Na zaměstnanci nelze spravedlivě požadovat, aby setrvával u zaměstnavatele, který mu za práci neplatí. Zákoník práce mu proto umožňuje rozvázat pracovní poměr, a to i jeho okamžitým zrušením. (Okamžité zrušení pracovního poměru je jednostranným právním úkonem - zaměstnance, nezávislým na projevu vůle druhého účastníka pracovněprávního vztahu – zaměstnavatele). Zaměstnanec tedy nepotřebuje k ukončení pracovního poměru souhlas zaměstnavatele, jako je tomu v případě uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru, ani nemusí čekat na uplynutí výpovědní doby, jako je tomu při rozvázání pracovního poměru výpovědí.

Následující pojednání poradí zaměstnancům, osvětlí jejich možnosti, přiblíží jejich práva, stejně jako bude informovat zaměstnavatele o jejich povinnostech. Stačí 15 dnů prodlení Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Mzda nebo plat jsou přitom splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku; pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu v rámci zákonem stanoveného období jejich splatnosti určuje zaměstnavatel, a to po projednání s odborovou organizací, působí-li u zaměstnavatele odbory, pokud výplatní termín není sjednán v kolektivní smlouvě.

Z judikatury (rozhodovací praxe a stanovisek soudů): Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. Cdo 1473/2001: „Není-li splatnost mzdy dohodnuta, rozumí se uplynutím splatnosti mzdy příslušející zaměstnanci za vykonanou práci až marné uplynutí posledního dne následujícího měsíce; okolnost, že zaměstnavatel stanovil svým jednostranným opatřením termín, kdy bude mzda na pracovišti vyplácena, není pro posouzení splatnosti mzdy významná.“

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Jen pro neuspokojené mzdové nároky Zaměstnanec, který hodlá rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením, si musí uvědomit, že každé peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům není mzdou (platem) nebo náhradou mzdy (platu). Mzdou, ani náhradou mzdy nejsou například cestovní náhrady poskytované v souvislosti s uskutečněnou pracovní cestou, ani peněžitá plnění jako různé příspěvky na kulturní a sportovní akce, rekreaci atp. Případné okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení takovýchto požitků by bylo neplatné. Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí je ve stanovené době doručit druhému účastníku pracovního poměru, tedy zaměstnavateli, jinak je neplatné; uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn.

Z judikatury (rozhodovací praxe a stanovisek soudů): Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4. 2002, spis. zn. 21 Cdo 1151/2001: „Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru pro nezaplacení mzdy nebo náhrady mzdy je dán, i kdyby zaměstnavatel ještě před doručením okamžitého zrušení uspokojil mzdový nárok zaměstnance, jestliže byla dlužná mzda nebo náhrada mzdy zaplacena až po uplynutí 15 dnů po její splatnosti. K dodatečnému uspokojení zaměstnancova nároku může být přihlédnuto pouze v rámci posouzení, zda jednání zaměstnance nepředstavovalo zneužití práva.“

Pracovní poměr končí okamžikem doručení zrušovacího projevu (oznámení, sdělení, dopisu) zaměstnavateli. Pracovní poměr je tedy ukončen, jakmile příslušnou písemnost (obsahující projev vůle ukončit pracovní poměr jeho okamžitým zrušením) zaměstnanec osobně doručí zaměstnavateli – kupř. do podatelny nebo nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, popř. personálnímu útvaru. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen doručení písemnosti písemně potvrdit; vznesení takového požadavku musíme zaměstnanci rozhodně doporučit, aby případně mohl prokázat, že pracovní poměr ukončil řádným (platným) způsobem, jakož i s ohledem na jeho právo na uspokojení mzdových nároků. Doručuje-li zaměstnanec prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (zásadně České pošty), pak pracovní poměr končí dnem, kdy byla písemnost zaměstnavateli doručena. Nárok na odstupné Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr proto, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, přísluší právo na odstupné, a to ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Nárok na odstupné, stejně jako na dlužnou mzdu nebo plat či jejich část, může za podmínek stanovených zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů, uplatnit zaměstnanec u úřadu práce, který uspokojí, jsou-li splněny předepsané podmínky, mzdové nároky zaměstnance namísto insolventního zaměstnavatele. Zaměstnanec, resp. i bývalý zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, může při splnění předepsaných podmínek dostat od státu aktuálně až 97.614 Kč. Závěrečné shrnutí: Aby zaměstnanec mohl řádně (platně) rozvázat pracovní poměr jeho okamžitým zrušením pro insolvenci zaměstnavatele, musejí být dodrženy nebo naplněny zejména následující podmínky a požadavky:

• Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu (plat), náhradu mzdy (platu) nebo jakoukoliv jejich část, a to ani v náhradní (dodatečné) lhůtě 15 dnů po uplynutí jejich splatnosti.
• Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.

ČR právo práce mzdy výpověď

Reklama