Stravenkový paušál má fungovat vedle stravenek

foto Stravenky Ticket Restaurant - ilustrační foto.

Praha - Stravenky zůstanou i v příštích letech, ale zaměstnanci budou moci tento benefit čerpat i jako nedaněný příjem. Dohodla se na tom vládní koalice. Novinářům to během zasedání lídrů ČSSD a hnutí ANO řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Stravenkový paušál bude podle návrhu ministerstva financí alternativou ke stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek, v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den, uvedla ministryně. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

"V naší zemi je milion zaměstnanců, kteří nemají žádný benefit, protože si to jejich zaměstnavatelé nemohou dovolit. Nemohou si dovolit platit dvě procenta za stravenku a dále restaurace musejí platit pět až sedm procent. Chceme tuto možnost pro milion zaměstnanců, kteří na nic nedosáhnou," uvedla ministryně. Nyní stravenky dostává zhruba 1,5 milionu zaměstnanců.

Odbory plán Schillerové na zavedení stravovacího paušálu vedle nynějších stravenek na podzim odmítly. Podle předáků by znamenal rušení podpory stravování zaměstnanců. Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) naopak záměr podporuje. Úbytku hostů se neobává. Restauratéři si stěžují na administrativu i provize, které musí za lístky na jídlo platit. Podle společností, které poukázky poskytují, by změna vedla k omezení pravidelného stravování zaměstnanců, likvidaci kantýn a jídelen i k nižším příjmům rozpočtu.

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. S plánem zrušit daňové zvýhodnění stravenek a nahradit ho paušálem přišlo ministerstvo už před 12 lety. Návrh neuspěl, objevil se pak ještě několikrát.

Změna má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021 a který má podle Schillerové přispět ke zjednodušení administrativy a odstranění daňových výjimek. Přidat k daňově zvýhodněným stravenkám či obědu v kantýně i příspěvek zaměstnavatele navrhuje v posledních letech Asociace hotelů a restaurací ČR.

Proti záměru se staví Českomoravská konfederace odborových svazů. "Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém," uvedl již dříve předák Josef Středula. Pokud by podle něj plánovaný paušál byl daňově zvýhodněný, stát by jistě jeho využití kontroloval. "Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval," řekl. Obává se, že návrh směřuje ke zrušení stravenek.

Podle mluvčího odborů veřejného sektoru Pavla Bednáře by zaměstnanci paušál využívali nejspíš na jiné účely než na stravování.

Podle nedávné studie Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické díky stravenkovému systému získává státní pokladna ročně 1,6 miliardy korun a restaurace a kantýny na zisku asi 1,3 miliardy. Podle propočtů Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) by po zrušení stravenek mohl rozpočet přijít ročně až o 30,9 miliardy korun.

K superhrubé mzdě se koalice vrátí až při debatě o rozpočtu 

Debatu o zrušení superhrubé mzdy vládní koalice dnes odložila do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok. ČSSD a hnutí ANO se tak k záměru ministryně Schillerové vrátí zřejmě na jaře, kdy se začínají projednávat obrysy hospodaření státu na příští rok. "Budeme o tom jednat v rámci sestavování rozpočtu," informoval ČTK předseda ČSSD Jan Hamáček. Jeho stranický kolega ministr kultury Lubomír Zaorálek dodal, že sociální demokracie se záměrem souhlasí, nesmí mít ale dopad do rozpočtu. Podle předběžných propočtů by výpadek představoval 25 miliard korun.

V případě zrušení superhrubé mzdy by se podle Schillerové zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Ministryně dnes zopakovala obavy, že by u určitých skupin poplatníků vzrostla daň z 15 na 19 procent. "A to prostě nechceme," zdůraznila. Tyto věci se musí vyjasnit, a proto dnes koaliční rada ke shodě nedospěla, uvedla ministryně.

Zvýšení příjmové daně by podle ministryně dopadlo například na osoby samostatně výdělečně činné, tedy hlavně živnostníky. "My bychom jim to kompenzovali tím, že bychom dvě třetiny sociálního pojistného umožnili dát do výdajů," řekla ministryně. Zvýšení sazby by dopadlo i na lidi s ostatními příjmy, tedy třeba příjmy z příležitostných činností nebo s příjmy z pronájmů.

Zrušení superhrubé mzdy podporuje a prosazuje opoziční ODS. Samostatný návrh předložila již dříve ve Sněmovně, neúspěšně se ho pokoušela vložit v roce 2018 do tehdy projednávaného daňového balíčku. Sociální demokraté jsou k věci skeptičtí, i když i oni dlouhodobě o zrušení superhrubé mzdy hovoří. Samotné zrušení superhrubé mzdy znamená schodek v příjmech státního rozpočtu 25 miliard korun. Takže by podle sociální demokracie chyběly peníze ve školství, zdravotnictví nebo na zvyšování důchodů.

Koalice však dospěla k dohodě ohledně budoucnosti stravenek a zálohovaného výživného. Zaměstnanci by mohli místo stravenek dostávat na stravování i peníze a tyto peníze by nepodléhaly zdanění.

Částečně se dnešní jednání dotklo také rušení daňových výjimek. Debata se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vedla o lhůtě pro osvobození od daně z příjmů při prodeji bytů. "Tady byla debata jenom o těch bytech, o té lhůtě, kde se dá prodat byt bez daně, ale to zůstalo otevřené," řekl premiér novinářům. U této daňové výjimky zastává názor, že by mohla mít pozitivní vliv na trh s byty a řešit nárůst jejich cen. O sektorové dani pro bankovní sektor nebo o změnách u slev na manžele a manželky se podle něj nejednalo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je neděle 9. srpna 2020

Očekáváme v 13:00 31°C

Celá předpověď