Praha - Sankce, které v noci na dnešek odsouhlasili na mimořádném summitu lídři zemí Evropské unie, jsou podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) velmi tvrdé. Rusko tvrdě zasáhnou, míní. Neformálně se začíná mluvit i o třetím balíku sankcí na úrovni EU, řekl šéf české diplomacie na tiskové konferenci po dnešním jednání resortního krizového štábu.
Fotogalerie
Premiéři a prezidenti zemí EU se podle Lipavského plně postavili za územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Sankce má za bezprecedentní. Ministři zahraničí zemí EU dnes odpoledne v Bruselu postihy ztvrdí.
Sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že prosazoval maximální možnou míru sankcí.
Jednomyslnou podporu nezískalo vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. "SWIFT není jediné možné řešení," uvedl Lipavský.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno však řekl, že sankce, které v posledních dnech na Moskvu uvalily západní země, nejsou dostatečné. Důkazem je podle něj stále pokračující ruská agrese proti jeho zemi. Dodal, že svět nadále pozoruje dění na Ukrajině z povzdálí.
"Ukrajina neskutečným způsobem bojuje o svoji nezávislost a svobodu a o právo volby. Vnímám, že celý západní svět za ní v tuto chvíli stojí," řekl Lipavský. Každý stát podle něj pomáhá způsobem, jakým dokáže. Ukrajina obdržela některé moderní zbraňové systémy z Británie či ze Spojených států, Česko a EU hledají takové formy, kde dokážou být nejvíce platné, poznamenal. "Vůle pomáhat Ukrajině je velmi vysoká," dodal šéf diplomacie.
Lídři zemí EU odsouhlasili protiruské sankce, zasáhnou banky
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".
"Putin se pokouší podrobit si přátelskou evropskou zemi. A snaží se překreslit mapu Evropy silou. Nesmí v tom uspět, a neuspěje," prohlásila po jednání von der Leyenová na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfové unijních států se shodli na tom, že chtějí sankce, které budou mít "masivní a tvrdé" následky.
Podle von der Leyenové mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci. Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů. Rusko také již nebude z EU moci dovážet náhradní díly pro letecký průmysl.
Sankce se týkají i vydávání víz. Diplomaté, byznysmeni a další významní lidé již podle von der Leyenové nebudou mít do EU privilegovaný přístup.
"Za Českou republiku můžu říci, že jsem pro maximální možnou míru sankcí, i včetně těch kroků, o kterých můžeme mít pochybnosti," řekl novinářům po summitu Fiala. Narážel tím na debatu o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie však toto opatření požadované Ukrajinou nezískalo potřebnou jednomyslnou podporu lídrů.
Podrobnosti sankcí by dnes měli projednat unijní velvyslanci a odpoledne je na mimořádné schůzce definitivně schválit ministři zahraničí.
