I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Nezabavitelné minimum a příslušný výpočtový vzorec srážek se však uplatňuje i pro případ dobrovolných, tedy mimoexekučních, srážek, které provádí zaměstnavatel ze mzdy svého zaměstnance.

V případě exekuce musí být nezabavitelné minimum respektováno vždy! Nerespektovat nezabavitelné částky a mimoexekuční srážky provést ve větším rozsahu je možno na základě dohody o srážkách ze mzdy (sjednané mezi povinným zaměstnancem jako dlužníkem a oprávněným věřitelem popř. mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k uspokojení závazků zaměstnance, tedy ve prospěch věřitele zaměstnance), nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele (nýbrž ve prospěch třetí osoby) a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny. Příklad: Zaměstnanec pobírá čistou mzdu ve výši 18.520 Kč, nejsou vůči němu nařízeny žádné exekuční srážky; dohodne se se zaměstnavatelem, aby prováděl z jeho mzdy srážky ve prospěch banky ke splátce úvěru, v měsíční výši 14.000 Kč, což je více, než podle nezabavitelných částek. Vzhledem k tomu, že taková dohoda vyhovuje pravidlům zákoníku práce, jsou srážky i v takové výši přípustné. Nerespektovat nezabavitelné částky a provádět exekuční srážky ve větším rozsahu, než povolují nezabavitelné částky, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí. Nezabavitelné částky byly v rámci pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna 2010 zvýšeny. Výpočet nezabavitelného minima Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3126 Kč, která nebyla ani pro rok 2010 valorizována, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50.000 do 99.999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, tedy částky 4597 Kč (dosud šlo o částku 3804 Kč), čili jako 2/3 z částky 7723 Kč (dosud šlo o 2/3 z částky 6930 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí 5148,66 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 4620 Kč.) Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako 1/4 z nezabavitelné částky na povinného 5148,66 Kč, činí tedy 1287,16 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1155 Kč.) Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Základní (celkovou) nezabavitelnou částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Zaokrouhlování Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (celková) základní nezabavitelná částka. (Pro rok 2009 na rozdíl od r. 2007 a 2008 všechny položky vyšly v celých korunách, k zaokrouhlování nedocházelo, pro rok 2010 je znovu nutno zaokrouhlovat.) Jednoduché příklady: 1) Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10.000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5148,66 Kč (dříve by činila 4620 Kč) na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1287,16 Kč (dříve by to bylo dvakrát 1155 Kč); (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 7722,98 čili po zaokrouhlení 7723 Kč (dříve by šlo o 6930 Kč). 2) Pokud by ale zaměstnancův čistý výdělek činil řekněme jen 9000 Kč a přitom se vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek 10.297,3 Kč (5148,66 + 4 x 1287,16 Kč) čili po zaokrouhlení 10.298 Kč (dříve by šlo o 9240 Kč (4620 + 4 x 1155 Kč)) přesáhne skutečný výdělek. Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek) stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3126 Kč a částky 4597 Kč, činí tedy 7723 Kč. (Dosud činila tato částka 6930 Kč.) Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu srážek ze mzdy (v Kč)

	Kalendářní rok
	2006	2007	2008	2009	2010
Nezabavitelná částka na povinného	2741	3856,67	4187,33	4620	5148,66
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu	1105	964,16	1046,83	1155	1287,16
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení	6630	5785	6281	6930	7723
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy	2210	1928	2093	2310	2574

ČR právo práce

Reklama