Jubilující filmař a herec Vít Olmer se nechce ohlížet

foto Ilustrační foto - Režisér Vít Olmer.

Praha - Dvě kariéry, hereckou i filmařskou, zvládl herec, scenárista, režisér, pedagog a publicista Vít Olmer, který 19. června oslaví pětasedmdesátiny. Autor šestatřiceti celovečerních snímků, dvou desítek dokumentů a stejného počtu scénářů ztvárnil padesát rolí na filmovém plátně a televizní obrazovce, sám se však označuje za herce z leknutí. Ohlížet se nechce a má spoustu plánů.

Olmer od dětství ochotničil, a když nebyl přijat na Divadelní fakultu v Praze, nastoupil koncem 50. let jako elév do divadla v Mostě. Za rok u zkoušek uspěl a herectví absolvoval roku 1964. To už exceloval jako filmový herec pod vedením režisérů Václava Kršky (Osení), Františka Vláčila (Ďáblova past), Jiřího Weisse (Zlaté kapradí), Oldřicha Lipského (Muž z prvního století), Evy Sadkové (Pět milionů svědků), Vojtěcha Jasného (Dýmky) či Karla Kachyni (Vysoká zeď). Fotografie mužného blonďáka s modrýma očima v rolích romantického milovníka tehdy zdobily dívčí deníčky i noční stolky.

Už na konci fakulty jsem věděl, že mě herectví nenaplňuje a začal jsem studovat FAMU. Jeden ročník mi odpustili, režii jsem absolvoval v roce 1966," řekl ČTK Olmer, kterého ani divadelní angažmá nelákalo. "Především čekání na to, zda mě obsadí či ne. A to jsem v polovině 60. let hostoval v Národním divadle v Macháčkově inscenaci Ze života hmyzu," dodal. V té době i psal, usiloval o něco "víc tvůrčího" a tvrdil, že je hercem z leknutí.

"Mé životní plány byly jiné. Chtěl jsem točit filmy a občas si zahrát. Objevil jsem se i v zahraničních produkcích včetně Mostu u Remagenu. Jenže přišel rok 1968 a byl konec," vysvětlil. V 70. letech jako herec spolupracoval i s Jurajem Herzem (Holka na zabití, Panna a netvor).

"Ve druhé polovině 60. let jsem točil dokumenty v Krátkém filmu a v hrané tvorbě debutoval v roce 1970 milostným příběhem Takže ahoj. Během nucené pauzy za normalizace jsem působil v dabingu. Až o deset let později mohla vzniknout Sonáta pro zrzku," dodal Olmer. Největší školu prý dostal pod vedením zkušených režisérů.

"Sice učím na FAMU, ale umělecké školy moc neuznávám. Víc dá talentovanému člověku život. Stál jsem jako herec před kamerou a viděl při práci skutečné machry. Každý z nich byl jiný, každý mi něco dal," vysvětlil. Nelíbí se mu, že dnes chtějí ti mladí hned točit, aniž by předtím byli asistenty či pomocnými režiséry. "Tato praxe byla dřív běžná, nic lepšího nemohlo být vymyšleno. Zvládnutí technologie nikoho nezachrání, jde o obsah," zdůraznil.

V 80. letech natočil například Antonyho šanci, snímky Co je vám, doktore? a Jako jed se Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli či kriminální příběh Bony a klid. Po listopadu Tankový prapor či Nahotu na prodej. "Snímek Co je vám, doktore? má zajímavé pozadí, protože jeho hrdinou měl být Jiří Menzel. Ale jak on, tak autor scénáře Antonín Máša a i já jsme byli v nemilosti; týden před natáčením bylo natáčení zrušeno. Menzel mi poradil Zdeňka Svěráka. Došlo tak na jeho slova, že náhradní obsazení je vždy lepší," uvedl Olmer, jehož zatím posledním počinem byl v roce 2015 snímek o seznamkách Láska není brambora.

"Připravuji celovečerní dokument o aktivitě Adoptuj si svého seniora. Bohužel o chystané téma o blogerech nemají v České televizi zájem," řekl Olmer, který uznává moudrost římských filozofů včetně Seneky. "Jeho krédem bylo, aby byl člověk především čestný, což mohu podepsat i já. Ale v dnešní době se to příliš nenosí. Patřím do generace vychovávané v masarykovském duchu, což je pro současnost bohužel nevýhodou," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

3°C

Dnes je neděle 17. prosince 2017

Očekáváme v 15:00 2°C

Celá předpověď