Lidé si připomněli 603. výročí upálení Jana Husa

foto Odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl upálen před 603 lety, připomněli 6. července 2018 v jeho rodném Husinci na Prachaticku zástupci několika církví. Na ekumenické bohoslužbě se sešli dvě hodiny před polednem v modlitebně Církve bratrské vedle Husova rodného domu.

Praha - Odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl upálen před 603 lety, dnes v jeho rodném Husinci připomněli zástupci několika církví. Na ekumenické bohoslužbě se sešli dvě hodiny před polednem v modlitebně Církve bratrské vedle Husova rodného domu. Tradiční Husovy oslavy ve městě začaly už vpředvečer dnešního svátku lampionovým průvodem. Na dvoudenním programu je řada koncertů i trhy, účastní se stovky lidí.

Po pietní vzpomínce ve čtvrtek večer se čtení Husových dopisů z Kostnice ujal herec Vladimír Javorský, představitel Jana Husa v hraném dokumentu Lubomíra Hlavsy Cesta bez návratu. "To byl vynikající výkon. V zahradě (Husova) rodného domku jsme se setkali přímo s mistrem Janem," řekla ČTK starostka Ludmila Pánková. Podotkla, že zájem o Husův odkaz oživený kulatým výročím jeho úmrtí před třemi lety neskončil.

Bohoslužby se zúčastnili i zástupci Církve československé husitské a římskokatolické církve. Promluvu měl před více než stovkou přítomných Pavel Černý, bývalý předseda Rady Církve bratrské a Ekumenické rady církví v ČR.

"Hlavní slovo bylo zaměřené na vztah Husa k bibli, která určovala jeho život, jeho jednání a která ho dovedla k tomu, že za pravdu nakonec i položil život," uvedl kazatel místního sboru Církve bratrské Pavel Fér. Církev bratrská v Husinci působí od roku 1892, kdy koupila stodolu u Husova domu. Během roku ji přebudovala na byt a modlitebnu.

Tradice Husových oslav v Husově rodišti se odvíjí od roku 1869. První oslavy se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i během první republiky. Komunistický režim ale udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. Při příležitosti 600 let od Husova upálení byl jeho rodný dům za 26 milionů korun opraven.

Památník ve správě Církve československé husitské je otevřen od května do října. Před dnešním svátkem v něm přibyla expozice pro děti přibližující život Jana Husa pomocí obrázků. Hus byl jedním z prvních představitelů církve, kteří usilovali o její reformaci. Kvůli svým myšlenkám byl označen za kacíře, upálen v Kostnici byl 6. července 1415.

Betlémská kaple si připomněla 603. výročí upálení Jana Husa

Bohoslužba v zaplněné pražské Betlémské kapli dnes připomněla 603. výročí upálení církevního reformátora Jana Husa. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) na závěr bohoslužby připomněl Husovu lásku k pravdě a vyjádřil naději, že jeho slova o tom, že pravda vítězí nade vším, budou nadále platná a nestanou se prázdným heslem.

Štěch řekl, že ho na Husově učení vždy nejvíc zaujala pokora pražského kněze před vírou a před pravdou. "Jan Hus psal a kázal o tom, že jakákoliv vrchnost nemá právo na svou vládu, žije-li v hříchu a nežije v pravdě. Nejsou tato slova stále aktuální? Myslím, že mají stejnou váhu jako před 600 lety," řekl předseda Senátu.

Při bohoslužbě zaznělo také několik připomínek letošního stého výročí založení Československa. Kněží Církve československé husitské připomínali, že Československo bylo založeno na demokratických hodnotách.

Účastníci bohoslužby Betlémskou kapli zcela zaplnili. Mezi přítomnými byli kromě Štěcha i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), zástupci pražské Univerzity Karlovy nebo představitelé dalších křesťanských církví.

Bohoslužby připomínající Husovo upálení se dnes konaly i na dalších místech České republiky. V jihočeském Husinci, odkud církevní reformátor pocházel, se konala ekumenická bohoslužba, program nicméně trval už od čtvrtka a jeho součástí byla řada koncertů i trhy. Husa připomněly i dobové slavnosti na hradě Točník, kde v programu s názvem Ve znamení kalicha - za dob husitských mohli návštěvníci vidět například jeho kázání.

Jan Hus byl katolický kněz. Kritizoval však svou církev za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.

Hus je podle dnešních historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací. Výročí jeho smrti je v Česku státním svátkem.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je neděle 15. července 2018

Očekáváme v 1:00 19°C

Celá předpověď