Praha - Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí. V první důchodové novele, která by měla platit od ledna, chce vláda řešit valorizace či navýšení penzí podle věku. Novinářům to dnes před jednáním vlády řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Kabinet podle něj teď upřesňuje harmonogram, kdy návrhy důchodových změn předloží. Opozice hodnotí změnu jako odstoupení ANO od volebních slibů, trvá na potřebnosti opatření zavedených za koaliční vlády Petra Fialy (ODS). Odboráři chtějí, aby zamýšlené změny v penzích projednala předem tripartita. Požadují případně svolání mimořádného zasedání ještě předtím, než se novelou s úpravami důchodů začne zabývat vláda. Novinářům to před dnešním tripartitním zasedáním řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Podle návrhu vládního legislativního plánu se měl věk zastropovat od ledna příštího roku. Návrh této první důchodové novely by mělo ministerstvo práce předložit v dubnu. Nastavení dřívějších penzí se pak mělo upravit od roku 2028.
"Varianta je v tuto chvíli taková, že budeme s náročnými profesemi stropovat věk odchodu do důchodu. V té první vlně důchodové reformy budeme řešit finance - to, co přijde lidem hned. To znamená řádné valorizace, věkově podmíněné valorizace a motivaci pracujících důchodců. Takže toto budou dvě vlny," řekl Juchelka.
Podle návrhu legislativního plánu měl strop důchodového věku být už v první důchodové novele. "Účelem je zachovat přiměřený důchodový věk, to je 65 let, i po roce 2030," stálo v popisu novely v chystaném plánu legislativy. Kabinet ho začal projednávat v únoru, kvůli rozporům podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jednání přerušil do doby, než se neshody odstraní.
"Ne, my jsme to neodložili, my jsme takovýto plán měli," uvedl ke zmrazení věku Juchelka. Podle něj je věkové zastropování velmi důležité a souvisí s náročnými profesemi. Je potřeba ho projednat se zaměstnavateli i odbory. "Ještě nemáme de facto jasno, jakým způsobem to zastropování věku odchodu do důchodu nebo kdy bude společně s těmi náročnými profesemi. Mělo by to být v té druhé vlně," uvedl ministr. Podle něj se nyní cizeluje hlavně časový harmonogram projednávání legislativy.
"To není plán, to je mlžení, ANO dobře ví, proč to dělá. Zastropování bylo skvělé heslo do kampaně, ale jejich vládnutí se to prakticky nedotkne - dopady nabíhají až v dalších letech. A tak teď sledujeme další otočku: když jde o odpovědnost a konkrétní termíny, tak se sliby rozplynou v harmonogramech a odkladech," komentovala na síti X za opoziční hnutí STAN změnu harmonogramu Pavla Pivoňka Vaňková.
Předseda ODS Martin Kupka novinářům řekl, že jeho strana udělá vše pro zachování základních parametrů důchodů, jak je schválila minulá vláda. Jsou podle něj nezbytné pro udržení důstojné perspektivy pro všechny generace mladších lidí. "Kdyby ministr Juchelka a celá vláda nedělali vůbec nic, byla by to nejlepší zpráva pro české seniory i udržitelnost českého důchodového systému," řekl poslanec ODS Jiří Havránek, který je ode dneška ministrem práce a sociálních věcí ve stínové vládě své strany.
"Pro náš důchodový systém je to samozřejmě dobře, že vláda své sliby neplní a důchodovou reformu neruší. Bylo by ale fér říkat to voličům už před volbami," reagoval obdobně na síti X exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Důchodový věk se v Česku zvedá už léta u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Na 65 let se dostane ve 30. letech. Podle reformy minulé vlády má kvůli udržitelnosti penzí pak posouvání pokračovat o měsíc ročně na 67 let. V tomto věku by se šlo poprvé do penze za 31 let, tedy v roce 2057. Nárok na dřívější důchod mají pracovníci z takzvané čtvrté rizikové kategorie a pár vybraných profesí. Zaměstnavatelé za ně platí vyšší odvody. Dalším pracovníkům ze třetí rizikové kategorie s prací v chladu, teple, hluku a s vibracemi zaměstnavatelé musí povinně spořit na důchod. Strop věku i dřívější penze zvedají výdaje na penze.
Zaměstnavatelé se stropem věku nesouhlasí. Poukazují na nedostatek pracovních sil i na jejich budoucí velký výpadek po nástupu nejpočetnější generace takzvaných Husákových dětí do penze. Odbory naopak zmrazení vítají, podle nich lidé nemohou kvůli zdraví pracovat déle. Podle ekonomů posun věku posiluje udržitelnost systému penzí.
Odbory požadují, aby zamýšlené změny v penzích předem projednala tripartita
Odboráři chtějí, aby zamýšlené změny v penzích projednala předem tripartita. Požadují případně svolání mimořádného zasedání ještě předtím, než se novelou s úpravami důchodů začne zabývat vláda. Novinářům to před dnešním tripartitním zasedáním řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů měli dnes debatovat o zastropování důchodového věku na 65 letech a o penzích pro náročné profese. Kabinet tento bod z programu vyřadil.
"Chceme, aby to bylo projednáno. Jestliže má být něco předloženo v dubnu na jednání vlády, tak chceme, aby se s tím tripartita ztotožnila a byl to společný názor. Jestliže má být v dubnu na jednání vlády návrh projednán, tak si myslím, že tomu musí předcházet jednání s tripartitou a jednotlivými sociálními partnery. Ideální možnost je svolat mimořádnou tripartitu," uvedl Středula. Podle něj bude záležet na tom, jak se k požadavku postaví premiér Andrej Babiš (ANO) a Juchelka.
Odboráři kritizují to, že se o změně programu dozvěděli až od novinářů. "Ohradili jsme se proti stylu komunikace, abychom se to nedozvídali z médií, ale jako slušní sociální partneři od představitelů vlády, že se něco mění, že potřebují něco dopracovat. U toho dopracování chceme být. Ať je další tripartita - řádná, nebo mimořádná," řekl novinářům šéf svazu KOVO Roman Ďurčo. Podle něj je třeba komunikaci s vládou nastavit lépe a tripartita mohla dnes o změně penzí začít diskutovat a pokračovat mohla na příštím zasedání.
Odbory dlouhodobě prosazují zastropování penzijního věku na 65 letech. Dřívější důchod kvůli práci v rizikovém prostředí požadují pro širší okruh pracovníků. Zaměstnavatelé jsou proti zmrazení věkové hranice, poukazují na nedostatek pracovních sil. Ekonomové a opoziční politici upozorňují na prudký růst výdajů na penze při zastropování.
Podle propočtů ministerstva by se strop věku projevil ve vyplacené sumě už v roce 2030. Do poloviny století by roční dopad ze 2,2 miliardy korun vzrostl na téměř 129 miliard korun. Zvýšené odvody zaměstnavatelů u lidí s rizikovou prací výdaje na dřívější penze nepokryjí, spočítalo ministerstvo.
Důchodový věk se posouvá už léta u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Na 65 let se dostane ve 30. letech. Podle reformy minulé vlády má růst pokračovat o měsíc ročně do 67 let. V tolika letech se má jít do důchodu poprvé v roce 2057.
