Ovoce z čeledi růžovité je chutné a velmi oblíbené, a patrně vzhledem k jeho časté konzumaci jsou zprávy o alergických reakcích na ně stále častější. Čeleď růžovitých má tři podčeledi: jabloňovité, kam patří jabloň, hruška a kdoule, dále slivoňovité, kam náleží broskev, nektarinka, švestka, třešeň, višeň, meruňka, bluma, slíva, ryngle, trnka a mandloň, a nakonec růžové, do které se řadí jahoda, malina, ostružina a růže.

Přibližně polovina pacientů s alergií na jeden druh ovoce z čeledi růžovitých je alergická ještě na nějaký jiný druh z této čeledi. U těchto pacientů je navíc také častá zkřížená alergie na pyl břízovitých rostlin. Projevy potravinové alergie u nich nejsou většinou závažné, jedná se hlavně o příznaky ústního alergického syndromu. Ten se projevuje otokem a svěděním rtů a ústní sliznice po požití alergenu. Alergie na ovoce z podčeledi růžových je podstatně méně častá. Lze to vysvětlit tím, že jeho konzumace není příliš běžná a lze se jí snadněji vyhnout. Výjimku tvoří jahody, které pacienti často udávají jako příčinu svých alergických obtíží, i když se o pravou alergii většinou nejedná. V odborné literatuře existuje pouze velmi málo doložených případů vážnější alergické reakce na jahody, a dokonce pouze jeden jediný případ anafylaktické reakce. Nejčastějšími projevy alergie na jahody jsou ústní alergický syndrom a kopřivka. V jahodách byl objeven velmi podobný alergen, jako je v břízovitých, což potvrzuje jejich příbuznost. Reakce po jahodách mohou být ale také způsobeny uvolněním histaminu a dalších působků, které jsou v nich obsaženy. Zkříženou reaktivitu však můžeme také nalézt mezi druhově nepříbuznými odrůdami ovoce. V tom případě ji způsobují bílkoviny (alergeny), které jsou velmi univerzální a vyskytují se napříč celou rostlinnou říší i u zcela nepříbuzných druhů. Jsou vývojově velmi staré a po dlouhá tisíciletí neměnné a mají sloužit k obraně rostlin před škůdci a nepříznivými vlivy zevního prostředí. Nazýváme je panalergeny. Jejich výskyt nám vysvětluje například zkříženou alergii mezi jablkem, třešní, celerem, mrkví, sójou, lískovým ořechem, bramborem a břízou. U pacientů alergických na břízu můžeme najít v séru alergické protilátky na všechny tyto druhy ovoce a zeleniny a pacient na ně také může klinicky reagovat alergickou reakcí. Může však také reagovat alergicky jen na některé, ostatní mu nemusí vadit, i když má v krvi protilátky. Co doporučit pacientovi, který má příznaky alergie například na broskev? Měl by přestat jíst i jablka, meruňky švestky a mandle, i přesto, že po nich dosud obtíže neměl, jen má v krvi proti nim alergické protilátky? Podle výsledků studie u 223 pacientů s prokázanými alergickými protilátkami v krvi mělo při testu, kdy pacient dostává malé množství podezřelého alergenu do úst, reakci pouze 18 pacientů. Tyto výsledky jsou podkladem pro odmítnutí příliš radikálního přístupu při dietě. Nutné je vyhnout se pouze tomu, co způsobuje obtíže, ostatní ovoce i se známou příbuzností z jídelníčku paušálně nevyřazujeme, bylo by to zbytečné omezení, v některých případech vedoucí až k nedostatku důležitých živin a vitaminů.

ČR zdraví ovoce alergie

Reklama