Čeští žáci 4. tříd ZŠ jsou nadprůměrní v matematice a přírodovědě

foto Střední škola, studenti, žáci - ilustrační foto.

Praha - Čeští žáci čtvrtého ročníku základních škol jsou v mezinárodním srovnání nadprůměrní v matematice i přírodovědě, zjistilo testování TIMSS 2015. Jeho výsledky byly dnes zveřejněny na tiskové konferenci. Od propadu v roce 2007 se znalosti dětí v tomto věku postupně zlepšují, vracejí se na úroveň roku 1995. Většina ze 17 zemí, která se tehdy první vlny testování zúčastnila, se ale zlepšila, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Přírodovědné a matematické dovednosti žáků čtvrtých tříd byly loni v květnu v Česku ověřovány na 159 základních školách za účasti více než 5000 žáků. Testování TIMSS 2015 pro čtvrté ročníky se uskutečnilo ve 49 zemích, mezi nimiž jsou vedle evropských států například Kanada, USA, Japonsko, Chile a Jihoafrická republika. Nejlepší byly tradičně děti v asijských zemích, v obou předmětech dosáhli nejlepších výsledků žáci v Singapuru.

Nadprůměrné výsledky měli čeští školáci již v roce 2011. Ve srovnání s tímto testováním se žáci zlepšili v matematice a měli srovnatelný výsledek v přírodovědě. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) to považuje za dobrou zprávu. "Jsem ráda, že přes všechny různé problémy a cíle, které si dáváme směrem k českému školství, se naši žáci osvědčili v mezinárodním srovnání a v matematice a přírodovědě dosahují dobrých výsledků," řekla.

Důvod významného propadu ve výsledcích testování v roce 2007 se nezjišťoval pedagogickým výzkumem, uvedl ústřední školní inspektor. Mohlo to ale podle něj souviset se změnami ve vzdělávacím systému, které v období po roce 1995 nastaly. Prodloužila se povinná školní docházka na devět let a zároveň první stupeň ze čtyř na pět let. Některá témata se přesouvala mezi ročníky. Snížil se počet vyučovacích hodin v těchto předmětech. "Takže došlo k celkem významným vlivům, které vstoupily do vzdělávání a měly nepochybně nějaký dopad na výsledky žáků," řekl Zatloukal.

Od té doby výsledky nabírají pozitivní trend a loni dosáhli čeští žáci prakticky srovnatelných výsledků jako jejich předchůdci před dvaceti lety. Jinde se ale znalosti žáků zlepšily. V matematice to nastalo ve 14 ze 17 zemí, které se do testování v roce 1995 zapojily. V přírodovědě se zlepšilo 11 zemí.

Valachovou výsledky uklidnily. "Rozhodně to není na nějaký pláč, ale také to není na to nedělat nic nebo usnout na vavřínech. Dá se říci, že se nám podařilo vybrat kormidlem ten špatný směr a dostat se do toho správného směru," řekla.

K dalšímu zlepšení může podle ní přispět růst rozpočtu na školství i připravované legislativní změny, jako je změna financování nebo kariérní řád pro učitele. Ministryně plánuje v novém systému financování škol umožnit dělení tříd na hodiny matematiky na základních i středních školách. Z evropských prostředků chce ministerstvo podpořit nové didaktické metody.

Čtvrťáci nemají rádi školu, matematika ani přírodověda je nebaví

Čeští žáci čtvrtých tříd mají ve srovnání se zahraničními vrstevníky malý zájem o matematiku i přírodovědu, ani v jednom z těchto dvou předmětů si nevěří. Vyplynulo to ze žákovských dotazníků při testování TIMSS 2015, jehož výsledky byly dnes zveřejněny. Do školy chodí čeští žáci nejméně rádi ze všech zemí, které se testování zúčastnily.

Úroveň chuti do učení matematiky a přírodovědy mají čeští žáci prakticky stejnou, v obou případech podprůměrnou. Matematiku se velmi rádo učí 35 procent žáků, naopak nerada se ji učí čtvrtina dětí. Od roku 2011 zájem o tento předmět ještě poklesl. Přírodovědu se velmi rádo učí 44 procent dětí, nerado ji má 18 procent. "Čeští chlapci mají matematiku o trochu raději než dívky, v případě přírodovědy je tomu naopak, mají ji raději dívky," uvedla Česká školní inspekce, která výsledky zpracovávala. Dívky dávají přednost přírodovědě, chlapci matematice.

České děti ve srovnání se zahraničními vrstevníky málo věří svým schopnostem v těchto předmětech. V matematice si věří významně více chlapci. Velmi sebejistých je téměř 30 procent chlapců a necelých 20 procent dívek. Nejistotu cítí zhruba čtvrtina chlapců a třetina dívek. Je to horší než v roce 2011.

V přírodovědě si více věří dívky, ale rozdíl není tak výrazný. Skupina velmi sebejistých představuje třetinu chlapců a dívek. Velmi nejistých je ale 19 procent dívek a 24 procent chlapců.

Míra sebejistoty nemusí odpovídat výsledkům při testování. Nejnižší míru sebejistoty v obou předmětech vyjádřili žáci ze zemí z čela žebříčku, tedy Singapuru, Japonska a Korey. V matematice si věří nejvíce žáci z Bulharska a Kypru, kteří mají srovnatelné výsledky s českými dětmi. V přírodovědě mají velkou sebejistotu také děti z Turecka, které za českými znatelně zaostaly.

Čeští žáci chodí nejméně rádi do školy ze 49 srovnávaných zemí. S vyjádřením pozitivního vztahu ke škole souhlasilo 68 procent z nich, zatímco mezinárodní průměr byl 86 procent souhlasných odpovědí. Ve srovnání s lety 2007 a 2011 se vztah dětí ke škole zhoršil. Dívky ji mají o něco raději než chlapci.

Čeští žáci také téměř nejméně ze sledovaných zemí cítí sounáležitost se školou. Pouze polovina žáků pociťuje vysokou sounáležitost, horší to bylo jen v Japonsku a v Polsku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2016 ČTK

Načíst další článek

9°C

Dnes je sobota 10. prosince 2016

Očekáváme v 5:00 5°C

Celá předpověď