Musejí nižší soudy poslouchat Nejvyšší soud?

vydáno:

aktualizace:
24.03.2010 09:15

Judikát NS k závaznosti judikatury NS a možnosti odchýlení se od jeho názorů

foto

Soud, kladívko, verdikt, rozsudek - ilustrační foto. ČTK ČTK

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v zásadních věcech (sporech, kauzách) jsou publikována jako tzv. judikáty (ve sbírkách rozhodnutí soudů a jinde). Nejsou však pro soudy nižších stupňů právně závazná - jsou pouze doporučením, jak rozhodovat v podobných případech.

České právo jako právo kontinentálního typu není na rozdíl od anglo-amerického práva - tzv. common law - právem precedentů. Precedenty na rozdíl od judikátů mají normotvornou povahu, zjednodušeně řečeno mají podobnou úlohu a význam jako zákony a jiné právní předpisy.

Judikát není precedens

Soudní rozhodnutí v kontinentálním právním systému, který se uplatňuje i v České republice, je aktem aplikace práva, kdy soud konkrétní případ podřazuje pod obecnou právní normu. Judikát se tak odlišuje od precedentu v angloamerickém právním systému common law, kde soudní rozhodnutí, které řeší případ dosud právními normami neupravený, má normativní (normotvorný) význam, a je tak obecně závazné pro další rozhodování v obdobných případech. Precedens je tak na rozdíl od judikátu pramenem práva. S ohledem na uvedené jsou rozhodnutí (judikáty) Nejvyššího soudu závazné pouze pro rozhodnutí v konkrétní věci. Neformálně z nich však často soudy a případně další orgány vycházejí respektujíce autoritu Nejvyššího soudu, jakož i pro přesvědčivost výkladu sporných otázek. Navíc Nejvyšší soud svými rozhodnutími do určité míry avizuje (dává na vědomí), jakým způsobem bude s nejvyšší pravděpodobností rozhodovat v obdobných věcech, pokud se jimi např. na základě mimořádných opravných prostředků bude v budoucnosti zabývat.

Odlišný názor si nižší soudy musejí obhájit

Soud nižšího stupně (okresní, krajský, vrchní), který bude chtít obhájit svůj názor odlišný od rozhodnutí (judikátu) Nejvyššího soudu v podobné věci, na to má právo, může se tedy od judikatury Nejvyššího soudu odchýlit, měl by však ve svém rozhodnutí odůvodnit, proč se nedrží ustálené judikatury - v čem spatřuje, že určitý jím posuzovaný případ je jiný, než ten, co byl souzen dříve, a uvést argumenty, proč se právní závěry dřívějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu nedají na nově posuzovanou věc použít. K této problematice se výslovně vyjádřil Nejvyšší soud ČR v nedávném aktuálním judikátu (rozsudku Nejvyššího soudu České republiky spis. zn. 30 Cdo 2811/2007, ze dne 3. 12. 2009), z něhož vybíráme následující:

Judikát k judikátům

„Právní názory, které Nejvyšší soud České republiky zaujal v jiných (rozuměj: určitých předchozích) právních věcech (rozuměj: jím řešených soudních sporech), nejsou ex lege (rozuměj: ze zákona) právně závazné (aplikovatelné) na případy s obdobným skutkovým či právním základem, z nějž vzešel ten který judikát dovolacího soudu (rozuměj: Nejvyššího soudu ČR), nelze však současně ztrácet ze zřetele, že došlo-li v soudní rozhodovací praxi při řešení určité materie k (judikaturnímu) ustálení právního názoru, je z povahy věci nezbytné, aby soudy nižších stupňů tento judikatorní posun ve své rozhodovací praxi reflektovaly a v případě, že takový právní názor nesdílejí, jej ve světle jimi pečlivě vyložené argumentace (kriticky) konfrontovaly a seznatelným způsobem (v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozhodnutí) vyložily, proč, resp. z jakého (jakých) nosného (nosných) důvodu (důvodů) nebylo lze se ve věci s obdobným skutkovým či právním základem s předmětným judikátem ztotožnit.

Tento postup při práci s judikaturou je přirozeně nezbytné dodržet tím spíše v situaci, kdy v obdobné věci Nejvyšší soud České republiky zaujal k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu, stanovisko, anebo rozhodl-li v určité věci velkým senátem“.

Stanoviska určující pravidla nevznikají ve sporech

Nejvyšší soud dále (vedle vlastní rozhodovací činnosti) sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském  soudním řízení a na jejich základě  v zájmu  jednotného rozhodování  soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu. Tento způsob sjednocování soudní praxe bývá označován jako mimoprocesní způsob (jako procesní způsob je označováno již uvedené rozhodování Nejvyššího soudu o mimořádných opravných prostředcích). 

Stanovisky Nejvyššího soudu ve věcech, v nichž je řešena právní otázka, jíž se zabýval Nejvyšší soud v přijatém stanovisku, jsou soudy nižších stupňů "vázány" stejně jako judikaturou Nejvyššího soudu.

A po nastínění rozdílu mezi stanoviskem a judikátem Nejvyššího soudu zpět k jeho aktuálnímu rozhodnutí:

„Z popsaného vyplývá, že již učiněný judikatorní výklad by měl být, nedojde-li k následnému shledání dostatečných relevantních důvodů podložených racionálními a přesvědčivějšími argumenty, ve svém souhrnu více konformnějšími s právním řádem jako významovým celkem a svědčícími tak pro změnu judikatury, východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu, a to z pohledu postulátů právní jistoty, předvídatelnosti práva, ochrany oprávněné důvěry v právo (oprávněného legitimního očekávání) a principu formální spravedlnosti (rovnosti).“

Všeobecně závazná jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu

„Obecné soudy ovšem vedle své povinnosti reflektovat při své rozhodovací činnosti judikaturu vyšších soudů musí také respektovat zásadu vyjádřenou v čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu České republiky jsou závazná pro všechny orgány i osoby, a že s ohledem na četnou judikaturu Ústavního soudu České republiky je právní názor obsažený v odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu coby orgánu ochrany ústavnosti, resp. v jeho právní větě, má-li obecnou povahu, obecně závazný, tj. závazný při řešení typově shodných případů.“

Závěrečné shrnutí – význam judikátu

Došlo-li v soudní rozhodovací praxi při řešení určité materie k (judikaturnímu) ustálení právního názoru, je z povahy věci nezbytné, aby soudy nižších stupňů tento (judikaturní) posun ve své rozhodovací praxi reflektovaly a v případě, že takový právní názor nesdílejí, jej ve světle jimi pečlivě vyložené argumentace (kriticky) konfrontovaly a seznatelným způsobem (v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozhodnutí) vyložily, proč, resp. z jakého (jakých) nosného (nosných) důvodu (důvodů) nebylo lze se ve věci s obdobným skutkovým či právním základem s předmětným judikátem ztotožnit.

Autor:

Reklama
V novinách publikujeme 20% zpráv ČTK.

Zjistit víc

Štítky:
Další články z rubriky
Komentáře ke článku Pravidla a návod

comments powered by Disqus

Reklama
Volby
Volby

Dohodnutou koalici má většina krajských měst
Fotogalerie

Ebola
Ebola

Ebola podle nové bilance usmrtila přes 4870 lidí
Fotogalerie

Velikost textu: a a A