Dárce kostní dřeně se najde pro 90 % českých pacientů

foto Lékař Pavel Jindra vystoupil 4. října v Praze na tiskové konferenci k 25. výročí vzniku organizací Nadace pro transplantace kostní dřeně a Českého národního registru dárců dřeně. Tématem byla nová metoda v léčbě zhoubných nemocí krvetvorby a proměny registru dárců v průběhu čtvrtstoletí.

Praha - Dárce kostní dřeně se díky propojeným celosvětovým registrům najde pro 90 procent českých pacientů. Důležitá je shoda v co nejvíce z deseti sledovaných znaků i věk dárce. Na tiskové konferenci k 25 letům fungování Nadace pro transplantaci kostní dřeně to řekl primář Hematologicko-onkologieckého oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Jindra. Celosvětově je v registrech přes 31 milionů lidí. V Česku asi 75.000 v registru při plzeňské fakultní nemocnici a asi 27.000 při Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, částečně se překrývají.

Při transplantaci se pacientovi podají krvetvorné buňky nebo voperuje kostní štěp. U vysokého podílu nemocných reaguje s tělem příjemce, které se brání cizím buňkám a snaží se je zlikvidovat. Pacientům se proto musí podávat silné léky na potlačení imunity.

Lékaři v plzeňské fakultní nemocnici se snaží těmto reakcím zabránit. "Metoda je založená na podání takzvaných mezenchymálních buněk. Jsou to buňky, které se získávají z kostní dřeně a mají schopnost tlumit nezdravé imunitní reakce," vysvětlil zástupce primáře hematologicko-onkolického oddělení FN Plzeň Daniel Lysák. Lékaři pak pacientům nemusí dávat tak vysoké dávky léků potlačujících imunitu.

Buňky se získávají z kostní dřeně dárců, z jednoho vzorku se připraví léčivý přípravek i pro několik pacientů. "Kostní dřeně se odebírá asi litr. Malé množství, asi deset či 20 mililitrů, se po dohodě s dárcem použije pro přípravu léčivého přípravku," dodal. Potřebné buňky mohou pomoci jakémukoliv nemocnému, není třeba shoda jako u kostní dřeně. Od roku 2014 se metoda testuje jako součást klinické studie, pomohla asi 30 pacientům.

Registry se stále snaží hledat nové potenciální dárce. Najít pro příjemce toho nejsprávnějšího není snadné. Shoda se hodnotí v deseti znacích, ideální je 10 z 10. Až pro 60 procent Čechů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, existuje nejvhodnější dárce v zahraničí. Nejčastěji je to v Německu, případně v Polsku a někdy i v USA. Znaky, ve kterých se musí dárce s příjemcem shodovat, jsou z velké části dědičné a závisí i na místě, odkud pacient pochází. Problematické je podle Jindry najít dárce například pro etnické menšiny nebo v USA pro pacienty ze smíšených manželství.

Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent. Za 25 let fungování registru se mění druhy leukémií, pro něž se transplantace jako léčba využívá, počty potřebných pacientů jsou ale stále podobné. Kostní dřeň se musí k pacientovi dostat do 24 hodin, krvetvorné buňky do 48 hodin.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je pondělí 11. prosince 2017

Očekáváme v 23:00 5°C

Celá předpověď