Vážený pane Smolíku, ocitla jsem se ve vážné životní situaci a dnes prakticky nevím na koho se obrátit. Byla bych velice ráda, kdybyste mi pomohl alespoň radou, za kterou předem děkuji.

Je mi 45 let a jsem 20 let vdaná, s manželem máme dvě děti. Původní a první byt( v panel. zástavbě) jsme měli přidělený od manželova zaměstnavatele. Ten jsme za dost velkou finanční částku prodali a odstěhovali jsme se do RD k manželovým rodičům. Všechny finance z bytu jsme vložili do rekonstrukce půdní vestavby a další společné peníze jsme investovali do zařízení. V rod. vilce máme všichni trvalé bydliště. Ale doklady o zmiňované rekonstrukci nemáme už k dispozici, neboď byla provedená před 10 roky. Rodičům platíme inkaso polovinou. V katastru jsou zapsaní jako majitelé rodiče mého manžela. O mě není nikde žádná zmínka. Nyní se situlace změnila. Manžel si našel milenku a chce s ní bydlet u rodičů v našem bytě. Řekl, mi že nenám žádný nárok na náhradní byt, i když by se mnou odešly obě dvě děti, chce mi dát jen dvěstě tisíc jako vyrovnání s tím, že je to polovina vkladu, který jsme do bytu společně dali. Obávám se, že má pravdu, za zmíněné peníze si však nekoupím ani malou místnost. Setrvat v tomto bytě znamená pro mě mnoho ústrků ze strany jeho rodičů, což mě velice ničí a svým způsobem deformuje i děti. Nevím jak z kola ven. Měli jsme dvě sezení s právníky, ale nedohodli jsme se. Zatím nikdo z nás nepožádal o rozvod. Problematika bydlení manželů po rozvodu není v našem právním řádě upravena z hlediska řešení všech možných otázek dostatečně a zlepšení bude možné až po přijetí nového občanského zákoníku v horizontu několika let. Prozatím je třeba vycházet ze současné situace, kde je alespoň upraveno bydlení manželů po rozvodu v rámci družstevního bytu v nájmu a nájemního bytu nedružstevního. Zcela chybí jakákoli úprava bydlení po rozvodu manželů v případě bydlení v objektu ve vlastnictví (výlučném či společném) nebo v rámci (byť výjimečného) bydlení na základě věcného břemene. Zákon samozřejmě preferuje dohodu, ale stanoví pravidla pro řešení situací, kdy tato dohoda není možná. V případě, že rozvedení manželé obývali družstevní byt, situace favorizuje toho z manželů, jemuž příslušelo právo nájmu tohoto bytu před uzavřením manželství. Soud při rušení společného nájmu k takovému bytu přidělí nájemní právo tomuto z manželů. Druhému manželovi přitom zásadně náleží právo jen na náhradní ubytování, ale soud může z důvodu hodného zvláštního zřetele stanovit, že i v takovém případě je třeba zajistit náhradní byt. Zajistit jej musí ten z manželů, jemuž připadlo právo nájmu bytu rozhodnutím soudu. Jde-li o případ nedružstevního bytu, rozhoduje při rušení společného nájmu soud podle konkrétních okolností (zvažuje zejména práva nezletilých dětí manželů apod.) a jednomu z manželů přisoudí právo nájmu bytu, druhému pak právo užívat byt do zajištění náhradního bytu, při výskytu důvodu hodného zvláštního zřetele pak může soud rozhodnout, že postačí druhému manželovi zajistit pouze náhradní ubytování. V případě, že manželé užívají byt či jiný objekt z titulu vlastnictví, záleží v případě, že tento objekt tvoří součást společného jmění, jak bude toto jmění po rozvodu vypořádáno. Užívají-li manželé objekt ve vlastnictví jen jednoho z nich, má druhý manžel právo tento objekt užívat na základě vzájemné povinnosti manželů žít společně a společně si pomáhat; rozvodem taková povinnost končí a v případech hodných zvláštního zřetele mohou soudy s přihlédnutím k dobrým mravům stanovit, že druhý manžel má omezené právo takový objekt ještě nějakou krátkou dobu užívat (nemohou ale omezovat vlastnická práva bývalého manžela), s tím, že si musí najít jiný titul k bydlení. V uvedeném případě jde o bydlení v objektu třetí osoby, které není nijak regulováno (nejde o nájem) a nelze hovořit o možnosti zajistit náhradní ubytování či byt. V tomto směru je rozvedený manžel povinen takový objekt v přiměřené době opustit (neučiní-li tak, budou se vlastníci muset žalobou domáhat jeho vyklizení; soud bude opět s poukazem na dobré mravy muset řešit otázku, zda je takto možné žádat vyklizení okamžité nebo s nějakou přiměřenou lhůtou). Jiná je otázka investic do rekonstrukce objektu. To je záležitost majetková a souvisí s vypořádáním společného jmění manželů po rozvodu manželství. Částky, které byly takto investovány, jsou součástí společného jmění a v rámci jeho vypořádání může dojít k vyplacení jednoho z manželů druhým. I zde má samozřejmě přednost dohoda, soudní řízení může být také řešením, ale je třeba počítat s určitým zdržením.

ČR právo rodina bydlení paragrafy

Reklama