Chovanec: Hrozba komise nezmění přístup ČR ke kvótám na migranty

foto Český ministr vnitra Milan Chovanec hovoří s novináři před jednáním ministrů vnitra zemí EU 10. června v Lucemburku.

Brusel - Česká republika svůj odmítavý přístup k přijímání migrantů, kteří se dostali do Itálie a do Řecka, nezmění ani poté, co kvůli tomu Evropská komise některým zemím pohrozila řízením, které může skončit před unijním soudem. Novinářům to dnes v Bruselu řekl ministr vnitra Milan Chovanec. Vnitro podle něj odmítá ustupovat od důkladného prověřování těch migrantů, které by mohlo od obou jihoevropských zemí přebírat v rámci jednorázového přerozdělování podle kvót.

Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos po dnešním jednání ministrů vnitra unijních zemí novinářům řekl, že solidaritu nemohou projevovat jen některé země unie. "Není to otázka ultimát, je to chvíle k tomu, aby se všechny státy ujaly své odpovědnosti," poznamenal. Státy EU by se podle něj měly přestat vymlouvat a měly by dodržet své závazky, je to podle něj věc správná politicky i morálně.

ČR, která by měla do září přijmout přibližně 2600 lidí, zatím převzala jen 12 migrantů z Řecka. Od května 2016 ani nenabídla žádná místa do programu, který do letošního září předpokládá v unii přerozdělení 160.000 osob.

Program příliš nefunguje. K 12. květnu bylo přesunuto jen 18.418 osob a Evropská komise přiznává, že celkový počet dodržen nebude.

Přesto Avramopulos tento týden Maďarsku a Polsku, které zatím nepřevzaly vůbec nikoho, dal měsíční lhůtu na změnu přístupu. Pokud se tak nestane, zahájí podle něj komise řízení pro porušení evropského práva, které po několika stupních může skončit až před unijním soudem. Česko Avramopulos vyzval, aby přijímání migrantů obnovilo.

Dnes eurokomisař svůj postoj zopakoval s tím, že komise má k dispozici nástroje umožňující zahájit řízení pro nedodržení unijního práva. "Doufejme, že tak daleko se nedostaneme, že převládne rozum a zodpovědnost," prohlásil.

Na konci celého řízení by mohly země dostat od unijního soudu pokutu. O její výši nyní Chovanec nechtěl příliš spekulovat, experti ministerstva vnitra podle něj hovoří až o deseti milionech eur (asi 270 milionů Kč) základní pokuty a dalších desítkách tisíc pokuty za každý den následně nesplněné povinnosti.

"Hrajeme hru na to, kdo přijal 20 a kdo 12 lidí. Ten, kdo přijal 20, je ten správný a kdo přijal 12, ten je špatný," připomněl dnes český ministr vnitra, že také mnohé západoevropské země domluvené kvóty zdaleka nenaplnily.

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák svého českého kolegu doplnil, že život sám za dva roky od rozhodnutí o povinném přerozdělování migrantů potvrdil nefunkčnost konceptu. "Ani země, které to podporovaly, nakonec předepsané kvóty nedodržely. Nepotřebuje to větší komentář," poznamenal.

Novinářům dnes Chovanec připomněl, že Česká republika je v migrační krizi od počátku ochotná pomáhat postiženým zemím finančně i personálně a vyhověla vždy, když byla požádána.

Chovanec: Návrh reformy azylů EU nezvládne velkou migrační krizi

Evropská unie staví svůj pokus o reformu azylového systému na prohnilých základech a nyní zvažované řešení neunese nápor případné budoucí masivní migrační krize. Novinářům to při příchodu na jednání se svými kolegy z EU řekl český ministr vnitra Milan Chovanec.

Praha má podle něj nadále hluboký problém s trvající snahou o zřízení stálého mechanismu na přerozdělování migrantů z postižených zemí EU do jiných států bloku. Některé prvky reformy takzvaného dublinského systému tak, jak je navrhlo nynější maltské předsednictví unie, naopak dávají podle českého ministra smysl.

Evropská komise v reakci na migrační krizi z roku 2015 přišla před rokem s návrhem na celkovou reformu evropského azylového systému, známého jako dublinská pravidla.

Od té doby členské země o návrhu jednají. Některé z navržených změn mají širokou podporu členských zemí, jiné zůstávají sporné. A největší názorové rozdíly jsou stále okolo představy trvalého přerozdělovacího mechanismu, který by naskočil v případě nadměrné migrační zátěže některého státu.

"Evropa pořád říká 'kvóty, kvóty, stálý mechanismus'," poznamenal Chovanec. Připomněl význam, který podle něj měla na omezení migračního proudu v roce 2015 stavba plotu v Maďarsku. Ministra také mrzí, že nynější maltské předsednictví EU opustilo snahy předcházejícího slovenského předsednictví o "efektivní solidaritu". Slováci si představovali, že země by místo přijímání migrantů mohly nabízet jinou formu podpory postiženému státu. Malta původně na konci dubna představila svůj návrh jdoucí tímto směrem, země by po přijetí poloviny kvóty mohla alternativně nabídnout finance či personál třeba k ochraně vnějších hranic. Rozpory kolem návrhu ale byly takové, že věc ještě před dnešní ministerskou schůzkou vrátila k dalšímu jednání na pracovních úrovních.

Česká republika má podle Chovance pro svůj odmítavý postoj jasné argumenty a stejný názor mají také ostatní země visegrádské skupiny (kromě Česka také Polsko, Maďarsko a Slovensko). Ministr připomněl, že mimořádný přerozdělovací mechanismus, který platí od září 2015, v zásadě nefunguje. "A fungovat nebude ani do budoucna," varuje ministr. Země si zatím rozdělily lehce přes 18.000 osob z Itálie a Řecka, plán předpokládal relokaci až 160.000 lidí.

Naopak body jako je snaha omezit druhotný pohyb migrantů po unii nebo kratší lhůty pro rozhodování o azylových žádostech jsou podle Chovance body reformy, se kterými Praha nemá problém souhlasit.

Přesto podle něj celá reforma ve své stávající podobě není připravena na případnou migrační krizi většího rozsahu, než byla ta v roce 2015. "Když nastane situace masového exodu, tak systém, který Malťané připravují, není odolný a funkční. To je problém, který máme. Znovu stavět 'Potěmkinovu vesnici', to je ztráta času," poznamenal ministr.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

22°C

Dnes je úterý 23. května 2017

Očekáváme v 3:00 12°C

Celá předpověď