Vláda kvůli rostoucím cenám zvyšuje životní a existenční minimum

foto Ilustrační foto - Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Praha - Vláda dnes kvůli pomoci domácnostem s rostoucími cenami rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. Částky se od dubna zvýší o deset procent, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Podle Jurečky se tak krok dotkne asi 350.000 lidí, státní rozpočet vyjde zhruba na 1,8 až dvě miliardy korun. K dalším zvažovaným opatřením kabinet nepřistoupil.

Ministerstvo financí k tomu na dotaz ČTK uvedlo, že vnímá potřebu zajistit a financovat adresnou pomoc potřebným, zejména domácnostem ohroženým vysokými cenami energií, a za tímto účelem vláda přijímá a realizuje konkrétní kroky. "Všechny tyto dodatečné výdaje je nicméně třeba pečlivě zvažovat v kontextu možností veřejných rozpočtů, jejichž postupná konsolidace zůstává jednou z priorit ministerstva financí a celé vlády," uvedl mluvčí resortu Tomáš Weiss.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí nyní 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.

Po zvýšení minima dosáhne víc rodin na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší bude také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Částky stanovuje vláda nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Lze je ale upravit i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Aktuální navýšení by podle pravidel mělo zohlednit cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 15,9 procenta.

Jurečka uvedl, že ministerstvo vypracovalo návrh přes noc po koaliční dohodě, aby se nemuselo čekat až na další kvartál. "Zohlednili jsme růst reálných cen od roku 2020 do roku 2022 a zvýšili částky o deset procent se zaokrouhlením nahoru," řekl. Opatření se podle něj přímo nebo zprostředkovaně dotkne 350.000 lidí. "Dopad (na rozpočet) očekáváme letos 1,8 až dvě miliardy korun," řekl.

Růst životního a existenčního minima zmiňovali ministři v posledních týdnech mezi zvažovanými opatřeními, kterými chtějí kompenzovat lidem růst cen. Hovořili také o možném navýšení rodičovské, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti. Na zvýšení rodičovského příspěvku se koalice podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) zatím nedohodla. Podle Jurečky kabinet probírá celou řadu dalších opatření, která ale mají být co nejvíce cílená. "Budeme o nich ještě diskutovat, týkají se několika resortů," uvedl.

Zvýšení minima kvituje opoziční hnutí SPD, podle jeho předsedy Tomia Okamury, by ale mělo činit 15 procent, tak aby se zohlednil i růst inflace za minulý rok. Formou novely zákona by měl být také ustanoven valorizační mechanismus, aby zvyšování nebylo na libovůli jednotlivých vlád, sdělil Okamura ČTK. Zároveň by podle něj měl být přijat zákon na ukončení zneužívání sociálních dávek.

Dotace na úpravy prostor obcí a krajů pro uprchlíky vláda posoudí za týden

Na opravy starších prostor k trvalejšímu bydlení uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem by obce a kraje mohly dostat až 100.000 korun na osobu podle kapacity bytů, na mobilní či modulární domy až k milionu korun podle velikosti. Po jednání vlády to uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Oba programy připravované jeho resortem bude vláda schvalovat na zasedání příští týden. Náklady odhaduje Bartoš zhruba na 3,8 miliardy korun.

Program podpory oprav menších prostor v majetku obcí a krajů, které zatím nejsou vhodné k bydlení, počítá s tím, že byty budou určeny pro střednědobé bydlení. Po skončení uprchlické krize by sloužily k posílení fondu bydlení. Zatím návrh počítá se složením finančního krytí z 90 procent ze státních peněz a deseti procent z peněz obcí či krajů, uvedl Bartoš. Pětina nákladů by mohla být použita i na vybavení, jako jsou postele a podobně. Podmínkou bude splnění standardů pro celoroční bydlení.

Podobné mají být i podmínky dotací na stavbu mobilních či modulárních domů. Náklady mají být v obou programech uznatelné od počátku ruské agrese na Ukrajině, řekl Bartoš k plánu podpory.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je neděle 25. září 2022

Očekáváme v 9:00 15°C

Celá předpověď