Statisíce lidí vyšly do ulic Barcelony, král odsoudil separatisty

foto Švýcarské turistky se opalují na terase, v pozadí Katalánci demonstrují v Barceloně.

Barcelona - Ulice Barcelony v úterý zaplnilo na 700.000 lidí, kteří protestovali proti postupu španělské policie při nedělním referendu o nezávislosti Katalánska. Veřejnou dopravu v celém regionu ochromila stávka, zavřená zůstala většina škol a památek, do práce nepřišly asi tři čtvrtiny státního zdravotnického personálu a demonstrace přerušily provoz na desítkách silnic. Ve středu se má sejít katalánský parlament, aby reagoval na výsledky referenda, ve kterém se údajně většina zúčastněných voličů vyslovila pro nezávislost. Španělský král Felipe VI. večer separatisty ostře kritizoval - katalánští lídři podle něj prokázali uspořádáním referenda nepřijatelnou neloajalitu, v regionu je třeba znovu nastolit řád.

Katalánský premiér Carles Puigdemont řekl BBC, že vyhlášení nezávislosti Katalánska je "záležitostí několika dní". Dodal, že jeho vláda "bude konat na konci tohoto týdne nebo začátku týdne dalšího".

Největší protestní akce se dnes konaly v Barceloně u budov španělské policie a Lidové strany premiéra Mariana Rajoye. Lidé se shromáždili také na místech, kde se v neděli odehrály nejtvrdší střety stoupenců samostatnosti s policií.

"Pryč s okupačními silami! Ulice budou navždy naše," provolávaly davy. Stávku i demonstrace svolaly desítky politických a odborářských sdružení na protest proti federální policii, která v den referenda zranila téměř 900 osob a použila zakázané gumové projektily. Původně ohlášená generální stávka se však nekonala v plném rozsahu a podle dosavadních informací dnes běžný provoz zachovalo například barcelonské letiště El Prat či katalánský těžký průmysl.

Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido katalánskou vládu obvinil, že nabádá své občany ke vzpouře. Podle něj se množí i případy obtěžování španělských policistů vyslaných do Katalánska. Podle ministerstva vnitra byly v neděli zraněny i stovky strážců zákona, katalánské zdroje ale mluví pouze o desítkách zraněných policistů.

Madrid je nyní v těžké pozici: potřebný dialog s Barcelonou se v tuto chvíli zdá nemožný a centrální vládě už zbývají pouze radikální nástroje, jakým je například pozastavení autonomie Katalánska. To by ale mohlo vyvolat ještě větší nepokoje. Katalánská vláda na tom ale není o moc lépe, neboť jednostranné vyhlášení nezávislosti by ji nejspíše nikam neposunulo. "Kromě odstranění španělských vlajek z úřadů je těžké vymyslet, co by katalánská vláda mohla udělat," poznamenala agentura AP.

Král Felipe večer v přímém televizním projevu k národu zdůraznil, že lídři Katalánska se dopustili nezodpovědného chování a nejednali podle práva a demokracie. Situaci v Katalánsku označil za velmi vážnou. Ve svém vystoupení král upozornil, že mu záleží na udržení jednoty Španělska.

Obnovení vyjednávání zatím brání to, že obě strany jej podmiňují požadavky, které jsou pro tu druhou nepřijatelné. Barcelona žádá o zprostředkování dialogu Evropskou unii, ta však potvrdila své dosavadní stanovisko, že separatismus v Katalánsku je interní záležitostí Španělska. Deník Financial Times napsal, že nevidí žádný důvod, proč by EU měla do sporu vstupovat a označil tento scénář za nevhodný.

Vyhlášení nezávislosti by mohlo přijít už ve středu, kdy se očekává schůze katalánského parlamentu. Katalánský premiér Puigdemont slíbil předložit zákonodárcům návrh co nejdříve a říká, že výsledek nedělního referenda opravňuje Katalánce k vyhlášení samostatného státu. Tento krok v plebiscitu údajně podpořilo 90 procent účastníků. Volební účast ale byla pouhých 42 procent a mnozí komentátoři upozorňují, že hlasování bylo snadno zmanipulovatelné a výsledky nebylo možno nezávisle ověřit.

Referendum v Katalánsku ukázalo podle českého prezidenta Miloše Zemana začínající regionalizaci Evropy. Zhruba 40 lidí se dnes vpodvečer sešlo před španělským velvyslanectvím v Praze. Chtěli vyjádřit nesouhlas s policejními manévry, které nedělní hlasování v Katalánsku provázely.

Reklama

Právě zveřejněno