Do rozhodování o výši daní by uchazeči o Hrad zasahovat nechtěli

foto Standarta prezidenta republiky na Tereziánském paláci Pražského hradu - v popředí vstupní brána na první nádvoří.

Praha - Do rozhodování o výši daní by většina uchazečů o post prezidenta republiky ze své funkce zasahovat nechtěla. Hlavě státu prosazování změn daní nepřísluší, shodla se většina prezidentských kandidátů v odpovědi na anketní otázku ČTK. Neodpověděl na ni prezident Miloš Zeman.

Podle bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše by prezident vůbec neměl do rozhodování o výši daní vstupovat. "Mohu mít svůj názor, mohu jej i případně vládě sdělit, ale jinak je to přesně ta oblast, kde se má uplatnit politika té které konkrétní vlády," sdělil ČTK. Dodal, že jeho osobní názor je, že by placení daní mělo být především méně komplikované a předvídatelnější. "A daně by se neměly měnit ode zdi ke zdi," dodal.

Prosazovat změny v daňových sazbách není úkolem prezidenta ani podle lékaře a aktivisty Marka Hilšera a bývalého českého velvyslance ve Francii Pavla Fischera. "Ale odpovědná správa veřejných výdajů je klíčovým úkolem vlády," poznamenal Fischer. V této oblasti může podle něj mít prezident své slovo. Hilšer poznamenal, že změny v daňových sazbách nepovažuje za prioritu a rozhodování by ponechal na parlamentní reprezentaci. "Budu však vytvářet a podporovat iniciativy směřující ke zlepšení fungování státní správy a hledání rezerv tak, aby občané získávali větší důvěru ve stát a neměli pocit, že jejich daně mizí v černé díře," podotkl.

Podnikatel a textař Michal Horáček poznamenal, že v tomto ohledu nemůže a nebude nic prosazovat, protože to není v pravomocech prezidenta, ale zákonodárců. Rád by ale otevřel odbornou debatu o zdanění práce. To je podle něj v České republice obrovské i v mezinárodním srovnání. "Takto nastavený systém podvazuje konkurenceschopnost ekonomiky a lidem toho nakonec v peněžence z výplaty mnoho nezbude," uvedl.

I Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, je přesvědčen, že prezident změny daňových sazeb prosazovat nemůže, protože to není v jeho pravomoci a nemá zákonodárnou iniciativu. "Hlava státu se však může efektivně účastnit veřejné diskuse. Osobně jsou mi blízké nižší daně a hlavně přehledný daňový systém," napsal ČTK.

Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto, poznamenal, že daně nelze zvýšit nebo snížit podle toho, zda je po volbách nebo před nimi. Stát by měl podle něj fungovat tak, aby na svůj chod spotřebovával vybrané peníze co nejefektněji. "A pak pokračovat přes mandatorní výdaje až k vlastnímu nastavení sazeb daní," dodal.

Podle hudebníka a šéfa strany Rozumní Petra Hanniga je dosavadní praxe dostačující. "Já na tento typ otázek jako prezidentský kandidát nechci (neříkám, že odmítám) odpovídat, protože se netýkají výkonu prezidentské funkce," napsal bývalý ministerský předseda Mirek Topolánek. Dodal, že jeho názor je dlouhodobě znám a že když byl politicky odpovědný za chod státu, tak své názory uplatňoval i v praxi. "Prezident na daňové sazby fakt nemá vliv," doplnil.

 

Otázka: Jste pro zachování daní v současné výši, nebo budete prosazovat změnu daňových sazeb? 

Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd:

Prezident by neměl do rozhodování o výši daní vůbec vstupovat. Mohu mít svůj názor, mohu jej i případně vládě sdělit, ale jinak je to přesně ta oblast, kde se má uplatnit politika té které konkrétní vlády. Můj osobní názor pak je, že placení daní by mělo být především méně komplikované, předvídatelnější. A daně by se neměly měnit ode zdi ke zdi.

Pavel Fischer, bývalý český velvyslanec ve Francii:

Úkolem prezidenta není prosazovat změny v daňových sazbách. Ale odpovědná správa veřejných výdajů je klíčovým úkolem vlády. V tom může mít prezident své slovo - ostatně podepisuje zákon o státním rozpočtu.

Petr Hannig, hudebník a šéf strany Rozumní:

Dosavadní praxe je dostačující.

Marek Hilšer, lékař, aktivista:

Prosazování změn daňových sazeb není úlohou prezidenta. Nepovažuji to za prioritu a toto rozhodování ponechám na parlamentní reprezentaci. Budu však vytvářet a podporovat iniciativy směřující ke zlepšení fungování státní správy a hledání rezerv tak, aby občané získávali větší důvěru ve stát a neměli pocit, že jejich daně mizí v černé díře. Je to běh na dlouhou trať, ale jednou se musí i z prezidentské pozice začít.

Michal Horáček, podnikatel a textař:

V tomhle ohledu nemohu a nebudu prosazovat nic, není to v pravomocech prezidenta, ale zákonodárců. Rád bych ovšem otevřel odbornou debatu o zdanění práce, které je v České republice obrovské i v mezinárodním srovnání. Takto nastavený systém podvazuje konkurenceschopnost ekonomiky a lidem toho nakonec v peněžence z výplaty mnoho nezbude.

Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu:

Prezident nic takového prosazovat nemůže. Není to v jeho pravomoci a nemá zákonodárnou iniciativu. Tyto návrhy vznikají v parlamentu. Hlava státu se však může efektivně účastnit veřejné diskuse. Osobně jsou mi blízké nižší daně a hlavně přehledný daňový systém.

Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto:

Daně nelze zvýšit nebo snížit podle toho, zda je po volbách nebo před nimi. Stát by měl fungovat tak, aby na svůj chod spotřebovával vybrané peníze co nejefektněji. A pak pokračovat přes mandatorní výdaje až k vlastnímu nastavení sazeb daní.

Mirek Topolánek, bývalý premiér a předseda ODS:

Já na tento typ otázek jako prezidentský kandidát nechci (neříkám, že odmítám) odpovídat, protože se netýkají výkonu prezidentské funkce. Můj názor je dlouhodobě znám. Když jsem byl politicky odpovědný za chod státu, tak jsem své názory uplatňoval i v praxi. Prezident na daňové sazby fakt nemá vliv.

Na otázku neodpověděl prezident Miloš Zeman.

 

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je úterý 23. ledna 2018

Očekáváme v 11:00 5°C

Celá předpověď