Washington 7. dubna (ČTK) - Spojené zahájily přímá jednání s Íránem o jeho jaderném programu. Oznámil to dnes překvapivě americký prezident Donald Trump s tím, že rozhovory podle něj budou pokračovat v sobotu, kdy se má na toto téma konat "velmi velká" schůzka, píší agentury. Trump dodal, že dává přednost uzavření dohody, a zopakoval, že Írán nesmí vlastnit jadernou zbraň.
Trump o jednání s Íránem mluvil po schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým hovořili také o situaci v Pásmu Gazy, jejíž obyvatelé by podle Netanjahua měli mít možnost odejít, kamkoli budou chtít. Při společném setkání s novináři v Bílém domě izraelský premiér také uvedl, že Izrael pracuje na nové dohodě o propuštění rukojmích, které zadržuje palestinské teroristické hnutí Hamás.
Oznámení o přímých jednáních s Íránem je podle agentury Reuters překvapivé vzhledem k tomu, že íránští představitelé výzvy USA k takovým jednáním veřejně a zjevně odmítali. Írán se už dříve ohradil vůči Trumpovu požadavku, aby o svém jaderném programu jednal přímo, jinak bude bombardován, ačkoli Teherán původně ponechal otevřené dveře k nepřímým jednáním.
"Vedeme přímé rozhovory s Íránem, které už začaly. Pokračovat budou v sobotu. Máme velmi velkou schůzku a uvidíme, co se může stát," řekl Trump novinářům v Oválné pracovně po boku izraelského premiéra. "A myslím, že všichni souhlasí s tím, že dohoda by byla lepší," řekl Trump. Narážel tak zjevně na možnost vojenského úderu proti íránským jaderným zařízením v opačném případě.
Írán nesmí vlastnit jadernou zbraň, zdůraznil Trump. Pokud jednání nebudou úspěšná, ocitne se Írán ve "velkém nebezpečí" a bude to pro něj "velmi špatný den", dodal.
Trump za svého prvního prezidentského mandátu v roce 2018 odstoupil od původní dohody z roku 2015, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Írán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
K situaci v Pásmu Gazy Trump řekl, že by rád, aby válka skončila, a že se tak podle něj stane "v nepříliš vzdálené budoucnosti". Na osvobození izraelských rukojmí se pracuje, ale zajištění propuštění všech rukojmí je "dlouhý proces", dodal.
Trump také zopakoval návrh, s nímž přišel už v prvních týdnech po nástupu do úřadu, že by kontrolu nad Pásmem Gazy měly převzít Spojené státy. "Mít tam sílu, jako jsou Spojené státy, které by Pásmo Gazy kontrolovaly a vlastnily, by bylo dobré," řekl Trump také novinářům.
Netanjahu uvedl, že s Trumpem o tomto tématu debatoval. Prezidentův návrh označil za odvážnou vizi. Řekl také, že izraelská vláda je odhodlána osvobodit všechna rukojmí. "Ale také odstranit hroznou tyranii Hamásu v Gaze a umožnit obyvatelům Gazy, aby si svobodně vybrali jít tam, kam budou chtít," dodal premiér židovského státu.
Prodej energie EU bude klíčovým tématem, řekl americký prezident
Prodej energie Evropské unii bude klíčovým tématem, na které se zaměří americká administrativa při jednáních s EU o možném snížení celní zátěže na evropské zboží. Podle agentur to dnes uvedl americký prezident Donald Trump, když před novináři hovořil na setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Prezident zároveň opět obvinil EU, že nenakupuje dost amerického zboží. "Budou od nás muset kupovat energii, protože ji potřebují," poznamenal Trump na adresu evropského bloku.
Americký prezident minulý týden oznámil zavedení cel na dovoz z naprosté většiny zemí světa včetně evropského bloku. Cla Trump označuje jako "reciproční" a zdůvodnil je údajně neférovým obchodním přístupem těchto států vůči USA, což řada dotčených zemí zpochybňuje. O víkendu začalo platit plošné desetiprocentní clo na většinu dovozu do USA, od středy naskočí cla vyšší pro několik desítek zemí, často blízkých amerických spojenců.
"Evropská unie se k nám chová velmi špatně," řekl dnes Trump novinářům v Bílém domě. Na dovoz z EU má začít platit 20procentní clo, 25procentní poplatky za import oceli a hliníku platí již od poloviny března.
Cly se Trumpova administrativa zřejmě snaží odstranit deficit, který Spojené státy mají v obchodování se řadou zemí světa, od jeho výše ostatně k překvapení řady odborníků odvodila výši nově spouštěného cla. "Mohou si ji (energii) koupit a my to můžeme srazit o 350 miliard dolarů za týden," prohlásil dnes podle agentur Trump.
Evropská komise je s USA připravena jednat o nulových průmyslových clech a nulových celních bariérách pro automobily, řekl dnes v Lucemburku komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Dojednané řešení ale podle něj musí být přijatelné pro obě strany.
Evropská unie se od začátku ruské agrese vůči Ukrajině snaží diverzifikovat své energetické zdroje a dovoz například zkapalnělého zemního plynu z USA je jednou z často zmiňovaných možností. V lednu už ostatně do EU směřoval skoro veškerý vývoz LNG ze Spojených států. Téměř devět z deseti nákladů, které opustily USA, mířilo do Evropy, oznámila na začátku února na základě předběžných údajů finanční společnost LSEG.
Izraelský premiér slíbil Trumpovi odstranit cla a vyrovnat obchodní přebytek
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Izrael odstraní cla a vyrovná obchodní přebytek se Spojenými státy. Netanjahu to podle AFP prohlásil po dnešním jednání s Trumpem v Bílém domě. Netanjahu se stal prvním zahraničním státníkem, který se s americkým prezidentem setkal od uvalení amerických cel, které Trump označuje jako reciproční.
"Odstraníme obchodní schodek Spojených států," řekl Netanjahu. USA výši nově spouštěných cel vypočítávají na základě obchodního deficitu, které Spojené státy s danou zemí mají. Netanjahu dnes dále uvedl, že již v neděli hovořil s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
Na Izrael uvalil Trump 17procentní dovozní clo. To je více než základní desetiprocentní clo, ale méně než například sazba EU, která činí 20 procent.
Izrael ve snaze vyhnout se dovozním poplatkům ještě před Trumpovým rozhodnutím schválil zrušení všech cel na americké zboží. Podle agentury Reuters se týkala jen malé části obchodu, jelikož Izrael a USA mají uzavřenou dohodu o bezcelním styku.
Spojené státy od 5. dubna vybírají plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA. Od 9. dubna pak začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat ona takzvaně reciproční cla, která jsou vyšší. Trump poplatky zdůvodňuje tím, že ostatní státy nespravedlivě zatěžují dovoz amerického zboží.
