Kandidáti na Hrad: Ve funkci budeme sami sebou

foto Matyášova brána - Průchod mezi 1. a 2. nádvořím Pražského hradu - na stožárech vlajka ČR.

Praha - Ve funkci prezidenta by chtěli být sami sebou a nechtěli by se cíleně odlišovat od svých předchůdců na Pražském hradě, sdělila ČTK většina prezidentských kandidátů. Ve funkci by většinou chtěli prosazovat vlastní postoje či myšlenky. V odpovědi na otázky, jak se chtějí odlišit od předchozích českých hlav státu, to uvedli uchazeči o post prezidenta, kteří již zaregistrovali u ministerstva vnitra svou kandidaturu nebo veřejně deklarovali, že tak učiní do úterý, kdy končí lhůta po podání kandidátek.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš nechce někoho připomínat, nebo se od někoho odlišovat. "To by ani nebylo fér vůči voličům. Dívejme se do budoucnosti. Ať lidé posoudí můj program, moji vizi demokratické, bezpečné, prosperující a kulturní země, která má pevné a respektované místo ve světě," poznamenal. Myslí si, že jeho dosavadní život je zárukou, že své voliče nezklame.

Současný prezident Miloš Zeman ke svým předchůdcům Václavu Havlovi a Václavu Klausovi uvedl, že každý z nich měl nějakou základní ideu. Idea Zemana je jiná, a to idea aktivního občanství. "Jak víte, dlouhodobě prosazuji například přímou volbu starostů, primátorů, ale i hejtmanů, a prosazuji referenda. A co je nepopulární, prosazuji i povinnou volební účast," řekl.

Prvním cílem podnikatele a textaře Michala Horáčka není od kohokoli se odlišovat. "Hned první den své kandidatury jsem představil nejen svou vizi vykonávání funkce hlavy státu, ale i rozvoje ČR, a pojmenoval, a ve spolupráci s vynikajícími českými osobnostmi popsal, postup v devíti klíčových sférách," uvedl. Je si jistý, že každý může posoudit, v čem se od činnosti Klause a zejména Zemana odlišuje.

Bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer poznamenal, že každá doba je jiná a vyžaduje jiný prezidentský typ. "Přicházím jako zástupce generace, která sice vyrostla v komunismu, ale zkušenosti mohla sbírat už ve svobodě. Chci přinést čerstvý vítr těch, kdo směli studovat na prestižních školách venku a kdo se vrátili do vlasti právě proto, že cítí odpovědnost za tuto zemi," sdělil ČTK.

Hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig by politicky kráčel spíše ve šlépějích Zemana. Nechtěl by proto ČR vázat jen na EU, ale i na USA, Rusko či Čínu a hospodářské styky by navazoval i se zeměmi, které nejsou velmocemi, ale jsou na vzestupu. Stylem svého jednání by se blížil "spíše k začátku prezidentského období" Havla, uvedl Hannig s odkazem na to, že vyznává pokoru před tradicemi nebo před názory jiných lidí.

"Každý jsme jiný a snahou sebevědomého prezidenta nemá být záměrně se odlišovat od kohokoliv," uvedl lékař a aktivista Marek Hilšer. Dodal, že nabízí svůj program, jehož součástí je férovost, slušnost, schopnost důstojně reprezentovat nebo odvaha otvírat důležitá společenská témata s dlouhodobým přesahem. Protože je z generace, kterou přímo neovlivnila komunistická normalizace, může být pro něj snazší bojovat "proti prokleté minulosti", která rozděluje společnost a kterou symbolizují předešlí prezidenti, doplnil.

Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, uvedl, že je Jiří Hynek a bude sám sebou. "Prezident musí být důstojnou hlavou státu, schopným ekonomickým diplomatem, kompetentním vrchním velitelem ozbrojených sil a osobností, která bude reprezentovat celou společnost. S porozuměním, srozumitelně, věrohodně a bez odsudků," dodal.

Bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto Vratislav Kulhánek si rozhodně myslí, že již odlišný je. "Nemusí mě trápit, jak bych to měl dokázat. Ti, kteří mě znají, o tom vědí," poznamenal. Jeho současnou snahou je, aby se o něm dozvěděli i ostatní. "Ke zmíněné trojici prezidentů bych snad jen dodal, že každý z nich patřil ke své době. Já myslím na budoucnost," uvedl.

Na Hrad kandidují, aby změnili ČR či nezklamali své příznivce

Snahou změnit situaci v České republice či její politickou kulturu, nezklamat své příznivce nebo mít možnost zveřejnit své názory zdůvodňují zájemci o účast v prezidentských volbách svou kandidaturu. Uchazeči o Pražský hrad to ČTK sdělili v odpovědích na anketní otázky nebo to vyplývá z jejich dřívějších vyjádření či informací z jejich webů.

Mezi hlavní favority volby patří současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Ucházet se o Hrad jim má umožnit dostatek podpisů voličů. Zeman chce jít do opětovného boje o post prezidenta, protože si to přáli jeho stoupenci, které nechce zklamat. "Protože kdybych se na ně vykašlal, připadal bych si jako zbabělec," sdělil ČTK. Zároveň by rád ve své práci pokračoval, protože ji považuje za krásnou a zajímavou.

Drahoš účast ve volbách zdůvodňuje snahou být prezidentem, který národ spojuje, netřídí lidi na přátele a nepřátele, a je garantem demokracie. Slibuje přinést vizi pozitivní budoucnosti a dát všem důvěru v to, že Češi jsou národ tvořivých a šikovných lidí. Horáček je přesvědčen, že bude schopen zastupovat zájmy "skutečně všech" občanů České republiky. Protože si kampaň platí sám, nebude nikomu nic dlužit a splácet, a to ani politikům či byznysmenům, uvedl.

Podporu poslanců či senátorů si zajistilo pět kandidátů. Bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer se do voleb přihlásil, protože už nevydržel stát a dívat se se založenýma rukama. Prezidentská kampaň podle něj zůstávala vzdálená tématům, která považuje za klíčová, tedy třeba otázky nejisté situace ve světě, reforem EU či budoucnost života na venkově. Lékař a aktivista Marek Hilšer chce přinést české politice svěží vítr a restart politické kultury. Česko si dle něj zaslouží nezávislého prezidenta, který bude hájit zájem běžných občanů a nebude loutkou lobbistických skupin nebo miliardářů, kteří si přivlastňují stát.

Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, věří, že jako prezident může být ČR užitečný a může jí nabídnout jasné postoje, hluboké znalosti i praktické zkušenosti, důslednou obhajobu národních zájmů a schopnost komunikovat slušně, ale konkrétně, věcně a s nadhledem. Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek za svůj hlavní cíl označil Českou republiku, "respektive deset milionů lidí, kteří jí říkají vlast". ČTK sdělil, že každý den přemýšlí, jak by jim mohl svými životními zkušenostmi pomoct. Chce, aby věděli, že žijí v klidné a sebevědomé zemi s budoucností.

Hudebníka a šéfa strany Rozumní Petra Hanniga ke kandidatuře vyzvaly subjekty podporující jeho stranu. Po váhání nabídku přijal jako svou občanskou povinnost. Podotkl, že si původně myslel, že má handicap, protože na věci nahlíží "z různých úhlů" a není zastáncem populistických řešení.

Podnikatel Vladimír Boštík uvádí, že má dostatek občanských podpisů. Kandiduje, protože chce být prezidentem všech lidí. Chce, aby občané měli, co potřebují.

O lednové volby projevil zájem více než tucet dalších kandidátů. Někteří z nich již svůj boj vzdali, jako například předseda republikánů Miroslav Sládek nebo sociální pracovnice Jitka Albrechtová, která kandidovala, aby poznala a pochopila politiku. Další věří, že se jim do úterý podaří získat politickou podporu. Patří mezi ně Terezie Holovská, které v prezidentské volbě chybí žena. Prezident má být podle ní ochránce lidu, má s lidmi stále mluvit a poznatky zprostředkovat vládě.

Bývalý poslanec Otto Chaloupka chce vrátit lidem důvod dívat se pozitivně do budoucnosti a důvod být hrdí. Sochař a architekt Emil Adamec by se ve funkci prezidenta zasadil o zrušení úřadu prezidenta a podpořil vznik monarchie, bývalý učitel Miroslav Frajbiš slibuje zlepšení současné situace v ČR či navrácení hodnot do společnosti. Zpěvačka Jana Yngland Hrušková bere kandidaturu jako možnost se vyjádřit. Jako prezidentka by chtěla zabránit, nejlépe vystoupením z EU, velkému nebezpečí, které podle ní ČR hrozí kvůli migraci.

Umělec Milan Kohout se domnívá, že pro přežití do budoucnosti je nutná radikální a revoluční změna chápání společenského systému. Nabízí své služby "poučen moudrostí ptáků", kteří vidí svět z výšky, ale zároveň se musí na zemi hrabat v tlející hlíně, aby našli červy. Manažera Daniela Masopusta ke kandidatuře vyburcoval "nebývalý morální a duchovní úpadek země" a chce se aktivně podílet na budoucnosti ČR. Podnikatel Igor Sládek chtěl účast ve volbách využít jako prostředek ke zviditelnění svých názorů na migraci či zdravotnictví.

Ivana Smetanu ke kandidatuře přivedla bezmocnost obyčejných lidí dovolat se spravedlnosti. "Stratég" Josef Toman považuje rozdělení Československa za nelegitimní a za neplatné vše, co poté v České republice nastalo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

16°C

Dnes je čtvrtek 26. dubna 2018

Očekáváme v 15:00 17°C

Celá předpověď