Soud potvrdil Bartošovi roční podmínku za protižidovský text

foto Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš (vlevo) hovoří s novináři u Okresního soudu v Jihlavě, který 20. října vynesl rozsudek za umístění protižidovsky laděného textu k hrobu Anežky Hrůzové v Polné. Soud potvrdil Bartošovi roční podmínku s odkladem na dva roky.

Jihlava - Předsedovi Národní demokracie Adamu B. Bartošovi dnes Okresní soud v Jihlavě potvrdil roční podmínku s odkladem na dva roky za protižidovský text v Polné. U někdejšího místopředsedy Ladislava Zemánka soud upustil od potrestání. Rozsudek není pravomocný, obhájce si ponechal lhůtu.

U Okresního soudu v Jihlavě začalo 17. října hlavní líčení s předsedou Národní demokracie Adamem B. Bartošem (vpravo) a jeho spolustraníkem Ladislavem Zemánkem (vlevo) kvůli protižidovsky laděnému textu, který dali k hrobu Anežky Hrůzové v Polné. Soud je už letos v březnu formou trestního příkazu nepravomocně odsoudil k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou roků. Obvinění proti trestnímu příkazu podali odpor.Oba obžalovaní jsou podle soudkyně Terezy Jedličkové jako spolupachatelé vinni tím, že text, který předtím společně vytvořili, nechali u hrobu Anežky Hrůzové v Polné s úmyslem hanobit židovský národ a vyvolat vůči němu nenávist. Hrůzová byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna. Zločin na konci 19. století vyvolal v zemi protižidovské nálady. Na ceduli připevněné na oficiální informační tabuli byl text: "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Oba potom text publikovali na veřejně přístupných internetových stránkách.

Protižidovsky laděný text oba zanechali u hrobu Hrůzové loni v březnu. Soud je letos v březnu formou trestního příkazu nepravomocně odsoudil k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Obvinění proti trestnímu příkazu podali odpor. Proto se konalo hlavní líčení.

U Bartoše soud podle Jedličkové nenašel důvod, proč by se měl odchýlit od trestu již dříve uloženého trestním příkazem. "U Zemánka soud ohodnotil jeho projevenou lítost a sebereflexi nad spáchaným skutkem," řekla Jedličková.

Podle Bartoše se potvrdilo, že jde o politicky motivovanou kauzu. "Zemánek se vzdal jakékoli politické činnosti a odešel bez trestu. Já v ní pokračuji a budu pokračovat, čili jsem pro tento režim nebezpečný a je zájem na tom, abych byl trestán," řekl Bartoš novinářům.

Na oba muže podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno. Policie následně za pomoci odborníka na extremismus dospěla k závěru, že jde o podněcování nenávisti vůči Židům. Sousloví "konečné řešení židovské otázky" používali nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem.

Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako hilsneriáda, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější první československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.

Kromě tohoto případu čelí předseda krajně pravicové Národní demokracie Bartoš také policejnímu obvinění ze tří trestných činů proti lidskosti. Podle policie se jich dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, a ve svých projevech. V těch podle kriminalistů úmyslně podněcoval k nenávisti vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům.

V krajských volbách získala Národní demokracie ve volbách 0,15 procenta hlasů.

Video: Bartoš i Zemánek u soudu odmítli obvinění z antisemitismu
17.10.2016, 12:42, autor: ČTK/Jihlava, zdroj: ČTK/Jihlava

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2016 ČTK

Načíst další článek

3°C

Dnes je středa 7. prosince 2016

Očekáváme v 21:00 0°C

Celá předpověď