Vozítko Curiosity dosedlo na Mars, zahájilo novou éru výzkumu

Americké robotické vozítko Curiosity na povrchu Marsu - vizualizace z roku 2011.

vydáno: 06.08.2012, 07:40 | aktualizace: 07.08.2012 07:26

Mars/Pasadena (USA) - Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru dorazilo v pondělí ráno SELČ na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity. Po bezchybném zvládnutí zřejmě nejnáročnější dálkově řízené kosmické operace vozítko dosedlo přesně podle plánu na planině Aeolis Palus v kráteru Gale. Curiosity má před sebou dva roky výzkumů, jejichž cílem je jasnější pohled na dějiny planety a možné primitivní formy života na Marsu.

Reklama

Odborníci: Data získaná na Marsu budou vědci zkoumat roky

Přes 1400 vědců amerického NASA celou událost sledovalo z řídicího střediska v kalifornské Pasadeně. Modul velikosti osobního automobilu řízený automaticky vysílal informace o svém osudu rádiovým signálem. Před samotným přistáním stroj rozvinul padáky a přistál v předem určené oblasti.

Video: Na Marsu přistane robotické vozítko Curiosity

Pro zobrazení videa musíte mít v prohlížeči nainstalován Flash plugin a povolen Javascript.

04.08.2012, 11:17, autor: hbv, zdroj: NASA

Šestikolové vozítko Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238, který se osvědčil u amerických planetárních sond programu Viking. Aparát je vybaven kolekcí revolučních nástrojů určených k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry. Jedním z nich je například laserové dělo schopné trefit skálu na vzdálenost sedmi metrů a z vykřesané jiskry určit její chemické složení.

"Přistání potvrzeno, jsme bezpečně na Marsu," ohlásil osazenstvu řídícího střediska dispečer letu Allen Chen. Podle expertů dosedl aparát na ideální ploché místo. "Vypadá to na krásný prostor, je to skvělé, skutečně skvělé," řekl agentuře AP pracovník pasadenského centra Adam Steltzner.

I když přistávací manévr zvládl aparát skvěle, o skutečném technickém stavu vesmírného vozítka se američtí experti musejí teprve přesvědčit. "Musíme se ujistit, že jedeme skutečně na všechny válce, než se Curiosity vydá do světa," komentoval stav aparátu jeden z jeho tvůrců John Grotzinger. Upřesnit chtějí vědci i polohu Curiosity, i když už nyní je zřejmé, že na místo vybrané pro přistání se sonda téměř přesně dostala.

Hlavním cílem mise bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik života. Curiosity nebude pátrat po zbytcích mikroorganismů, má zjišťovat možnou přítomnost základních stavebních kamenů života, zejména uhlíku, dusíku, fosforu, síry a kyslíku. Automat bude také zkoumat klima a geologii čtvrté planety sluneční soustavy a sbírat data pro budoucí let lidské posádky na Mars.

Podle prohlášení pracovníků letové kontroly řídící středisko přijalo kolem 07:30 SELČ signál o úspěšném přistání aparátu na povrchu Marsu. Pár minut po přistání sonda vyslala do Pasadeny první tři černobílé snímky skalnatého terénu v místě, kde v souladu s plánem dosedla. Curiosity by v příštích několika dnech měla na Zemi poslat i první barevné obrázky.

Pracovníci řídícího střediska propadli nelíčenému nadšení, když začaly přicházet zprávy o bezchybném plnění komplikovaného itineráře. Podle vedení NASA byl přistávací manévr dosud nejsložitější dálkově řízenou operací v historii využívání robotů v kosmonautice.

Za více než osm měsíců letu urazila americká meziplanetární sonda přes 566 milionů kilometrů. Atmosférou Marsu proletěla rychlostí kolem 20.800 kilometrů za hodinu, ale těsně nad povrchem snížila rychlost na pouhé 3,22 kilometru za hodinu.

Místo přistání u rovníku Marsu nebylo zvoleno náhodně. Pohledy z kosmu naznačují, že místo vykazuje známky dřívější přítomnosti vody, která je nezbytným předpokladem života ve formě, jakou jej lidstvo zná. Uvnitř kráteru Gale je hora vysoká kolem 5000 metrů, která obsahuje minerály utvářené zřejmě v prostředí vody.

Během přistávacího manévru, který trval asi sedm minut, dostávala Curiosity povely kabelem vedeným z nedalekého podpůrného "nebeského jeřábu" poháněného raketovým motorem. Po přistání se kabely odpojily a podpůrný aparát svou misi skončil pádem na tvrdý povrch Marsu.

Curiosity představuje první meziplanetární robotický projekt USA v oblasti astrobiologie od 70. let minulého století, kdy z USA startovaly sondy Viking. Na Marsu se naposledy pohybovala americká vozítka Spirit a Opportunity, která svou misi zahájila v roce 2004. Poslední komunikace se Spiritem byla zaznamenána předloni, Opportunity je na Marsu stále činný. Curiosity je ve srovnání s nimi dvakrát větší a pětkrát těžší.

Úspěch mise by znamenal velké povzbuzení pro americký kosmický program v době, kdy se vzhledem k hospodářské recesi potýká s nedostatkem finančních zdrojů. Projekt Curiosity stál NASA 2,5 miliardy dolarů (51 miliard korun).

Na úspěšné přistání dnes reagoval Bílý dům. Prezident Barack Obama označil zdařilé zahájení mise za "bezpříkladný technologický úspěch", který historie ocení jako "milník americké národní hrdosti".

Šéf řídícího střediska Charles Elachi přirovnal práci svého týmu k výkonu sportovního mužstva na olympijských hrách. "Máme zlatou medaili," prohlásil Elachi po přistání. Jeho nadšení sdílel i ředitel NASA Charles Bolden. "Je to absolutně neuvěřitelné, jsme znovu na Marsu. Lepší už to být nemohlo," řekl.

Pokusy o průzkum Marsu družicemi začaly v r. 1960

Přehled všech dosavadních misí k planetě Mars (data znamenají vypuštění sond):

10. a 14. října 1960 - Sovětské sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 k Marsu byly prvním pokusem o meziplanetární let, ale z důvodu havárie nosných raket se nedostaly za hranice zemské atmosféry.

24. října a 4. listopadu 1962 - Sputnik 22 a Sputnik 24 explodovaly pro závadu na nosičích na oběžné dráze Země.

1. listopadu 1962 - Se sondou Mars 1 ztratili Sověti spojení ve vzdálenosti asi 106 milionů kilometrů od Země.

5. listopadu 1964 - S Marinerem 3, první americkou sondou vyslanou k Marsu, bylo ztraceno spojení.

28. listopadu 1964 - Mariner 4 pořídil 15. července 1965 prvních 22 snímků rudé planety.

30. listopadu 1964 - Se sovětskou sondou Zond 2 kontakt ztracen dávno před dosažením Marsu.

18. července 1965 - Sonda Zond 3 vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce, ale k Marsu nedorazila.

25. února 1969 - Průletová sonda Mariner 6 obletěla Mars v červenci 1969, na Zemi poslala 75 snímků.

27. března a 2. dubna 1969 - Mise sovětských družic Mars 1969A a Mars 1969B ztroskotaly již těsně po startu.

8. května 1971 - Marineru 8 selhala při startu nosná raketa.

10. května 1971 - Kosmos 419 (SSSR) se dostal pouze na oběžnou dráhu kolem Země.

19. a 28. května 1971 - Ambiciózní sovětské sondy Mars 2 a Mars 3 s přistávacími moduly k Marsu doletěly: první modul dopadl velkou rychlostí 27. listopadu 1971, druhý 3. prosince 1971 dosedl na povrch Marsu, ale smetla ho písečná bouře.

30. května 1971 - Mariner 9 se 14. listopadu 1971 stal první umělou družicí Marsu; na Zemi odeslal přes 7000 fotografií.

21. a 25. července 1973 - Marsu 4 se nepodařilo dostat se na oběžnou dráhu Marsu, jen proletěl; Mars 5 to zvládl.

5. a 9. srpna 1973 - Modul Marsu 6 přistál na Marsu, kontakt však nenavázal; pokus modulu Marsu 7 o přistání se nepovedl.

20. srpna 1975 - Viking 1 (USA) dorazil k Marsu v červnu 1976 a přistávací modul sondy dosedl na povrch Marsu o měsíc později.

9. září 1975 - Viking 2 dorazil k Marsu v srpnu 1976, přistávací modul dosedl o měsíc později. Obě sondy Viking odeslaly do roku 1982 na Zemi na 50.000 fotografií.

7. a 12. července 1988 - Sovětský Phobos 1 k Marsu nedoletěl, Phobos 2 ano, pokus modulu o přistání však selhal.

25. září 1992 - Družice Mars Observer (USA) přerušila spojení tři dny před dosažením oběžné dráhy Marsu v srpnu 1993.

7. listopadu 1996 - Mars Global Surveyor (USA) se na oběžnou dráhu dostal v září 1997; kontakt s vesmírným veteránem byl ztracen v listopadu 2006, zřejmě vinou lidského faktoru.

16. listopadu 1996 - Mise mezinárodní družice Mars 96 skončila jen na oběžné dráze kolem Země.

4. prosince 1996 - Mars Pathfinder dosedl na povrch Marsu v červenci 1997; na palubě měl i vozítko nazvané Sojourner. Spojení přerušeno v září 1997, odeslal přes 16.000 záběrů.

3. července 1998 - Japonská sonda Nozomi se nedostala na oběžnou dráhu Marsu; vědci v prosinci 2003 misi odepsali.

11. prosince 1998 - Mars Climate Orbiter (USA) shořel v září 1999 v řídké atmosféře Marsu.

3. ledna 1999 - Mars Polar Lander (USA) přistál na Marsu v prosinci 1999. Dvě minisondy, které se měly pod povrchem Marsu pokusit nalézt stopy vody, se však neozvaly.

7. dubna 2001 - Americká sonda Mars Odyssey od října 2001 mapuje z oběžné dráhy povrch Marsu a pátrá po známkách vody.

2. června 2003 - Sonda Mars Express Evropské kosmické agentury je na oběžné dráze Marsu, její přistávací zařízení Beagle 2 se od sestupu do atmosféry planety neozvalo.

10. června a 7. července 2003 - Pojízdný robot Spirit dosedl na povrchu Marsu 4. ledna 2004, jeho kolega Opportunity 25. ledna 2004. Poslední komunikace se Spiritem byla zaznamenána 22. března 2010; Opportunity je na Marsu stále činný.

10. srpna 2005 - Mars Reconnaisance Orbiter (USA) obíhá kolem Marsu a detailně snímkuje povrch Marsu.

4. srpna 2007 - Sonda Phoenix, první z misí takzvaných scoutů (malých levných sond), na Marsu přistála 25. května 2008 a již v červenci potvrdila přítomnost vody několik centimetrů pod povrchem planety. Od listopadu 2008 je nezvěstná.

8. listopadu 2011 - Mise ruské meziplanetární stanice Fobos-Grunt, jejímž cílem bylo prozkoumat měsíc Marsu Phobos. Nabrat kurz k Marsu se jí však nepodařilo a její trosky dopadly 15. ledna 2012 do Tichého oceánu.

26. listopadu 2011 - Pojízdná robotická laboratoř Curiosity, která je zatím nejsložitějším aparátem, který kdy člověk vyslal do meziplanetárního prostoru. Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru přistála dnes ráno SELČ.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zpět