Zpráva BIS popisuje činnost cizích rozvědek v ČR, zmiňuje vliv covidu

foto Ruská vlajka na střeše prezidentského paláce v moskevském Kremlu.

Praha - Činnost ruských, čínských a íránských tajných služeb v Česku, kybernetické útoky či snahy získávat interní informace v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny v Dukovanech popisuje ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). V řadě případů kontrarozvědka zmiňuje vliv pandemie covidu-19, která v Česku propojila odpůrce vládních opatření s dezinformační scénou, ale také například znesnadnila činnost tajných služeb či globální logistiku teroristických organizací.

Koronavirová opatření podle BIS například narušila plány ruské diplomacie a tajných služeb v ČR. Omezení pohybu ztížila možnosti kontaktů v politické, akademické i obchodní sféře. Rusko reagovalo zvýšeným zájmem o kontakty na proruské a protisystémové činitele. Zcela v souladu se zájmy Ruska je v Česku podle BIS dlouhodobě zaměření témat dezinformačních webů.

Čínské tajné služby se v Česku nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Za nejrizikovější z hlediska možných ekonomických škod česká kontrarozvědka považuje čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí. Stále asertivnější chování Číny, které se projevuje i na území Česka, bude podle BIS do budoucna jednou z velkých výzev.

Kybernetické útoky loni cílily i na české politické strany nebo nevládní organizace. Většina útoků, které kontrarozvědka identifikovala a vyšetřovala, se ale týkala státních institucí. V souvislosti s dostavbou Dukovan zaznamenala BIS snahu získávat interní informace ze státní správy. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) mohlo jít o snahu potenciálních zhotovitelů nového bloku získávat informace ze státní sféry například o podobě zadávací dokumentace či parametrů tendru. Věří, že žádné informace neunikly.

Extremistické skupiny v ČR podle BIS stagnují a již několik let nejsou závažným bezpečnostním rizikem. Přes vyšší počet útoků v Evropě zůstala nízká i míra ohrožení ČR nábožensky motivovaným terorismem, konstatovala BIS. Kontrarozvědka sice zaznamenala známky příklonu k radikálnímu výkladu islámu u několika jednotlivců zejména ze severní Afriky, kteří měli různě silnou vazbu na ČR, ale bezprostřední ohrožení bezpečnosti to podle poznatků BIS neznamenalo.

Pandemie loni znamenala pokles téměř u všech kategorií hrozeb, kterým se BIS věnuje. Vedle toho, že znesnadnila logistiku globálních teroristických organizací, ztížila také příjezdy a cestování agentů cizích zpravodajských služeb v Česku. Současně však také výrazně zasáhla do zpravodajských operací BIS, uvedla kontrarozvědka.

BIS rovněž popisuje vznik tzv. anticovid hnutí, které spojilo lidi zaměřené proti koronavirovým opatřením a představitele české dezinformační scény. Ačkoliv se konspirace díky jeho činnosti dostaly k větší části obyvatel než obvykle, hnutí se širokou veřejnost v Česku zmobilizovat nepodařilo, uvedla BIS.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je neděle 28. listopadu 2021

Očekáváme v 11:00 1°C

Celá předpověď