Juncker: Zrychlíme vracení běženců, Rumunsko a Bulharsko patří do schengenu

foto Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Štrasburk - Evropská komise přijde do konce měsíce s návrhy, jak zesílit vracení těch, kdo nemají v Evropské unii právo na azyl, uvedl dnes v Evropském parlamentu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zdůraznil ale zároveň, že Evropa není a nestane se pevností, zůstane naopak kontinentem solidarity, kde najdou útočiště ti, kdo jej skutečně potřebují. Ti, kdo na takový nárok nemají, se podle něj musí vrátit do svých zemí. Juncker se dále vyslovil pro rychlé zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru volného pohybu. Současně řekl, že Turecko se v dohledné době členem EU nestane.

"Mrzí mne, že ne všechny státy EU ukazují stejnou míru solidarity," prohlásil Juncker. Konkrétně ale v této souvislosti žádný stát nejmenoval. Země ze střední a východní Evropy, včetně Česka, se dlouhodobě odmítají podílet na programu přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka a Junckerova komise kvůli tomu se třemi státy vede řízení, které může skončit až před unijním soudem.

Evropa jako celek ale solidární je, připomněl Juncker s tím, že státy EU loni daly azyl více než 720.000 uprchlíků. "Je to třikrát víc než Austrálie, Kanada a USA dohromady," připomněl šéf komise.

Juncker naopak jmenovitě ocenil způsob, jakým se s migrací vyrovnává zatížená Itálie a za potlesku europoslanců poděkoval Římu za vytrvalost a štědrost. Itálie "zachránila čest Evropy", řekl.

Předseda komise ve svém obsáhlém projevu o stavu Evropské unie ale také zdůraznil, že je třeba rychle zlepšit podmínky uprchlíků ve střediscích v Libyi. Na tamní krizový stav opakovaně upozorňují nevládní i mezinárodní organizace. Podle Junckera jde o kolektivní odpovědností Evropy, a komise hodlá v této věci úzce spolupracovat s agenturami OSN.

Juncker připomněl, že unie nyní své vnější hranice chrání daleko lépe než na začátku migrační krize. Přispívá k tomu podle něj i více než 1700 pracovníků nové evropské pohraniční a pobřežní stráže.

"Snížili jsme počty příchodů o 97 procent ve východním Středomoří v důsledku dohody s Tureckem. A lépe kontrolujeme situaci i v centrálním Středomoří," prohlásil Juncker. Na trase mezi Libyí a Itálií se v srpnu podle něj počty příchozích ve srovnání s předchozím rokem snížily o 81 procent. Snížil se tak také počet těch, kdo zahynuli při pokusu moře přeplout.

Rumunsko a Bulharsko podle Junckera patří rychle do schengenu

Juncker se dále vyslovil pro rychlé zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru volného pohybu. Pomohlo by to podle něj zlepšení ochrany vnější hranice Evropské unie.

Plné členství v evropském prostoru bez vnitřních hranic si podle jeho názoru zaslouží také Chorvatsko ve chvíli, kdy splní všechny potřebné podmínky.

"Chceme-li více stability v našem sousedství, musíme pro Západní Balkán udržet věrohodnou perspektivu rozšíření," řekl také europoslancům Juncker. Je podle něj jasné, že za jeho komise a stávajícího europarlamentu, tedy do roku 2019, se unie nerozšíří. "Žádný kandidát není dostatečně připraven. Ale později bude mít EU větší počet než 27 členů," prohlásil Juncker.

 

Kandidátské země si ale musí mít jako svou jasnou prioritu právní stát, nezávislé soudnictví a dodržování základních práv.

 

Podle Junckera se proto v dohledné době nestane členem Evropské unie Turecko. Ankara se už dlouho vzdaluje Evropě, a to mílovými kroky, prohlásil.

Turecko v dohledné době nevstoupí do EU

 Turecko se v dohledné době nestane členem Evropské unie. Prohlásil to dnes předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před europoslanci. Prioritou pro vstup do EU je totiž právní stát, řekl Juncker. Dodal také, že Ankara se už dlouho vzdaluje Evropě, a to mílovými kroky.

Juncker ve své zprávě o stavu unie, kterou přednesl v polovině funkčního období EK, řekl, že unie bude mít vždy otevřenou cestu pro ty, kdo jsou ochotni spolupracovat na základě unijních hodnot. A těmi jsou podle něj zejména svoboda slova a dodržování právního státu.  

"Novináři patří do redakcí, a ne do vězení," prohlásil Juncker v reakci na zavírání novinářů, včetně zahraničních, tureckým režimem. "Propusťte na svobodu naše novináře... a přestaňte našim šéfům vlád říkat, že jsou nacisté a fašisté," připomněl Juncker opakované výroky některých šéfů turecké vlády, včetně tamního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Šéf EK dodal, že kdo uráží evropské demokracie, blokuje si cestu.

Jednání o vstupu Turecka do EU, která začala v říjnu 2005, dlouhodobě stagnují, zejména kvůli výhradám EU k dodržování svobody slova v Turecku a autoritářskému způsobu vlády tamního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Zamrzlé rozhovory byly obnoveny loni poté, co Ankara pomohla unii zastavit masový příliv uprchlíků z Blízkého východu do Evropy. Poté ale jednání opět zamrzla, když po loňském červencovém pokusu o puč turecké úřady zahájily rozsáhlé čistky ve státní správě.

Nejnovější debatu o pokračování rozhovorů rozpoutala před nedávnem v německé předvolební televizní diskusi kancléřka Angela Merkelová, která prohlásila, že nikdy nebyla pro vstup Turecka do EU. Její protikandidát ve volbách a bývalý předseda europarlamentu Martin Schulz v debatě rovnou vyzval k ukončení jednání. Na diskusi reagoval i Erdogan, který Merkelovou obvinil z populismu, zároveň ale uvedl, že doufá ve zlepšení napjatých vztahů mezi Německem a Tureckem.

Evropští poslanci letos v červenci ve Štrasburku vyzvali Evropskou komisi a členské státy, aby pozastavily přístupová jednání s Tureckem, pokud Ankara nezačne beze změny uplatňovat ústavní reformy upevňující moc prezidenta Erdogana. Reformy schválili Turci v dubnovém referendu. V právně nezávazné rezoluci poslanci v červenci zároveň uvedli, že si přejí, aby EU pokračovala v konstruktivním a otevřeném dialogu s Ankarou.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

12°C

Dnes je neděle 24. září 2017

Očekáváme v 15:00 13°C

Celá předpověď