Washington/Kyjev - Vláda Spojených států je připravená pomoci ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému opustit Kyjev a zabránit tak, aby byl zajat nebo zabit postupujícími ruskými silami. Prezident však zatím odmítá opustit Kyjev i zemi, informoval dnes list The Washington Post, jehož zprávu zaznamenala i některá ruská média.
Když ruská armáda v pátek vystupňovala své útoky, Zelenskyj slíbil, že zůstane v čele své vlády navzdory vážnému osobnímu riziku. "Podle informací, které máme, mě nepřítel označil za cíl číslo jedna a mou rodinu za cíl číslo dvě," řekl prezident v ranním projevu Ukrajincům. "Chtějí Ukrajinu politicky zničit tím, že zničí hlavu státu."
Zelenskij podobné varování od amerických představitelů dostal již před několika týdny. V lednu na Ukrajinu přiletěl ředitel americké CIA William J. Burns, aby se Zelenským jednal ohledně rostoucí ruské hrozby, uvedl list. Ukrajinský prezident se ho zeptal, zda jemu nebo jeho rodině osobně hrozí nebezpečí, uvedl Zelenského poradce, podle něhož se prezident stavěl skepticky k možnosti, že by se ho Rusové mohli pokusit zabít.
Burns mu žádné konkrétní informace nesdělil, ale dal mu jasně najevo, že musí brát svou osobní bezpečnost vážně, dodal Zelenského poradce. CIA se k tomu odmítla vyjádřit.
Američtí představitelé během posledních dní se Zelenským probírali řadu bezpečnostních otázek včetně nejbezpečnějších míst, kam by se měl prezident uchýlit, aby byla zajištěna kontinuita ukrajinské vlády, uvedl jeden z vysokých amerických představitelů.
"Upozorňovali jsme ho nejen na hrozbu ruské invaze, která už je nyní realitou, ale také na hrozbu pro něj osobně," řekl republikán Adam Schiff, předseda výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby. "Jsme připraveni mu jakkoli pomoci."
Odstranění Zelenského by mohlo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nabídnout nejrychlejší způsob, jak ukončit válku na Ukrajině nebo se vyhnout zdlouhavé a nákladné okupaci, řeklo listu několik současných i bývalých představitelů národní bezpečnosti. Až by byl ukrajinský vůdce mimo hru, mohl by se za něj Putin pokusit dosadit loutkovou náhradu.
Když Bidenova administrativa a západní spojenci varovali před blížící se invazí, Zelenskij tuto hrozbu veřejně bagatelizoval. On i jeho asistenti připouštěli, že by Putin mohl dát rozkaz k úderu silám, které se v obrovském počtu shromažďují na ukrajinských hranicích, ale říkali, že američtí a další evropští představitelé svými neustálými varováními před blížícím se útokem také riskují, že zažehnou veřejnou paniku a ekonomickou katastrofu.
Po zahájení invaze američtí představitelé znovu varovali, že Putinovým cílem je zbavit ukrajinskou vládu vedení. Tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová ve čtvrtek novinářům naznačila, že Spojené státy mají v plánu Zelenskému pomoci, pokud by byl osobně ohrožen. "Nebudeme se pouštět do bezpečnostních otázek, ale jsme v kontaktu s prezidentem Zelenským a pracujeme na tom, abychom mu poskytli celou škálu podpory," dodala Psakiová.
Zelenskij v pátek na síti Telegram zveřejnil video, na němž stojí obklopený svými hlavními poradci a premiérem před Bankovem, ukrajinskou obdobou Bílého domu. "Všichni jsme tady. Bráníme naši nezávislost. Naši zemi. A tak to bude i nadále," uvedl Zelenskyj.
USA chtějí kvůli konfliktu vyčlenit šest miliard dolarů
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena požádala Kongres, aby kvůli konfliktu na Ukrajině uvolnil 6,4 miliardy dolarů (přes 140 miliard korun). Část peněz chce administrativa vydat na humanitární a bezpečnostní pomoc Kyjevu a okolním zemím, uvedla dnes agentura AP. Někteří zákonodárci ale čekali výrazně vyšší požadavek. Bidenova administrativa zavedla v pátek nové sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina či šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.
Podle stanice BBC by 3,5 miliardy dolarů mělo dostat americké ministerstvo obrany na výdaje spojené s konfliktem na Ukrajině. Podle agentury AP tyto peníze budou směřovat hlavně do zemí ve východním křídle NATO. Další zhruba tři miliardy dolarů mají jít na hospodářskou, humanitární a bezpečnostní pomoc Ukrajině a sousedním zemím. Tuto část fondů by mělo dostat ministerstvo zahraničí či americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID).
"Čekal jsem, že požadavek na dodatečné fondy bude přesahovat deset miliard dolarů," uvedl demokratický senátor Chris Coons. Coons například očekává, že se USA budou podílet na nákladech spojených s pomocí ukrajinským uprchlíkům. Podle dvou nejmenovaných zdrojů agentury AP se však rozpočtový požadavek může změnit v závislosti na vývoji konfliktu. Podle Coonse se dá očekávat, že uvolnění fondů podpoří i republikáni.
Část fondů půjde i na monitorování toho, zda jsou dodržovány americké sankce. V pátek americká administrativa ohlásila sankce proti špičkám ruského státu a armády a ve čtvrtek informovala o sankcích proti významným ruským ekonomickým subjektům či výrazné omezení vývozu amerických technologií do Ruska. Prezident Biden ve čtvrtek řekl, že USA a spojenci připravili takové sankce, aby omezili schopnost Ruska se účastnit globální ekonomiky.
