Spánkové studie v prostředí spánkové laboratoře s sebou nesou pro výzkumníky nepříjemný fenomén. Takzvaný efekt první noci ("first- night" effect). Tak se označuje vliv nezvyklého prostředí, který má u zkoumaných osob za následek takové změny ve spánkové architektuře.

Nepřátelská laboratoř Je lepší data nasnímaná první noc strávenou ve spánkové laboratoři pokud možno nebrat v potaz a vyhodnotit až data z noci druhé. Provést klinickou studii spánku, během níž všichni účastníci stráví ve spánkové laboratoři dvě noci (a více), je však finančně a organizačně velmi náročné až neschůdné. Ani přirozenější prostředí neodstraní efekt "první noci" Vědci se proto rozhodli zjistit, zda efekt první noci zmizí, bude-li prostředí spánkové laboratoře co nejvíce přizpůsobeno přirozeným podmínkám. U celkem čtyřiceti devíti pacientů provedli monitorování spánku v laboratoři zařízené jako hotelový pokoj. Výsledky měření porovnali s výsledky získanými od čtyřiceti čtyř pacientů sledovaných ve standardně ("nemocničně") zařízené spánkové laboratoři. Pro pokus byli vybráni pacienti s obstrukční spánkovou apnoe a srovnatelnými komorbiditami a příznaky. Přirozené podmínky jsou příjemnější? Zjištěné parametry spánku se ve srovnávaných skupinách oproti očekávání vědců nelišily. Jak v "hotelové" skupině, tak v "nemocniční" skupině se objevily srovnatelně často latence usnutí, latence REM spánku, spánek charakterizovaný pomalými vlnami, index probuzení i další parametry spánku. Celkově výsledky studie ukázaly, že přirozenější prostřední nevedlo v uvedené studii k vymizení efektu první noci. Jeho zmírnění by podle vědců mohl přinést (kromě monitorování spánku po dvě noci) časnější příchod účastníků studie do spánkové laboratoře nebo návštěva spánkové laboratoře před započetím studie, aby byla umožněna co nejlepší aklimatizace v nezvyklém prostředí.

ČR zdraví spánek

Reklama