Tel Aviv - Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců z Pásma Gazy. S odvoláním na Kacův úřad o tom informoval server The Times of Israel (ToI). Pokyn přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump zmínil záměr, že Spojené státy převezmou Pásmo Gazy, přičemž tamní obyvatelé budou přesídleni do okolních arabských zemí.
Ministr Kac Trumpův nápad uvítal a nazval ho odvážným s tím, že by umožnil velké části populace Pásma Gazy odejít na různá místa po celém světě. Hnutí Hamás využívá Gazany jako lidské štíty, drží je jako rukojmí a brání jim z Pásma Gazy odejít, dodal ministr.
Kac nařídil armádě, aby připravila plán, jenž umožní každému obyvateli Pásma Gazy, který si to přeje, odejít do jakékoliv země, jež bude souhlasit s přijetím. Konkrétně zmínil Španělsko, Irsko či Norsko, které podle něj vznášely nepravdivá obvinění vůči Izraeli ohledně jeho boje proti Hamásu v Pásmu Gazy. Pokud nyní tyto země Palestince odmítnou přijmout, prokáží tím podle ministra své pokrytectví. Dále zmínil Kanadu, protože má dobrý imigrační program a už dříve podle něj projevila ochotu Gazany přijmout.
Plán má umožnit odchody z Pásma Gazy přes pozemní hraniční přechody, ale také leteckou a námořní cestou. Podle zveřejněných informací plán nezmiňuje právo na návrat či možnost opětovného vstupu do Pásma Gazy pro toho, kdo odejde.
"Obyvatelům Pásma Gazy by měla být poskytnuta svoboda odejít a emigrovat tak, jak je to běžné všude na světě," řekl Kac. Izrael před téměř 20 lety uvalil na Pásmo Gazy pozemní, vzdušnou a námořní blokádu. Ekonomické a humanitární dopady blokády v minulosti kritizovalo mezinárodní společenství i humanitární a lidskoprávní organizace.
O vysídlení Pásma Gazy a její následné kolonizaci židovskými osadníky v minulosti opakovaně hovořili i příslušníci části izraelského politického spektra včetně některých členů vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Podle kritiků by se v takovém případě jednalo o etnickou čistku.
Netanjahu nevidí na myšlence dobrovolného odchodu Palestinců z Gazy nic špatného
Netanjahu během své návštěvy Spojených států médiím řekl, že na myšlence vysídlit Palestince z Pásma Gazy, kterou v úterý představil americký prezident Donald Trump a která vyvolala vlnu mezinárodní kritiky, není nic špatného. Informovala o tom dnes agentura Reuters a izraelská média.
Skupiny na ochranu lidských práv odsoudily Trumpův návrh na trvalý odsun obyvatel z Pásma Gazy, včetně převzetí a rekonstrukce tohoto palestinského území Spojenými státy, jako plán na etnickou čistku. Návrh vyvolal odmítavé reakce v arabském světě i v Evropě.
"Je to první dobrý nápad, který jsem slyšel," řekl Netanjahu v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. "Je to pozoruhodný nápad. A myslím, že by se měl skutečně promyslet, provádět a uskutečnit - protože mám za to, že to vytvoří jinou budoucnost pro všechny," uvedl premiér.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců, kteří si to přejí, z Pásma Gazy.
Netanjahu v rozhovoru nekomentoval přímo Trumpův nápad na převzetí palestinského území, ale podpořil myšlenku, aby obyvatelé, kteří odtud "chtějí odejít, mohli odejít". "Chci říct, co je na tom špatného? Mohou odejít, pak se mohou vrátit, mohou se odstěhovat a vrátit se. Ale Gaza se musí rekonstruovat," řekl Netanjahu.
Izraelský premiér tak poprvé veřejně podpořil myšlenku, kterou Trump k všeobecnému překvapení vyslovil v úterý večer v Bílém domě. Trumpův plán během společné tiskové konference zjevně zaskočil i samotného Netanjahua, který na tento nápad nejprve reagoval spíše zdrženlivě, píše server The Times of Israel. Trump vyjádřil i přesvědčení, že vysídlení Palestinci se už do Gazy nebudou chtít vrátit. Bílý dům se později tyto výroky snažil mírnit s tím, že zamýšlený odsun obyvatel by byl jen dočasný, po dobu poválečné rekonstrukce Gazy.
Trump už pět dní po nástupu do úřadu 20. ledna poprvé navrhl, aby Palestince z Gaze přijaly arabské země v regionu, zejména Egypt a Jordánsko. Ty to spolu s dalšími arabskými státy i palestinskými představiteli opakovaně odmítly.
Netanjahu se současně nedomnívá, že měl Trump svými úterními výroky o "práci" Spojených států v Gaze na mysli vyslání amerických vojáků do boje proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás či financování obnovy válkou zdevastovaného území.
"Nemyslím si, že mluvil o vyslání amerických vojáků, aby dokončili práci se zničením Hamásu - to je náš závazek, naše práce, k níž jsme naprosto odhodláni," řekl premiér. Po 16 měsících války podle něj Izrael zničil většinu vojenských kapacit Hamásu, ale ne všechny. "Nějaké tam ještě zůstaly a my se postaráme, aby tam nebyly, až tahle válka skončí. A ta by mohla skončit velmi rychle," míní.
V Pásmu Gazy nyní platí od 19. ledna dohoda o šestitýdenním klidu zbraní. Ničivou válku podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí do Pásma Gazy. Izraelská armáda v reakci na to vpadla do Pásma Gazy, kde v důsledku těžkého bombardování a bojů podle tamních úřadů ovládaných Hamásem dodnes zahynulo či se pohřešuje celkem na 61.700 lidí, včetně ozbrojenců i civilistů, jichž je ovšem většina.
Izraelské vzdušné údery srovnaly velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu se zemí, boje vyhnaly 1,9 milionu z 2,3 milionu obyvatel z domovů. Mnozí z nich se v rámci izolovaného území přesouvali i několikrát, a válka tak způsobila rozsáhlou humanitární krizi.
Trumpovi lidé se snažili mírnit některé aspekty jeho překvapivého plánu pro Gazu
Mluvčí Bílého domu a další lidé z týmu Trumpa ve středu korigovali jeho výbušné prohlášení, že Palestinci mají opustit Pásmo Gazy a Spojené státy převezmou nad oblastí kontrolu. Mimo jiné uváděli, že Trump nechce trvalé vysídlení Palestinců, jak v úterý naznačoval, upozorňují americká média. Deník The New York Times (NYT) zároveň uvádí, že Trumpův návrh nebyl o moc víc než "nápadem v prezidentově hlavě" a Bílý dům jej nekonzultoval s jinými složkami vlády.
Šéf Bílého domu veřejně nevysvětlil klíčové aspekty svého plánu, včetně toho, jak by se mohly USA zmocnit území na pobřeží Středozemního moře s přibližně dvěma miliony obyvatel. Nevyloučil však použití vojenské síly, přičemž uvedl, že "uděláme, co bude třeba". Také tvrdil, že Palestinci chtějí z Gazy odejít a mohli by místo toho bezpečně žít na různých místech v okolních zemích.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle NYT při středečním brífinku dvakrát naznačil, že Trump podle něj mluvil o dočasném vysídlení Palestinců pouze na dobu nutnou pro poválečnou rekonstrukci zničené oblasti. Podobně se vyjádřila také mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Ta také uvedla, že se prezident nezavázal poslat do Gazy americké vojáky, jakkoli Trump mluvil o tom, že USA tam budou zneškodňovat bomby a jiné zbraně. Trumpův blízkovýchodní zmocněnec Steve Witkoff zase podle vyjádření republikánského senátora Joshe Hawleyho řekl za zavřenými dveřmi senátorům, že Trump "nechce nasadit žádné americké vojáky a nechce utratit vůbec žádné americké dolary". Prezident při tom na úterní tiskové konference sliboval, že USA "vytvoří ekonomický rozvoj, který poskytne neomezený přísun pracovních míst a domů".
Podle informací amerických médií Trumpův plán, který přepisuje zahraniční politiku Washingtonu platnou po desetiletí, nebyl pro prezidentovy nejbližší spolupracovníky úplným překvapením. Web Politico napsal, že o americkém převzetí Gazy v soukromí mluvil měsíce. Někteří jeho poradci to brali jako vyjednávací manévr v kontextu rozhovorů o pokračování příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
"Jakkoli ale mohli poradci o provokaci vědět, ve středu bylo jasné, že toho moc neudělali, aby na Trumpův plán připravili zbytek světa," píše Politico.
"Administrativa neudělala ani to nejzákladnější plánování, aby zhodnotila proveditelnost myšlenky," uvádí s odvoláním na nejmenované informované zdroje list NYT. Podle něj prezidentův tým nápad nekonzultoval s ministerstvem zahraničí nebo obrany, jak je pravidlem u vážně míněných zahraničněpolitických návrhů. "Nebylo tady o moc víc než nápad v prezidentově hlavě," pokračuje deník.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který při oznámení plánu stál vedle Trumpa, se podle informací NYT o obsahu dozvěděl až těsně před společnou tiskovou konferencí. Trump při tom vytyčil "daleko ambicióznější" postup, než jaký s poradci probíral dříve během dne, dodává zpravodajský web Axios.
Podle tohoto média je úterní oznámení důkazem, do jaké míry se dnes Trump cítí nespoutaný ve svém rozhodování. "Trumpovi pomocníci a poradci říkají, že jeho série nových zahraničněpolitických úspěchů, republikánská kontrola v Kongresu, jeho nový kabinet a jeho věrní spolupracovníci v Bílém domě mu dodávají sebedůvěru, že může dělat věci, které jiní mají za nemožné," napsal Axios.
Španělsko odmítlo výzvu izraelského ministra obrany k přijetí Palestinců z Gazy
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares dnes odmítl výzvu Kace, aby Španělsko a další země kritizující izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy přijaly Palestince z tohoto válkou zničeného území. Trumpův návrh odmítla už ve středu řada zemí, dnes se k němu podle agentury Reuters kriticky vyjádřila také Čína.
"Španělsko přijímá svá rozhodnutí svrchovaně a nikdo nám nebude říkat, co máme dělat," uvedl Albares ve španělském rozhlase RNE. Stejně jako to řekl už ve středu, i dnes zopakoval, že Palestinci mají zůstat v Gaze, protože je to jejich země. Albares dodal, že Španělsko už z Gazy přijalo řadu Palestinců, kteří ve válce utrpěli zranění.
Španělská vláda patří k hlasitým kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, která je odvetou za teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí. Válka v Gaze si podle tamních úřadů, ovládaných Hamásem, vyžádala přes 47.000 obětí z řad Palestinců, většinou rovněž civilistů, a v Pásmu Gazy způsobila humanitární katastrofu.
Loni v květnu španělská vláda uznala palestinský stát, protože podle ní jen tak lze dosáhnout míru mezi Izraelci a Palestinci. Totéž udělaly ve stejnou dobu Norsko a Irsko a v červnu též Slovinsko a Arménie. Celkem tak Palestinu jako stát nyní uznává přes 140 zemí.
Možné vysídlení Palestinců z Pásma Gazy odmítly arabské země i řada západních států a generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti varoval před etnickými čistkami. Guterres zopakoval, že řešením letitého konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je vytvoření dvou států. Mnozí mají obavy, že vysídlení Palestinci už by se nemohli do Pásma Gazy vrátit a palestinský stát vedle izraelského by tak už nevznikl.
Dnes Trumpův plán kritizovalo také čínské ministerstvo zahraničí, podle něhož mají Palestinci v Gaze zůstat, protože je to jejich území, které nemá být předmětem politického handlování a "uplatňování zákonu džungle". Peking také uvedl, že je připraven spolupracovat s mezinárodním společenstvím na dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
