebních zákonů si Bělobrádek umí představit změnu pravidel pro volební koalice. "My tady máme pořád pozůstatek opoziční smlouvy Václava Klause a Miloše Zemana, který se snažil zničit ty menší strany nebo je omezit," řekl o současných pravidlech, kdy se u koalic volební prahy sčítají. Podle něj by bylo vhodnější, kdyby koalici dvou stran stačilo pro vstup do Sněmovny sedm procent hlasů, koalici tří stran deset procent. Předseda lidovců také navrhuje, aby se v budoucnu volilo pouze v jeden den, jako je tomu například v Německu nebo na Slovensku.

"Osobně si myslím, že by bylo k diskusi, a já jsem připraven v tomhle se i angažovat, aby se zkrátilo volební období příští Sněmovny a aby volby byly už někdy zjara, už někdy v dubnu, v květnu," řekl také Bělobrádek. Podle něj by to bylo vhodné kvůli přípravě státního rozpočtu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je čtvrtek 14. prosince 2017

Očekáváme v 5:00 4°C

Celá předpověď