Lidé si u Hlávkovy koleje připomněli oběť Jana Opletala

foto Pamětník událostí v roce 1939 Vojmír Srdečný hovoří při pietním aktu u Hlávkovy koleje v Praze, kde lidé 17. listopadu uctili památku padlých studentů z roku 1939. Vlevo je ústavní právník a předseda Hlávkovy nadace Václav Pavlíček.

Praha - Události ze 17. listopadu roku 1939, na které navazovala studentská demonstrace o 50 let později, si dnes u Hlávkovy koleje v Praze připomněly desítky lidí. Byli mezi nimi vedle politiků také zástupci vysokých škol, studentů, akademické sféry i církví. Na své tehdejší spolužáky vzpomněl i pamětník, student z roku 1939 Vojmír Srdečný, jemuž je 98 let.

"Většině z nás bylo 20 let. Německé vojsko a gestapo vniklo do vysokoškolských kolejí v Praze, Brně a Příbrami. Nákladními auty nás odvezli do kasáren v Ruzyni. V těchto místech bez soudu bylo zavražděno devět představitelů studentského hnutí. Nejmladší byl Václav Šafránek, kterému v době vraždy ještě nebylo 19 let," řekl Srdečný.

"Dva roky po těchto tragických událostech se sešli v Londýně zástupci studentů několika desítek organizací a představitelů spojeneckých vlád, aby vyhlásili 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva k uctění památky popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelů," připomněl Srdečný. Vzpomněl také na odvlečení více než tisícovky studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a vypočítal, kolik přeživších někdejší hrůzy je ještě na světě. Po letech snah se mu letos podařilo v archivu tábora získat seznamy tehdejších vězněných, které předal několika českým úřadům.

Předseda správní rady Hlávkovy nadace Václav Pavlíček ve svém projevu připomněl, že oběti studentů z roku 1939 nebyly marné. "Represe měla udusit jakýkoli odpor, tohoto cíle však okupanti nedosáhli. 17. listopad se stal ve světě symbolem odporu (...) stal se symbolem mezinárodní solidarity, boje za demokracii, proti fašismu a nacismu," řekl.

Fakt, že se nedaří vrátit označení 17. listopadu jako Mezinárodní den studentstva, může podle něj souviset se snahou některých polistopadových politiků tvrdit, že Češi za svou svobodu nikdy nebojovali, a s jejich vnucováním ideologie slabosti a malosti. Studentské organizace i vysoké školy si tuto etapu odporu proti nacismu stále připomínají, doplnil.

Požadavek slavit znovu 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva zazněl několikrát. Zmínil ho také vedle zástupců studentů i předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. Někteří účastníci mu výkřiky připomněli jeho spolupráci s komunistickou bezpečností.

Předseda Senátu Milan Štěch uvedl, že stejně jako události roku 1939 tak i ty o 50 let později někdy politici používají po svém. Strašívají třeba téměř před každými volbami, že hrozí návrat před rok 1989. "Většina naší veřejnosti si nic takového nepřeje. A ono to ani nejde. (...) Máme funkční demokratickou ústavu, která nemusela být za ta léta ani moc měněna, protože obstála. Jsou určité aktuální snahy vykládat si ji po svém a někdy i s poměrně velkou dálkou tvůrčí fantazie. Ale existují silné pojistky, máme Ústavní soud a Senát, takže provést zásadní změnu poměrů za této situace nelze tak snadno. Není žádný důvod bít na poplach a panikařit," řekl. Připomněl méně známou oběť nacistických represí, jíž byl pekařský pomocník Václav Sedláček. Zemřel v ještě mladším věku než Opletal, Sedláčkovi bylo tehdy 22 let a letos by se dožil 100 let.

Na akci také promluvili rektoři ČVUT Petr Konvalinka a Univerzity Karlovy Tomáš Zima a zástupce studentů Michal Zima. Účastníci piety se poté vydali k pamětní desce Jana Opletala a Václava Sedláčka, která je v nedaleké Žitné ulici.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

3°C

Dnes je sobota 16. prosince 2017

Očekáváme v 3:00 0°C

Celá předpověď