Štrasburk/Brusel/Budapešť - V Maďarsku přetrvávají problémy související se soudnictvím, nezávislostí médií či fungováním občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích to dnes uvedla Evropská komise. V soudnictví podle ní pokračuje v Maďarsku nepřiměřený tlak na některé soudce a nedošlo k žádnému pokroku v boji proti korupci na vysokých pozicích. Stejně tak klíčové nedostatky přetrvávají v transparentnosti financování politických stran a pod tlakem zůstávají novináři a média, hodnotí situaci Evropská komise. Její závěry mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács odmítl.
"V soudnictví pokračuje nepřiměřený tlak na některé soudce, zejména v souvislosti s interními debatami o klíčových otázkách týkajících se nezávislosti justice," říká dnes zveřejněná zpráva týkající se Maďarska, která má 42 stránek. Efektivita soudnictví a digitalizace soudního systému je ale podle unijní exekutivy celkově i nadále vysoká.
Komise nicméně zmiňuje, že se v Maďarsku snížil počet odsouzení za korupční trestné činy a nedošlo k žádnému pokroku v dosažení solidních výsledků v boji proti korupci na vysokých pozicích.
"Přetrvávají klíčové nedostatky, pokud jde o transparentnost financování politických stran a volebních kampaní," uvádí dokument EK.
Nevyřešené zůstaly podle unijní exekutivy i hrozby pro pluralitu médií, na které upozorňovaly již předchozí zprávy o právním státu. "Nebyla přijata ani se neplánují žádná opatření zaměřená na regulaci směrování státní reklamy do médií, na zaručení funkční nezávislosti mediálního úřadu a na zajištění redakční a finanční nezávislosti veřejnoprávních médií," píše se ve zprávě. Dokument rovněž kritizuje to, že maďarská vláda nadále hojně využívá své mimořádné pravomoci, což podkopává právní jistotu a ovlivňuje fungování podniků na jednotném trhu.
Maďarsko je v současné době jedinou zemí, proti které vede Evropská komise řízení pro porušování principů právního státu podle článku sedm Smlouvy o EU.
Pro Budapešť vydala Evropská komise několik doporučení. Země má například zlepšit transparentnost systému přidělování případů u soudů nižších instancí s ohledem na evropské standardy a rovněž se postarat o to, aby soudcům a státním zástupcům byly odměny zvyšovány s ohledem na evropské standardy. Dále jsou třeba zlepšení v oblasti vyšetřování, stíhání a konečných rozsudků v případech korupce na vysoké úrovni.
"Je třeba rovněž přijmout opatření k zajištění toho, aby stát a státní společnosti rozdělovaly výdaje na reklamu transparentně," uvádí zpráva. Komise vyzývá také k posílení pravidel týkajících se redakční nezávislost veřejnoprávních médií. Maďarsko by podle EK rovněž nemělo klást překážky v práci organizací občanské společnosti.
Mluvčí maďarské vlády závěry EK odmítl. "Ve skutečnosti se jedná jen o poslední kapitolu ve snaze Evropské komise rozebrat hlavní výsledky vlád premiéra (Viktora) Orbána a vnutit Maďarsku politickou kontrolu ze zahraničí," napsal mluvčí na síti X.
Jde již o šestou výroční zprávu týkající se právního státu v zemích EU a o první takovou zprávu nové Evropské komise. Podle EK se potvrzuje, že v mnoha členských státech EU existují pozitivní trendy, protože tyto země provedly klíčové reformy. "Přestože v některých členských státech přetrvávají problémy a v několika případech je situace vážná, celková angažovanost v tomto procesu zůstává silná," uvedla dnes komise ve svém tiskovém prohlášení.
Mnoho unijních států podle EK pokročilo v reformách soudnictví. "Reformy však v některých členských státech postupují pomalejším tempem a v některých případech přetrvávají vážné obavy," říká komise. Pokud jde o druhou oblast, boj proti korupci je nadále zásadní pro dodržování právního státu a udržení důvěry občanů ve veřejné instituce. Zpráva uvádí, že několik členských států vypracovalo nové protikorupční strategie, nedostatky ale přetrvávají. Zejména je potřeba přijmout opatření k zajištění účinného vyšetřování, stíhání a konečných odsouzení v případech korupce.
Třetí hodnocenou oblastí jsou média. Mnoho členských států podle EK podniká reformy s cílem posílit nezávislé fungování a financování veřejnoprávních médií a zlepšit spravedlnost a transparentnost přidělování státní reklamy. Jsou nicméně potřeba další opatření, pokud jde o bezpečnost novinářů, nezávislost veřejnoprávních médií i transparentnost vlastnictví médií.
Stejně jako loni obsahuje letošní zpráva rovněž čtyři kapitoly o vývoji v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku, které se ucházejí o členství v Evropské unii.
