Posudek: Právní situace kolem otevření hranic Německa je nejasná

foto Ilustrační foto - Migranti čekají ve frontě na registraci v úřadu pro uprchlíky v Berlíně.

Berlín - Ani dva roky poté, co německá vláda umožnila uprchlíkům uvázlým na takzvané balkánské stezce vstup do země, není jasné, na jakém právním základě tak učinila. Vyplývá to z posudku právníků Spolkového sněmu, o kterém dnes - dva dny před německými parlamentními volbami - informoval list Die Welt. Podle posudku měly úřady na podzim 2015 na základě tehdy platného práva uprchlíky přicházející z bezpečného Rakouska na hranicích spíše odmítnout. Mluvčí německé vlády ale odmítl, že by kabinet jednal v rozporu se zákonem.

V závěru kampaně před nedělními parlamentními volbami je posudek Vědecké služby - oddělení Spolkového sněmu, které je přísně apolitické - značně výbušným, poznamenal list Die Welt. Liberální Svobodná demokratická strana (FDP) i protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD), které po volbách pravděpodobně usednou v parlamentu, již dříve oznámily, že podpoří vznik parlamentního vyšetřovacího výboru k migrační politice vlády kancléřky Angely Merkelové.

Podle právních expertů vláda dosud nevysvětlila, na jakém právním základě se na podzim 2015 rozhodla vpustit do země statisíce uprchlíků. Upozornili zároveň, že v "zásadních" oblastech je povinen rozhodovat parlament. Otázku, zda bylo přijetí migrantů, kteří uvázli v Maďarsku, zásadním rozhodnutím, ale posudek jednoznačně nezodpovídá. Upozorňuje nicméně na rozhodnutí ústavního soudu, z něhož podle listu Die Welt vyplývá, že o rozhodnutí vpustit uprchlíky do Německa měl parlament hlasovat.

Ve skutečnosti ale "otevření hranic" pro uprchlíky na balkánské stezce 4. září 2015 nařídila kancléřka Angela Merkelová pouze po dohodě s jednotlivými ministry. Parlament o tom nikdy nehlasoval, a to ani dodatečně. Vláda podle Vědecké služby parlamentu přitom nevyužila ani jiné právní normy, které by jí zmiňovaný krok umožnily v souladu s právem učinit.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dnes upozornil, že posudek výslovně neříká, že by vládě chyběl právní základ k dotyčnému rozhodnutí nebo že by chybělo zapojení parlamentu. Podle něj posudek situaci analyzuje, nedochází ale k jednoznačnému závěru. Na řešení migrační krize se parlament navíc obšírně podílel, dodal Seibert. Podle mluvčího ministerstva vnitra vláda dokonce právní základy, o které opřela své rozhodnutí, už několikrát představila.

Agentura DPA upozornila, že posudek vznikl už v květnu letošního roku. Proč se dostal na veřejnost až dva dny před volbami, není jasné. DPA rovněž uvedla, že parlamentní právníci v posudku představili různé právní názory, žádnou jednoznačnou pozici ale nezaujali. V posudku uvedli mimo jiné výčet argumentů obou stran.

Poslankyně strany Levice Sevim Dagdelenová, která vypracování posudku parlamentním právníkům zadala, vyzvala kancléřku, aby se k jeho závěrům vyjádřila. Bylo správné uprchlíkům pomoci, posudek ale ukazuje, jak "bezohledně" tehdy Merkelová a vicekancléř Sigmar Gabriel jednali, uvedla Dagdelenová. "Bohužel do rozhodování nezapojili ani parlament, ani sousední země," dodala. Podle ní to posílilo především pozice protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD).

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

16°C

Dnes je sobota 21. října 2017

Očekáváme v 3:00 12°C

Celá předpověď