Tel Aviv/Washington/Berlín - Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si dnes připomínají výročí útoku teroristického hnutí Hamás na jih Izraele, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že jeho země má povinnost vrátit rukojmí domů, americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.
Bezprecedentní útok, který vyústil v nejkrvavější den pro Židy od konce holokaustu, si připomínají lidé po celém Izraeli. Prezident blízkovýchodní země Jicchak Herzog se zúčastnil smutečního ceremoniálu v kibucu Reim, u něhož před rokem Hamás na hudebním festivalu zabil na 300 lidí. Sešel se s rodinami obětí a přesně v 6:29 místního času (5:29 SELČ), tedy v čase prvního útoku, držel minutu ticha.
"Vzpomínáme na naše padlé, na naše rukojmí, které máme povinnost přivést domů, na naše hrdiny zemřelé při obraně vlasti," řekl zase na pietní akci v Jeruzalémě Netanjahu, podle něhož je síla Izraele v jednotě. "Jen společně zvítězíme," míní.
Že se názory na postup ve válce, která si vyžádala na 42.000 životů Palestinců, liší, ukázalo ale už ranní protestní shromáždění příbuzných rukojmí před jeho rezidencí v Jeruzalémě. Netanjahu opakovaně čelí kritice, že pro jejich propuštění na svobodu nedělá dost.
V Tel Avivu se večer sešly dvě tisícovky příbuzných a blízkých obětí útoku a rukojmích při hlavní izraelské pietní akci. Lidé vzpomínali za své blízké, volali po propuštění rukojmích držených Hamásem, ale i po vyšetření možného selhání izraelské vlády či bezpečnostních složek v době před útokem. Na tryznu chtěly přijít desítky tisíc lidí, vláda ale z bezpečnostních důvodů rozsah akce omezila. V jejím průběhu si účastníci museli lehnout na zem, protože se kvůli střele odpálené Íránem podporovanými jemenskými Húsíi rozezněly sirény.
Ve 20:00 SELČ začala izraelská státní média vysílat vládní vzpomínkovou ceremonii, která byla kvůli obavám z narušení předtočena. "Do konce svých dnů budu pronásledován zápachem spálených těl a obrazem potoků krve vedle rodinných fotografií a dětských knih, v ráji, který se změnil v peklo," řekl během televizního ceremoniálu prezident Herzog, který rok od útoku označil za dobu "zlomení a bolesti". Kromě prezidenta promluvil i premiér Netanjahu a další izraelští činitelé.
Teroristický útok dnes připomněli i americký prezident Joe Biden a viceprezidentka a kandidátka na hlavu státu Kamala Harrisová. "To, co Hamás ten den udělal, bylo čiré zlo - bylo to brutální a odporné. A vyvolalo to hluboký strach židovského lidu nejen v Izraeli, ale i ve Spojených státech a na celém světě," uvedla Harrisová. "Podporujeme právo Izraele bránit se proti útokům Hizballáhu, Hamásu, Húsíů a Íránu," zdůraznil Biden.
Íránské ministerstvo zahraničí dnes označilo loňský útok za zlomový okamžik v dějinách palestinského boje proti okupaci. Prohlášení Teheránu dále obviňuje Spojené státy, že se podílí na "zločinech tohoto režimu" proti lidu v Palestině, Libanonu, Sýrii a Jemenu.
"Bolest přetrvává, stejně intenzivní jako před rokem. Bolest izraelského lidu, naše. Bolest zraněného lidstva," napsal k výročí francouzský prezident Emmanuel Macron. Britský premiér Keir Starmer zase zmínil "nejtemnější den židovských dějin od holokaustu" a vyzval k podpoře židovské komunity. Zároveň ale zdůraznil, že nelze odvracet zrak od strašných důsledků, které má konflikt na civilisty.
Německo si výročí připomnělo mimo jiné pietou u Braniborské brány v centru Berlína. Vzpomínkové akce se konaly i v dalších městech, kancléř Olaf Scholz památku obětí uctil večer v Hamburku. Zmocněnec vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein uvedl, že situace v Německu se od loňského 7. října výrazně radikalizovala. Téměř polovina židovských obcí letos zaznamenala antisemitské incidenty, včetně násilných útoků.
K útoku Hamásu se dnes vyjádřily také Itálie, Španělsko, Austrálie, Japonsko nebo Thajsko, které při přepadení Izraele přišlo o 41 občanů. Papež František odsoudil "ostudnou neschopnost" velmocí dosáhnout příměří v regionu. Jiný tón zvolil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Pohrozil, že Izrael zaplatí za "genocidu", kterou páchá na Palestincích.
Izraelská armáda oznámila, že za rok války uskutečnila na 40.000 úderů na Hamás a dalších 11.000 v Libanonu, hlavně proti Hizballáhu. Tvrdí také, že zabila 17.000 ozbrojenců v Gaze a dalších 800 v Libanonu. Při bojích podle izraelských zdrojů padlo 728 izraelských vojáků a příslušníků policie či jiných bezpečnostních sborů.
V Německu či Spojených státech se dnes uskuteční také akce na podporu Palestinců, kteří v Gaze přežívají v žalostných podmínkách. Velké části úzkého pobřežního pásma jsou srovnány se zemí a kolem 90 procent z tamních 2,3 milionu obyvatel muselo opustit své domovy.
