Zatímco nájemce bytu může nájem vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu, pronajímatel může vypovědět nájem jen z důvodů uvedených v zákoně - v občanském zákoníku. Už od r. 2006 však pronajímatel nemusí ve všech případech výpovědi z nájmu bytu mít přivolení soudu k této výpovědi. Výpovědní důvody jsou rozděleny na dvě skupiny. Jestliže pronajímatel vypovídá nájem bytu z důvodů stanovených v § 711a odst. 1 občanského zákoníku, může tak učinit pouze s přivolením soudu. Pronajímatel tak musí nájemce žalovat u soudu, leda by se na ukončení nájmu obě strany dohodly a dosáhly dohody o zániku nájmu bytu.

Kdy musí k výpovědi z nájmu bytu přivolit soud Naproti tomu, vypovídá-li pronajímatel nájem bytu z důvodů stanovených v § 711 odst. 2 občanského zákoníku, může tak učinit bez přivolení soudu. Z judikatury: "Po účinnosti zákona č. 107/2006 Sb. pronajímatel může - v případech zákonem stanovených - vypovědět nájem bytu, aniž by k tomu potřeboval rozhodnutí soudu. Ukončení nájemního vztahu k bytu je tak v uvedených případech v dispozici jeho subjektů a ingerence soudu je omezena na rozhodování o případném návrhu nájemce na určení neplatnosti výpovědi (ust. § 711 odst. 5 občanského zákoníku). S tím jsou pochopitelně spojeny i vyšší požadavky na náležitosti výpovědi pronajímatele, a to i s přihlédnutím k právním důsledkům, jež zákon s jeho jednostranným projevem vůle - k němuž již nemusí přistoupit další právní skutečnost v podobě pravomocného rozhodnutí soudu o přivolení k výpovědi - spojuje, tj. zánik nájemního vztahu k bytu." (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 26 Cdo 1109/2009, ze dne 25. 11. 2009) Jde kupř. o situace, kdy nájemce řádně a včas nehradí nájemné a plnění poskytovaná s užíváním bytu (např. vodné, stočné atp.), má-li více bytů atp. Výpověď z nájmu bytu nově i bez přivolení soudu V písemné výpovědi musí být krom jiných náležitostí obsaženo i poučení pro nájemce o tom, že může podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu (viz ust. § 711 odst. 3 občanského zákoníku). V případě nesouhlasu s výpovědí tedy žaluje nájemce pronajímatele. Nájemce pak není podle ust. § 711 odst. 5 občanského zákoníku povinen byt vyklidit, pokud podá v uvedené lhůtě 60 dnů od doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu. Z judikatury k podání žaloby na neplatnost výpovědi z nájmu bytu: "Nájemce uplatňující žalobou určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu (ust. § 711 odst. 5 občanského zákoníku) nemusí prokazovat naléhavý zájem na požadovaném určení. Naléhavý právní zájem musí však prokazovat ten žalobce, který nájemcem není." (Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové spis. zn. 25 Co 470/2007, ze dne 9. 1. 2008) Když je byt ve společném nájmu manželů "K platnosti výpovědi společného nájmu bytu manžely se vyžaduje, aby byla dána oběma společným nájemcům. Žalobě o určení neplatnosti této výpovědi (ust. § 711 odst. 5 občanského zákoníku) lze však vyhovět i tehdy, podal-li ji jen jeden z vypovídaných nájemců." (Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové spis. zn. 23Co 435/2007, ze dne 1. 4. 2008) "Za situace, kdy je doručena výpověď ze společného nájmu bytu oběma manželům, stačí, když ve lhůtě 60 dnů ve smyslu ust. § 711 odst. 3 občanského zákoníku podá žalobu na určení neplatnosti této výpovědi jen jeden z nich. Návrh na přistoupení druhého manžela do řízení na straně žalobce (§ 92 odst. 1 občanského soudního řádu) může být podán i po uplynutí lhůty výše uvedené." (Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2009, spis. zn. 4 Co 1/2009)

ČR právo bydlení

Reklama