Často se dozvídáme, že vláda "schválila zákon" (někdy též, že tak učinilo jednotlivé ministerstvo). Není tomu tak. Ten, kdo to říká, se mýlí (či mate druhé nebo obojí). Vláda takto schválí vždy pouze návrh zákona (a ministerstvo pouhou předlohu návrhu zákona), kterou ministerský kabinet předloží posléze Poslanecké sněmovně (a jednotlivý ministr teprve vládě), anebo dokonce schválí jen tzv. věcný záměr zákona, tedy zásady právní úpravy v neparagrafovaném znění jako pouhý podklad pro budoucí legislativní práce!

Naše upozornění neberte jako přechytralé slovíčkaření nebo zbytečnou kritiku, ale jako dobře míněné varování před nekritickým přebíráním názorů a informací. Vždyť nikdo se nemusí řídit návrhem zákona, ale jen zákonem. A než se návrh zákona opravdu stane zákonem, uplyne obvykle dlouhá doba a jeho obsah (text) dozná řady proměn; nehledě na to, že se také zákonem vůbec stát nemusí, pokud nebude schválen. Zajímá vás, jak se tvoří zákony? Chcete se seznámit se základními legislativními pravidly? Dozvědět se, jak se orientovat ve Sbírce zákonů? Pak vám může posloužit náš seriál, který je malým průvodcem legislativním procesem? Ústavní pořádek České republiky Ústava České republiky a ústavní Listina základních práv a svobod a další ústavní zákony tvoří tzv. ústavní pořádek (ústavní řád) ČR; měněny, doplňovány nebo rušeny mohou být pouze ústavními zákony. S ústavními zákony musejí při jejich přijímání souhlasit alespoň tři pětiny všech poslanců (kvalifikovaná většina) a podobně také tři pětiny hlasování přítomných senátorů a ne jen polovina přítomných členů komory Parlamentu (prostá většina) jako je to obvyklé u ostatních (tzv. běžných, obyčejných) zákonů. Jako ústavní zákony se označují zejména zákony, které se zabývají politicky významnými záležitostmi státu a společnosti a lidskými a občanskými právy. Zákon a zákoník Obsáhlejší zákony, které upravují celé (či podstatnou část) určitého odvětví práva a obsahují jeho systematicky uspořádané normy, se nazývají zákoníky (kodexy) - např. Občanský zákoník, Obchodní zákoník, Zákoník práce. Zákony shrnující celé odvětví procesního práva (a systematicky uspořádávající jeho procedurální normy) se označují jako řády - např. Trestní řád, Občanský soudní řád. Norma a právní předpis Přitom je třeba rozlišovat (a nikoliv používat jako synonyma (!) jak se velmi často v praxi děje…) pojmy právní norma a právní předpis (např. zákon). Právní předpis se skládá z právních norem. Právní normy jsou všeobecně závazná pravidla chování, která jsou vyjádřena zvláštní, státem uznanou formou, v právních předpisech. Obdobně nelze zaměňovat pojmy legislativa a právní řád. Legislativou správně rozumíme legislativní (normotvorný) proces nebo se jím označuje moc zákonodárná (Parlament ČR tvořený Poslaneckou sněmovnou a Senátem), naproti tomu právní řád (ČR) je uspořádaným souborem právních předpisů a v nich obsažených právních norem (ČR).

ČR právo paragrafy

Reklama