Teherán/ Washington - Armáda Spojených států se nyní v Íránu začne zaměřovat na likvidaci výroby raket, řekla dnes podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Na tiskové konferenci také dala najevo přesvědčení, že po dosažení válečných cílů opět rychle klesnou ceny ropy a zemního plynu.
Leavittová novinářům v Bílém domě řekla, že bombardéry B-2 v poslední době shodily v Íránu tunové bomby na to, co označila za raketové základny ukryté hluboko pod zemí. Američanům pak vzkázala, že uvidí rychlý pokles cen ropy a zemního plynu, jakmile bude plně dosaženo cílů americko-izraelského tažení proti Íránu. Konkrétní cíle však neupřesnila. Prezident Donald Trump od začátku války postupně předkládá rozličné cíle a harmonogramy trvání konfliktu.
"Američané, zůstaňte klidní, nedávný nárůst cen ropy a plynu je jen dočasný a tato operace v dlouhodobém horizontu povede ke snížení cen," ujistila Leavittová.
Ceny ropy v pondělí vyletěly až na 119 dolarů za barel, nejvyšší úroveň od června 2022, když omezení dodávek ze strany Saúdské Arábie a dalších producentů vyvolalo na trzích obavy z významného narušení celosvětových dodávek.
Trump a jeho energetický tým vývoj na trzích pozorně sledují a jednají s představiteli ropného průmyslu, zatímco americká armáda chystá dodatečné varianty postupu v souladu s pokynem prezidenta udržet otevřený Hormuzský průliv, citlivý bod při přepravě ropy z Perského zálivu, dodala Leavittová.
Agentura Reuters poznamenala, že ujišťování z úst mluvčí Bílého domu odráží obavy Trumpovy administrativy, že prudký nárůst cen ropy - po téměř 11 dnech útoků USA a Izraele na Írán - poškodí americké podniky a spotřebitele před listopadovými volbami do Kongresu. Ty se konají zhruba v polovině mandátu republikánského prezidenta a republikánům v nich hrozí ztráta kontroly nad Kongresem.
Íránské revoluční gardy oznámily odpálení raket Fáteh, Chajbar a Emád
Teheránem dnes večer kolem 20:30 místního času (18:00 SEČ) otřásly tři silné výbuchy, píše agentura AFP s tím, že místa zásahů prozatím nejsou známá. Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán dnes čekají nejintenzivnější údery od začátku americko-izraelské operace. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že provedly útok balistickými střelami na Tel Aviv a americké objekty na Blízkém východě.
Podle prohlášení gard byly vyslány střely typu Fáteh, Chajbar a Emád. Střela Emád má dolet až 1700 kilometrů. Íránská armáda zároveň oznámila, že vyslala drony na vojenskou základnu v izraelské Haifě.
Íránské revoluční gardy jsou hlavní oporou teokratického režimu v Teheránu a nejsou součástí íránské národní armády. Mají pozemní, vzdušné i námořní síly a podle odhadů přibližně 125.000 příslušníků.
Izraelská armáda dnes uvedla, že přibližně polovina íránských balistických střel vyslaných v průběhu současného konfliktu na Izrael měla hlavice s kazetovou municí. Kazetové hlavice nesou submunici, která způsobuje škodu v okruhu až deseti kilometrů, píše server The Times of Israel.
Íránská lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech v pondělí uvedla, že počet obětí izraelsko-amerických útoků v Íránu je 1761, včetně 194 dětí. Většina mrtvých jsou civilisté. V Izraeli dosud při íránských útocích zahynulo 11 civilistů, sedm amerických vojáků zemřelo při íránském úderu v Kuvajtu a Saúdské Arábii, píše agentura Reuters.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že během prvních dvou dnů útoků proti Íránu spotřebovala americká armáda munici v hodnotě 5,6 miliardy dolarů (přibližně 117 miliard korun). Částka vyplývá ze zprávy předložené výborům amerického Kongresu, píše agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s touto zprávou.
Izraelsko-americké útoky na Írán jsou dosud nejhorší, popisují svědci
Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily desítky lidí. Izraelská armáda dnes oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se dnes v íránské metropoli ozývaly silné exploze. Útok na obytnou budovu ve východní části města si vyžádal nejméně 40 obětí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák, píše stanice Al-Džazíra. Zasaženo bylo také letiště ve městě Kermán na jihu země. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku americko-izraelské ofenzivy.
Podle některých svědků patřily noční útoky na Teherán a západně od něj ležící město Karadž k nejhorším za dosavadních jedenáct dní trvající války, píše deník The New York Times (NYT). "Vypadá to, že útočí všude - na domy, školy, mešity i nemocnice. Pokud budou Teherán takhle bombardovat dalších deset dní, nic z něj nezbude," uvedl podle NYT tamní obyvatel Džavád.
Íránská organizace na ochranu lidských práv Human Rights Activists News Agency (HRANA), sídlící ve Spojených státech, v pondělí potvrdila útok na zdravotní centrum v Teheránu, sportovní stadion ve městě Jazd a dvě muzea v Isfahánu.
Každý izraelsko-americký útok na hustě osídlenou metropoli s téměř 10 miliony obyvatel si vyžádá civilní oběti, uvedl dnes server Deutsche Welle (DW). Mezi důvody zmínil nedostatek možností, jak se chránit, protože íránské úřady nespouštějí poplachové sirény a lidé velmi často nemají možnost schovat se v krytech. Izraelsko-americké útoky dnes poničily letiště ve městě Kermán na jihu země. Podle agentury Tasním útoky zničily dvě stará letadla, která již byla mimo provoz. Deník L'Orient-Le Jour upozornil, že USA a Izrael od začátku války zasáhly již několik mezinárodních letišť, včetně jednoho v Mehrábádu a Teheránu.
Izraelská armáda dnes v prohlášení na síti X uvedla, že z noci na dnešek zaútočila na Teheránskou univerzitu imáma Husajna. Tvrdí, že univerzita sloužila jako vojenské zařízení íránských revolučních gard, což z ní podle armády činilo "legitimní cíl".
Nedávné izraelské útoky z minulého týdne na ropné rafinerie v Teheránu způsobily nad městem silný černý déšť, jehož toxicity se mnozí obyvatelé obávají. Videa z místa zachycují obrovské plameny a valící se kouř nad ropnými sklady.
Obavy z vážných následků války vyjádřilo také UNESCO, do jehož seznamu světového dědictví patří Golestánský palác v Teheránu, který byl kvůli útokům poškozen.
Stanice BBC dnes potvrdila více než 119 útoků na Írán, včetně nejméně 56 z nich cílených na Teherán. Body vyznačené na mapě ukazují izraelsko-americké útoky napříč celým Teheránem, včetně měst Tabríz, Isfahán, Jazd, Natanz a dalších.
Důkazy ověřené pomocí satelitních snímků, které BBC zkoumala od začátku války zahájené 28. února, ukazují poškození jaderného zařízení v Natanzu. Nejméně 11 íránských námořních plavidel bylo poškozeno nebo zničeno při útocích na námořní základny Konárak a Bandar-Abbás. USA podle BBC uvedly, že jich potopily více než 30.
Íránský Červený půlměsíc oznámil, že počet obětí izraelsko-amerických útoků na Írán vzrostl na 1332. Organizace HRANA v pondělí uvedla, že počet obětí útoků v Íránu je 1761, včetně 194 dětí. Většina mrtvých jsou civilisté. Organizace také v pondělí zaznamenala 285 útoků v 17 provinciích. V Izraeli dosud při íránských útocích zahynulo 11 civilistů a sedm amerických vojáků při íránském úderu v Kuvajtu a Saúdské Arábii, píše agentura Reuters.
Írán je podle Arakčího připraven pokračovat v raketových úderech
Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu. Íránské gardy slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu Hormuzským průlivem.
Írán čelí americkým a izraelským útokům, na které reaguje odvetnými údery i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich americké základny použité k útokům.
"Jsme dobře připraveni pokračovat v útocích našimi raketami tak dlouho, dokud to bude třeba," řekl Arakčí. Agentura AFP v této souvislosti poznamenala, že americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že válka s Íránem se blíží ke konci.
Arakčí řekl, že americké a izraelské údery sice cílí na íránská nukleární střediska, ale jaderný program země zničit nemohou. "Protože je to pokročilá technologie, kterou jsme sami vyvinuli," řekl. Dodal, že Američané a Izraelci útočí i na raketová zařízení, odpalování střel ale zabránit nedokážou.
Před vypuknutím války se konala za zprostředkování Ománu nepřímá jednání mezi USA a Íránem o jaderném programu Teheránu. Írán trval na tom, že se nevzdá svého práva na obohacování uranu, ale viděl možnost uzavřít dohodu, která zaručí, že teheránský jaderný program bude mírový.
Íránské gardy slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu
Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Oznámily to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek SEČ pohrozil Íránu výrazně tvrdšími údery než nyní, pokud se pokusí zastavit dopravu ropy Hormuzským průlivem. "Pokud Írán učiní cokoli, co zastaví tok ropy Hormuzským průlivem, Spojené státy je zasáhnou dvacetkrát tvrději, než je tomu nyní," napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Poznamenal, že USA se v takovém případě zaměří na cíle, jejichž zničení znemožní znovuvybudování Íránu jako země. "To je dar Spojených států Číně a všem zemím, které hojně využívají Hormuzský průliv," dodal.
Průlivem u pobřeží Íránu, Ománu a Spojených arabských emirátů se za normálních okolností přepravuje asi 20 procent globálně obchodované ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) a zhruba 35 procent ropy přepravované po moři. Úžina je rovněž jedním z nekritičtějších míst světa pro přepravu ropy, což válka nyní ukázala.
Trump v pondělí na tiskové konferenci na Floridě naznačil, že americké námořnictvo by mohlo tankery přes úžinu eskortovat. Zároveň řekl, že válka brzy skončí a že Spojené státy plní válečné cíle výrazně rychleji, než předpokládal plán.
Íránské revoluční gardy v noci na dnešek uvedly, že to naopak ony rozhodnou o konci války a že nedovolí transport jediného litru ropy průlivem, pokud americké a izraelské útoky budou pokračovat.
