Komerční prezentace Aktual.: 10.03.2006 10:48
Vydáno: 10.03.2006, 10:48
V posledních týdnech byla a je velká, až nezasloužená, pozornost věnována soužití osob stejného pohlaví (gayů a lesbických žen). Poslanecká sněmovna bude znovu hlasovat o prezidentem republiky vetovaném zákonu o registrovaném partnerství. V debatách se však zapomíná na soužití druha a družky! Bude konkubinát v horší pozici než homosexuálové?
Mnoho mužů a žen, a to nejen mezi mladou generací, dává přednost soužití faktickému, bez požehnání úřadu nebo oprávněné církve (náboženské společnosti), před soužitím v manželství. Právní řád ovlivněný tradičním pojetím rodiny a vztahů mezi mužem a ženou nechrání neformální svazky tak, jako hájí instituci manželskou. To je pochopitelné, neboť z manželství vedle řady výhod – práv vyplývá také řada povinností. Po výtce však (jestliže dojde ke schválení zákona o registrovaném partnerství) budou chráněny svazky osob stejného pohlaví a jejich majetkové poměry více než soužití druha a družky a jejich majetkové zájmy, což autor, odpůrce registrovaného partnerství, respektuje, ale hluboce se tím nesouhlasí. A proto druh a družka musejí věnovat správě svých majetkových záležitostí větší pozornost nežli manželé! (A event. i než (v budoucnu registrovaní homosexuální) partneři.) Je třeba předejít zvláště nepříjemným překvapením v případě smrti jednoho z nich, tedy zejména problémům s dědictvím a přechodem nájmu bytu.
Občanský zákoník, který řeší tyto otázky, pojmy druh a družka nezná. Faktické soužití se skrývá za pojmy jako domácnost, osoba blízká a osoba spolužijící. Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. (Obdobným vztahem vztahu rodinnému je právě poměr druha a družky.) Jako osoba spolužijící se označuje osoba, která žila se zemřelým před jeho smrtí ve společné domácnosti a která z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost nebo byla odkázána výživou na zůstavitele, a to nejméně po dobu jednoho roku, jde-li o dědění ze zákona, resp. tři roky, jde-li o přechod nájmu bytu.
Abyste po smrti partnera nepřišli zkrátka
Před spolužijícími osobami mají při dědění podle zákona vždy přednost potomci; musejí se o pozůstalost dělit také s manželem či manželkou (pokud se případně družka nebo druh dříve nestihli nebo opomněli rozvést) a dále s rodiči nebo i sourozenci zesnulého partnera. A to proto, že spolužijící osoby dědí až ve druhé nebo třetí dědické skupině. V první skupině dědí zůstavitelův manžel a děti (event. vnuci anebo pravnuci). Teprve nedědí-li potomci zůstavitele, dostává příležitost druh nebo družka. Musí se však o majetek podělit s manželem zesnulého (jemuž se dostane nejméně poloviny dědictví) a druhovými rodiči. Pokud zůstavitel nemá manželku a rodiče nedědí, zdědí majetek druh, ale musí se podělit se sourozenci zesnulého partnera případně s dětmi těchto sourozenců. (Druhořadému postavení nesezdaných osob v dědickém právu odpovídá i větší míra zdanění daní dědickou.)
… a pozor na daně!
Dědí-li druh nebo družka po svém partnerovi, odvádí podle hodnoty dědictví daň ve výši 1,5 % až 6 % oproti manželovi a přímým příbuzným, kteří jsou od dědické daně plně osvobozeni. Pro druha a družku není zpoplatněno (je od daně osvobozeno) jen nabytí:
* movitých věcí osobní potřeby nebo dědických podílů z nich vyplácených, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele, a to do hodnoty celkem 60.000 Kč,
* vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, rovněž do úhrnné hodnoty 60.000 Kč.
ČR
právo
rodina
paragrafy
